vett

A zase jednou jdu proti proudu...První dva díly byly super, tak skvělý první díl jsem neviděla ani nepamatuju, ale pak to šlo všechno rychle dole vodou. Seung gi Lee je sympaťák a nic proti němu, ale s těma zelenýma očima vypadal opravdu směšně a odkdy proboha liška řve jako lev?? Suzy sice nepatří mezi mé hlavní oblíběnkyně, ale tady je opravdu hrdinkou se kterou nejde nesympatizovat a se Sung gi Lee jim to vesměs klape, ale když ono je to většinu času taková strašná nuda..neustále se někdo zachraňuje, děj se nikam neposouvá, nepochopitelná linie s Japonci, postavy bezcílně bloudící z místa na místo..no ale tak dobře, je to přece korejský seriál, s nějakou tou nelogičností se musí počítat, ale dala jsem si tu práci a stopla jak dlouho na sebe postavy v jednom díle ZÍRAJÍ (a nic jiného, prostě fakt jenom zírají) a dosahovalo to 10 minut!!!!! A mě to tak nakrklo, že ani sympatická hlavní dvojka, neskutečně zajímavá postava Chung Jo (o té to mělo být, sakra!), správně hnusácký záporák a brutálně šu**zní taťka gumiho mě neobměkčí.Tři a to jsem ještě hodná.

Korejský seriál, kterému velmi prospěla čínská koprodukce, nejenom tím, že to není tak naivní jako běžné korejské seriály, ale hlavně tou poetičností - záběry krajiny, kamera projíždějící rozevlátý plášť, Sul Ri celá v rudém sedící na bílém koni na travnaté pláni a k tomu dokonale padnoucí hudba...no prostě to se nedá popsat, to se musí vidět. Milostná linka je tak velkolepá, že člověk ani nemůže dýchat a už dlouho jsem nikomu tak strašně nefandila. Stejně jsem ale nechtěla dát pět hvězd, fakt nechtěla, protože v určitých aspektech to bylo prostě strašný, ale pak přijde ta už zmiňovaná scéna Sul Ri a Jin Ha na koních před poslední bitvou a mě se úplně udělal knedlík v krku a...sakra nešlo dát míň.

Nečetla jsem mangu tak nevím, jak moc se jí tvůrci filmu (ne)drželi, ale takhle nemastný neslaný "romantický příběh" jsem už dlouho neviděla. Hlavní hrdinové spolu za celý film stráví asi tak pět minut, během kterých se stihnou strááášně zamilovat (z čehož vyplývá, že za a) jsem cynik co nevěří na lásku na první pohled nebo za b) už nejsem cílová skupina). Takže nehodnotím jako romantický film, ale jako příběh textaře hledajícího znovu svou cestu k hudbě, což je mimochodem velmi zajímavé koukání, jenom kdyby tam do toho furt nelezla ta otravná infantilní šestnáctka s pekelným hřiboidním účesem, která navíc zpívá skoro tak strašně jako já (no dobře teď přeháním, ale ta dívčina mě fakt celý film prudila). Takeru Sato samozřejmě potěšil. 3,5*

Tak chtěla jsem komedii a dostala jsem absurditu a kotel nelogičností - od zápletky (no MĚLO mě to varovat, ale já vážně doufala v komedii) přes jednání postav (hlavní hrdinové se loučili aspoň na pětkrát, to už nemůže přece připadat romantické ani korejcům!!) až po příšerný sterilní závěr (nejdřív takové drámo a pak je najednou vše ok??). Na tři hvězdy to nakonec zachraňuje pár povedených dílů vprostřed, velmi se snažící hlavní hrdinka (ikdyž do první ligy korejských hereček má teda podle mě ještě dost daleko) a samozřejmě Lee Hong Ki, u kterého si teda na rozdíl od jiných nejsem tak jistá, jestli vážně hrát umí, ale v jeho případě mi stačí jenom to když mluví - zavřít oči a poslouchat (ten jeho chraplák já vážně můžu). A navíc se zase tak moc nebrečelo, takže se zavřenýma očima ty tři teda dám.

Manžel číslo 1 (čti neurotický puntíčkář) je tak nesympatická postava, že ho toužíte vyzmizíkovat (a ještě k tomu s obličejem pro mě nejnesympatičtějšího japonského herce Eity) společně s manželkou číslo 1 (čti praštěná protivka) tvoří tak nesourodý pár, že je vám jasné, že to prostě nemůže fungovat. Manžel číslo 2 (čti zmatený děvkař) v podání Go Ajano je sice miloučký, ale z morálního hlediska úplný odpad (a ještě ke všemu ani sám neví proč to všechno dělá) a nakonec manželka číslo 2 (čti povýšená protivka), která manželovi číslo 2 vše toleruje. No prostě většinu času jsem měla chuť všechny tyhle (ne)hrdiny spíš pořádně proplesknout, než že bych jim fandila, ale oni rozehráli takový vztahový koncert, že mi z toho šla hlava kolem. No i tak by si zasloužili pořádně proplesknout:) Slabší čtyři.

Panoptikální s tak divně úchylným openingem až byl naprosto dokonalý. A panoptikální byly i titulky.

Někde jsem četla, že tohle má být variace na korejský Full House, no je pravda, že hlavní hrdina se skutečně Rainovi docela podobá a ani atmosféra není úplně mimo, ale na korejskou legendu to samozřejmě nemá. Pokud srazíte svá očekávání a přežijete (nebo přetočíte) všechny "výstupy" rodiny Xiao Shi, tak dostanete překvapivě sympatickou hlavní dvojici, skvělé komediální scénky jako z mangy a snesitelný taiwanský popík. Roztomilé až na půdu. Jenom si po tomhle asi musím pustit nějaké japonské melancholické drama, ve kterém se moc nemluví a hodně prší (neboli připravte si na tenhle seriál špunty do uší a sluneční brýle, neb to bylo celé takové duhové).

Tak nebudu nic zastírat, koukla jsem se na tohle dílko jenom proto, že tam hraje Hiroki Narimija. Ve skutečnosti jsou to čtyři "povídky" každá zhruba o 18 minutách (nebo tak nějak) a všechny se točí okolo vztahu muže a ženy (který vesměs skončí v posteli). První povídka je jediná, která se mi líbila. Druhá byla poněkud triviální, ve třetí je mokrý Džun Kaname, což bylo to jediné co z ní stálo za to a čtvrtá je prostě nezajímavá. Taková dlouhá rádobyumělecká nuda, kterou přežijí jen vášnivý fanoušci japonské kinematografie (a fanynky japonských herců).

Seriál, který sleduju dobrovolně(!!) v němčině a pořád je skvělý!! Už to je na pět hvězd.

Původně jsem dala čtyři hvězdy, ale po přečtení mangy, zhlédnutí všech OVA a hrané verze se mi Kenshin tak dostal pod kůži, že veškeré výhrady jdou stranou a já směle říkám, že Kenshin je jedna z nejlepších anime postav všech dob a těch pět hvězd si sakra zasloužil!! Tisíckrát ORO.