Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Komédia
  • Thriller

Recenzie (221)

plagát

Nefes: Vatan Sağolsun (2009) 

Takže, kdybych měl tento film nějak okomentovat, bude to asi takto: Určitě se nejedná o film dobrodružný, drama v tom také moc nevidím, válečný je trochu, ale opravdu jen trochu. Nejvíce by mu slušel přídomek psychologický. Co mě drželo v pozornosti, byly rozhovory velitele Turků s velitelem kurdských povstalců řečeného Doktor. V nich bylo totiž obsaženo vše z podstaty konfliktu, vyjádřená oboutranná nenávist a odhodlání neustoupit. Ovšem závěrečná dlouhá scéna přepadení posádky Kurdy byla filmaři pojata skoro bezchybně, bylo v ní krásně vidět, kterak jsou na tom vojáci s psychikou a charakterem. Majitelé verze s AC3 5.1 zvukem si museli chrochtat, neboť kulky létaly všude okola nich. Film je pro evropského diváka poněkud rozvláčnější, tak nějak bez příběhu, jde vlastně jen o sondu do hlav osazenstva posádky a jejich velitele. Snímku by jistě prospělo tak půlhodinové zkrácení. Ale i tak nadprůměrný počin, natočený snaživými a zručnými tureckými filmaři. Řekněme asi 3,5*, zaokrouhleno nahoru.

plagát

Synecdoche, New York (2008) 

Při sledování tohoto snímku jsem byl jak v Jiříkově vidění. Věděl jsem, že Kaufman je velmi originální scénárista(teď tedy už i režisér), ale nápad nechat hlavní postavu, v podání naprosto skvělého P.S.Hoffmana, režírovat reálný život v replice NewYorku, mě tedy trochu dostal. Lépe řečeno nadchnul. Je vidět že Charlie Kaufman má opravdu renomé, neboť mu na obsazení rolí kývla velká spousta známých herců, z nichž nejvíce vyniká, kromě již zmíněného Hoffmana, Samantha Morton. Jinak Kaufman musí být řádně cáklej tydýt, protože tohle normální hlava vymyslet nemůže. Ale kdo zná i jeho ostatní filmy, tak by se zase až tak divit neměl. Nebýt občasných lehkých záchěvů nudy bylo by to za plný počet .

plagát

Spi, děťátko, spi (2009) 

Toto roadmovie v severském balení mě opět potvrdilo, proč mám tak rád skandinávskou kinematografii. Přesvědčivé, civilní herecké výkony všech čtyřech dívek, výborná práce s ruční kamerou, absence teatrálních výstupů, patosu a laciného klišé, postupné odkrývání kostlivců ve skříni. Vždym když vidím takovýto film, jsem rád, že pocházím ze spořádaných poměrů. Je moc smutné, že spousta lidí toto štěstí nemělo. Moc dobrý kousek, za 4*.

plagát

Frajer Luke (1967) 

Totální herecký nářez Paula Newmana a George Kennedyho v jednom z nejpůsobivějších vězeňských dramat, která byla kdy natočena. O tomto filmu mužete psát co chcete a stejně je to prd platný, to se prostě musí vidět a užit.

plagát

Doktor Smrt (2010) (TV film) 

Film Barryho Levinsona nám předkládá téma nanejvýš diskutované, pro mnohé kontroverzní, ale naprosto lidské. Tím tématem je asistovaná sebevražda - euthanasie. Na příběhu arménského lékaře, pathologa Jacka Kevorkiana sledujeme nelehký boj tohoto průkopníka milosrdného aktu, který tedy opravdu v prudérní, katolické Americe nemá na růžích ustláno. Jeho boj je úporný, vleklý a s nejistým koncem...Film produkce HBO(tato televizní společnost je mi čím dál více sympatická) je napsán a natočen přesně na tělo Al Pacinovi, který zde nepředvádí nijak vypjatý, emocionální výkon, ale je velmi civilní. Myslím, že asi přesně vystihl povahu dr,Kevorkiana - skromnost, nenápadnost. Film rovněž neoplývá nijak vypjatými scénami, nemá vlastně žádnou zápletku a není to ani drama. Sledujeme prostě asi devitiletý výsek z jeho života, ve kterém začal praktikovat euthanasii a bojovat se soudy a úřady. Film i přes delší stopáž a klidné tempo nenudí, neboť nás v pozornosti drží nosné téma filmu Jsem rád, že tento film vznikl, neboť o doktoru Smrt jsem věděl tak akorát přes bulvár a ten, jak známo, podává velmi zkresléné informace.

plagát

Najlepší z Brooklynu (2009) 

