Kri-kri

Další z tureckých dramat na téma lpění na tradicích, rodu a krevní mstě, v mnohých ohledech připomínající seriály Sila a Spútaný motýľ. Zpočátku jsem váhal, zda to mám vůbec sledovat, první dva díly mají velmi špatný obraz bez barev a kamera se strašně hýbe, nicméně po pár dílech se kvalita obrazu trochu ustálila. Děj je vcelku poutavý, neboť kromě krevní msty a tradic se tu řeší i organizovaný obchod s heroinem v astronomických rozměrech. Celkově mi přijde, že první půlka seriálu měla svižnější tempo, ve druhé se vše vleče. Mnohé zdlouhavé scény, zejména hudební, vzlykající a patetické tokání Savase s Yasemin jsem musel přetáčet. Některé postavy mě neskutečně iritují, především Sevgi a Savasova sestra Nazan, jak jsou velmi hloupé a opakovaně naivně důvěřují tomu vypočítavému kurevníku Borovi, co z nich jen tahá prachy. Hakan a jeho dcera Lara mě nudili, podle mě zbytečné postavy, to už radši tvůrci měli nechat Nadju a Cema. Intrikující autoritativní matka Sahnur mi velmi připomíná babu Azize ze Spútaného motýľa, štvala mě, jak neustále zahlazovala Mustafovy činy a vlastně tak i svým vlastním přičiněním ho dostala do kriminálu. Pár dílů před koncem si tvůrci mohli odpustit nevěru strýce Pala vůči Fidan s tou štětkou Ceydou a rovněž mi přišlo nesmyslné tři díly před koncem vyrukovat s levobočkem Baldarových Hasipem. I když Savasův boj s Yavuzem se těsně v závěru vyřešil, diváci byli ochuzeni o svatbu a usmíření rodů ve Vanu, namísto toho byla natočena zbytečná scéna se Savasem, Yasemin a jejich dětmi o 10 let později. Co v tomto dramatu postrádám je střet sociálních rozdílů, jenž by mé hodnocení mohl navýšit. Takhle je to jen na slabý průměr, lepší 2 * a 40%.

Před časem jsem tento dramatický seriál s četnými prvky krimi poprvé zaregistroval a shlédl jsem z něj prvních pět dílů. Nijak zvlášť mě nezaujal, tak jsem si ho odložil na později a nedávno se k němu vrátil. Tentokrát jsem jej dokoukal do konce, ale možná jsem spíš neměl. Sühan nejenže není kdovíjak krásná, ale navíc je nesympatická a hlavně neskutečně blbá. Svému otci odpustí úplně všechno, od pokusu o vraždu přes zabití, zastrašování, únos, smyšlenou smrtelnou chorobu a plno dalších špinavostí, zato na Cesura si věčně otvírá hubu, že má být ten, kdo nad vším mávne rukou a zapomene na letitou pomstu, jinak od něj odejde. Neustále od něj vyžaduje, aby před ní nic netajil, přitom ona mu docela dlouho zatajuje těhotenství. Fakt nechápu, co na ní Cesur viděl, já měl nutkání ji skoro v každém dílu lísknout na probrání. Další stupidita je, jak v tak malém městě, skoro vesnici, není policejní sbor schopen polapit jednoho vyšinutého magora Rizu, který jim nesčetněkrát pláchne před nosem. Ve výsledku v první polovině seriálu sledujeme organizovanou mafiánskou síť zahlazující letité stopy zločinů po despotickém majiteli celého města Tahsinu Korludagovi a ve druhé totální neschopnost policie, přestože původní prokurátor, Tahsinův poskok, byl nahrazen novým, nezkorumpovatelným a vcelku i snaživým. Je obtížné najít nějakou sympatickou postavu, napadají mě snad jedině Tahsinův syn Korhan a paní Mihriban. Občas bylo zajímavé sledovat intrikářské trio Bulent, Cahide a Hülya, jak se spiknou, vzájemně se kryjí a vzápětí jeden druhého podrazí. Netvrdím, že se v seriálu nenacházejí zajímavé a originální pasáže, nicméně těch iritujících je daleko více, navíc vražda Cesurova otce nebyla úplně objasněna a dořešena, proto hodnotím podprůměrně 2 * a 40%.

