Tormentor665

Tohle by se za Benita nestalo!:-D I když Merliho komisař musel být v mládí určitě v Černých košilích. Ovšem filmu dominuje Milian, jehož hrbáč se mi líbí ještě víc než ten Klause Kinského. Škoda, že nemá víc prostoru.

Jsou umělecká díla, v nichž pokaždé člověk najde se zatajeným dechem něco nového. A toto je jedno z nich!

Hvězdičku za to, že má někdo odvahu zfilmovat De Sada. Ovšem obraty z knihy se přece nedají použít do filmu. Je to naprosto bez št´ávy, bez atmosféry, bez nápadu, bez erotického zápalu, bez dramatických momentů, musím už přestat psát, nebo budu muset konstatovat, že i bez De Sada...

Míchají se tu různé nápady a ani jeden nevynikne pořádně. Přitom takové sci-fi z první světové o obrovské německé vzducholodi a nejrůznějších a nějšílenějších létajících strojích mi přijde super nápad. Nově vznikající steampunková subkultura by sis z toho určitě sedla na zadek.

Na laciné gore je to docela slušně zvládnuté. Někdo nejspíš tvůrci řekl, že má "v mozku nablito" a ten tu myšlenku zrealizoval po svém. Smíte mě klidně nazývat "úchylnou zrůdou", ale mně to přijde kreativní! Hranice se posunují. Ovšem stále platí, jak tvrdil slovutný Markýz De Sade, že tyto zvrácenosti navenek odsuzujeme, ale uvnitř si stále pohráváme s myšlenkou "co to někdy zkusit?"

Jeden z nejúžasnější soundtracků, které jsem kdy slyšel! Navíc je to dokonalé nadčasové. Chdí a bezbranní jsou totiž vini už tím, že se snaží svůj osud změnit.

Člověk-klaun ve světě fašismu s lidskou tváří, hraje svou roli, rozesmívá děti, miluje až do bezvědomí, mstí se, raduje, občas vezme do ruky žehličku nebo samopal, přívítá po svém i velmi váženou osobu. Nechyní ani světoznámý cirkus ETA a monumentální památník padlým hrdinům za Caudilla. Máme to zkrátka v krvi!

Asi už navždy budu mít Markýze De Sada spojeného s Geoffreyem Rushem. Je to jedno z nejlepších ztvárnění historické postavy, navíc tolik kontroverzní. Mnoho je samozřejmě zjenodušeno, ovšem myslím, že je to pro film nakonec dobře.

Měl-li toto být odchod, tak ve velkém stylu. Je to ukázka toho, jak s malými prostředky a pomocí improvizace může vzniknout nezapomenutelné dílo.

Zajímavá je iterpretace DeSada. Pasolini vypouští jeho na božsky krutý filosofický systém a nahrazuje ho prostředím fašismu. Naprostá totalita přichází i s naprostým (sexuálním) zotročením člověka. Fajn. "My fašisté jsme vlastně anarchisté, když máme moc." Každopádně tento film posunul hranice kinematografie o míle dopředu. A těm, kteří se zahlédli v zrcadle, přeji dobré chutnání!