Brooklyn’s Finest je dalším z řady kriminálních dramat, snažících se nám ukázat, že policisté jsou také jen lidé se všemi klady i zápory, kteří mají své velké a malé starosti, svoje motivace k nezákonému jednání, svoje chyby. Tři příběhy, které ve filmu sledujeme, jsou navzájem značně odlišné, ale přesto se na konci tak nějak častečně prolnou a to způsobem značně kostrbatým a dost nepravděpodobným. Celková utahanost filmu, kterému chybí větší dávka dramatických scén, kde se dost plytce kecá a z dialogů máte neustále dejavú, mi brání, abych dal filmů vyšší hodnocenní než průměrné. Vše už tady několikrát bylo a v mnohem lepším provedení. Hodnocení nezvednou ani celkem solidní herecké výkony všech hlavních postav. Perličkou budiž přítomnost W.Snipese, který si tak odpočinul od svých stereotypních drsňáků v levných direct to DVD filmech. Za tři s odřenejma ušima.

plagát

Welcome (2009) 

Tento film nám na příběhu mladého Kurda Bihala ukazuje, jaká je realita dnešní migrace. Vlády všech civilizovaných zemí se zcela logicky brání všemi dostupnými legálními prostředky přílišnému přílivu uprchlíků, zejména ze středoasijských, islámských zemí. Příběh sám je však velice lidský a dojímavý a nedá vám, aby jste mladému Bihalovi v jeho usilí, dostat se do Anglie za svou milovanou dívkou, nefandili. Nečekané pomoci se mu dostává od francouzkého instruktora plávání, jenž má ke svému jednání své vlastní důvody. Celý film má takové civilní výrazové prostředky, žádná teatrální gesta, žádné dialogy, co by se daly tesat do kamene. Vincent Lindon si zahrál plavčíka, riskujícího vězení, zcela s přehledem a podobně tak i ostatní učinkující. V podstatě nemám, co byl filmu vytknul, zcela prostě se mi dost líbil na to, aby dostal plné hodnocení.

plagát

Neľútostný súboj (1995) 

Pro mě jasná žánrová jednička, film, který si pouštím tak 2-3x do roka. Myslím, že Michael Mann už v pozdější době tuto perlu nepřekonal. Nápad obsadit dva nejlepší hollywoodské herce do hlavních rolí v opačných charakterech se ukázal jako trefa do černého. Rovněž nápad s konfrontací v kavárně je vyloženě lahůdkový jak z hlediska filmařského, tak hereckého. No a přestřelka na ulici to je už skoro filmový orgasmus.:-) Dlužno podotknout, že ani herci v dalších rolích nezaostávají(V.Kilmer, především). Ve filmu, ač má skoro tři hodiny, se pořád něco děje, není tam hluchých míst, je vyborně vygradovaný a i když ke konci předvídatelný(zlo kontra dobro), tak to vůbec nevadí, neboť tak je to v pořádku. Musím si sehnat druhou edici, je ještě o 24 minut delší než kinoverze...:-)

plagát

Avatar (2009) 

Mám rád scifi, mám rád Cameronovy filmy, ale Avatara si asi, bohužel, nezamiluju. Těch 60% digitálních záběrů z celé stopáže filmu je prostě na mě moc. Svět Pandory je vykreslen opravdu krásně, tvůrci ho museli vymýšlet v pernamentním rauši, jinak to není možný :-) Další plus vidím za technické vychytávky na stanici pozemšťanů (holograf, třeba), to já rád, ale to je pro mne asi tak všechno. Příběh sám je tak neskutečně klišovitý, že odhadnete každičkou minutu vývoje děje. A ta ekologická agitace, podaná tak, aby jí pochopil i největší tupec, ta mě tedy lezla na nervy řádně. Jednoduše řečeno, vizuálně dokonalé, obsahově a emocionálně hodně prázdné. Silně pochybuju, že bych si film ještě někdy pustil. Navíc se velmi bojím, že se tudy bude ubírat budoucí velkorozpočtová kinematografie(myslím tu digitalizaci) a já si budu muset najít jiný zdroj kulturních zážitků. Neboť nad živé herce a pořádný příběh, se kterým se můžu stotožnit, není. Alespoň u mne. Slabší 3*.

plagát

Ghost Dog - Cesta samuraja (1999) 

Ghost Dog - Cesta samuraje je můj nejoblíbenější film od Jima Jarmushe. Film s jednoduchou zápletkou, který si na nic nehraje, je okořeněný perfektním výkonem mého oblíbence Foresta Whitakera, kterému psal JJ roli přímo na tělo. Ve filmu je přítomno spoustu jemného humoru(Ghost Dogova záliba v luxusních vozech, rozhovory se zmrzlinářem, střelba skrz vodovodní odpad apd.) , je prokládaný citacemi z hrdinovi oblíbené knihy Hagakure, kterou se vlastně řídí a tím dostává i konec filmu jasný smysl. Tenhle film mě vyloženě baví a nic mu neubírá dost volné tempo, právě naopak, tempo jako by rezonovalo s klidem v duši hlavního hrdiny.