Během čtrnácti dnů jsem shlédl toto rozsáhlé 301-dílné turecké drama. Velikým záporem je neskutečné množství zpívaných pasáží a též zdlouhavé, zcela zbytečné a pro vývoj děje nepodstatné plkací scény záporáka Adema s psycholožkou Idil (naštěstí jsem měl možnost tyto zbytečnosti přeskakovat). Jinak má ale děj poměrně svižné tempo a stále se tam něco děje, často dochází k různým konfrontacím. Výjimkou tohoto seriálu oproti většině tureckých dramat je, že žádná z postav nebyla zavražděna, pouze pár jich postupně zemře na různé choroby či stáří. Další zvláštností je, že pár epizod se odehrává v Praze. Ojedinělým unikátem mezi dramaty je též fakt, že zde nefiguruje žádná dlouhodobá intrikánka, která by se snažila rozvrátit vztah ústřední dvojice Faruka a Süreyy. Přestože zprvu to vypadá, že jim bude klacky pod nohy házet Ipek, která se původně měla provdat za Faruka a nakonec ji provdali za Fikreta, časem se i z rozmazlené a panovačné Ipek stane kladná postava. Ani Emirovu matku Begum nelze považovat za vychcanou intrikánku a Süreyinu konkurentku. Milá je po čtyřiceti letech znovu propuknutá láska mezi Esmou a Garipem. Moje oblíbená postava je Süreyina teta Senem, ta ženská má neskutečnou energii a vyřídilku. Scény s ní přinášejí do dramatického seriálu notnou dávku humoru, zvlášť poté, co se dá dohromady s Akifem, jejich skříňové schovávačky nemají chybu, stejně jako porodní poplach v zaseknutém výtahu. A to nemluvím o Seneminých organizačních schopnostech při různých oslavách a rozlučkách se svobodou, které vždy skončí fiaskem a návštěvou policie. Proto i když je děj velice rozvláčný a vycpaný zbytečnostmi, za výše jmenovaná pozitiva a zvlášť Seneminy hlášky a eskapády musím udělit alespoň průměrné hodnocení 3 * a 50%.

K Marcovi se nastěhuje jeho bratranec Antonin z Marseille, jenž k nelibosti Marca i sousedek začne trávit čas s Adeline. Sabina, která na ně natrefí, jak jdou spolu do posilovny si usmyslí, že to tak nenechá a spolu s Claire a Stéphanií přejdou do útoku. V posilovně žádají Antonina, aby se k nim přidal, jenže ten dívkám přihraje Marca a sám jde na nákupy CD s Adeline. Holky se ale nemíní vzdát. Zinscenují malování sklepa, převrhnou na Antonina kýbl s barvou a trvají na tom, že se o něj postarají a zašpiněné oblečení mu vyperou. Antonin se tak octne v bytě dívek jen ve spodním prádle. Sabina se pokusí spoře oděného Antonina svést, jenže on jejím svodům odolává a když se na něj přilepí zbylé dvě, zdrhne i bez kalhot. Poslední epizoda, v níž se objeví paní Bellefeuilleová. 90%

Claire strávila vášnivou noc s Marcem. Zatímco Claire se vážně zamilovala, pro Marca byla předešlá noc jen zářez na pažbě a už si plánuje, jak dostane Sabinu, Lunu a Karen. Kromě toho sdělením, že se zamiloval do ženy, s níž strávil noc způsobí paní Bellefeuilleové emoční šok a odvoz do špitálu. "Tak jak se cítíte?" "Moc dobře. Se všemi těmi prášky, co mi dali se cítím jako růžový zajíček na zádech velkého modrého slona.":) Zatímco Claire se se svoji zamilovaností chlubí Gérardovi a Adeline, Marc nelení a sebevědomě začne balit Sabinu a Karen. Obě se pak se smíchem svěří Claire, jak je Marc sváděl, načež mu Claire ze vzteku rozrazí o hlavu lampu. Pobaví Gérard při počítání ručníků: "Zase jich pět chybí! Někdo ty ručníky žere! Dobře, až pojedu vlakem, ukradnu sedadlo!":) 95%

Marc si na Danielovu kreditní kartu koupil nové luxusní auto v ceně 470 000, jenže na účtu nebylo dost peněz a tak Marca navštíví exekutor Dr. Karambol, aby zabavil veškeré vybavení domácnosti. Marc nemůže ani auto vrátit, jelikož už s ním stačil nabourat a dostal by za něj nepatrný zlomek původní částky. Všichni Marca litují, zejména Claire jej obdivuje, jak statečně to nese a paní Bellefeuilleová chce dokonce uspořádat sbírku. V momentě, kdy se situace zdá bezvýchodnou si Claire u Marca všimne velmi cenného obrazu od Auguste Renoira, jenž Marc kdysi koupil na blešáku za 3 franky. Díky obrazu má Marc dost peněz na úhradu dluhu a ještě mu zbyde na uspořádání velkolepé recepce. Docela vtipná scéna s exekutorem: "Moderní psací stůl se čtyřmi kolečky" "Ještě jsem nikde neviděl se dvěma.":) 90%

Candy se vrací do Chicaga a stále je zoufalá z rozchodu s Terrym. Za silné sněhové bouře na plošině vlaku omdlí. Probudí se až u Andrewových, kam ji z nádraží přivezl Archie. Candy se ještě nevzpamatovala z jedné bolestné ztráty a vzápětí se dozvídá další šokující zprávu - Stear narukoval jako dobrovolník do Francie. S nikým se nerozloučil, pouze nechal pro Patty dopis, kde vysvětluje důvody svého rozhodnutí. Teta Elroy, zdrcena Stearovým odchodem, nemocnou Candy nemilosrdně vyhodí z domu. Až když je ve svém bytě, v slzách se svěří Albertovi, že se musela s Terrym rozejít. Zatímco Candy po náročné cestě odpočívá, Albert jde na nákup a porazí ho auto. 95%

Candy a Albertovi se nedaří sehnat byt k pronajmutí. Vzhledem k tomu, že nejsou příbuzní ani manželé, pronajímatelé jejich společné bydlení považují za nemravné. Archiemu a Stearovi se podaří obměkčit pana Thomase. Zapůsobí na něj, že Albert ztratil paměť na italské frontě, neboť v Itálii žije jeho dcera. Annie má pochyby, že by se Terrymu nelíbilo, že Candy žije s Albertem a aby nedošlo k nedorozumění, Candy o tom Terrymu raději napíše. Susan dopis od Candy zadrží, ale když uvidí, jak je Terry smutný, nakonec mu ho s omluvou předá. Terry odepíše Candy, že má pro Alberta pochopení, Candy věří a jejich soužití mu nepřekáží. Candy je šťastná, ale jen do chvíle, než doktor Leonard zjistí, že Candy bydlí s Albertem a dá jí výpověď z nemocnice. 95%

Anthony v rodeu vyhrál tele, které se svérázným způsobem dostane až do Andrewovic rezidence. Prateta nechce o teleti v domě ani slyšet a tak jsou Candy s Anthonym nuceni ho někomu prodat. Nakonec jej od nich koupí Tomův adoptivní otec Steve. Anthony a Candy se rozhodnou vydělané peníze utratit za zábavu, která je jim přísnou pratetou odepírána. Svezou se na kolotoči, v restauraci si dají párek v rohlíku a protože je všude pohostí zdarma, napadne je utratit peníze u vykladačky karet. Věštkyně předpoví Candy štěstí, ovšem Anthonymu dvakrát po sobě vyjde smrtka a kartářka jim odmítne sdělit podrobnosti. Aby zahnali chmurné myšlenky, Anthony a Candy vyšplhají na zvonici. 95%

Candy dostane od Anthonyho přes poštovního holuba dopis, v němž jí sděluje, že se účastní rodea. Dozví se o tom prateta Elroy, striktně zakáže účast na rodeu a vyšle za Anthonym Candy, aby mu to rozmluvila. Anthony Candy sdělí, že se chce rodea zúčastnit, aby se oprostil od pohodlného života zhýčkaného zbohatlíka, rád by žil tak jako Tom. Candy k účasti na rodeu přesvědčí i Steara a Archieho, aby měli větší šanci přesvědčit i pratetu. Když Tom na Candyinu žádost po městě začne roztrubovat, že Andrewovi jsou zbabělci, pro zachování rodinné cti teta Elroy, byť nerada, s účastní souhlasí. Anthony rodeo vyhraje a k překvapení Candy mu přijede fandit i prateta. 95%