blitzer

Sci-fi tohoto typu ve mě zanechávají daleko hlubší dojem než kdejaké Star Warsy. Líbilo se mi, jak film neustále střídal polohy a stále se někam posouval - hledání, objev, analýza, bitva kdo z koho, vesmírný výlet, soudní tribunál, zpět k bádání. Samotný kontakt byl sice trochu slabší než jsem čekal, ale následná dohra před tribunálem "jestli teda jo nebo ne" mě zase příjemně překvapila. No a pro Jodie mám odjakživa slabost. Nechť se tedy rozzáří 5 hvězd ze vzdálené galaxie.

Neskutečnej nářez! Monty-Pythonovsko-Česko-soďácké skeče v novém kabátku jednadvacátého století v podání Amíků. Kdo by to byl řekl, že si ze sebe dokážou dělat takovou prdel (ale zrovna Steven mě nedávno přesvědčil o tom, že sám sebe nebere moc vážně, takže respect, bro). Pokud máte rádi výše zmíněné politicky nekorektní party, tak vám Onion News doporučuju všema deseti (jak by řekl Brendan Laroux :-)

"These days, when someone smokes in the movies, they're either a psychopath... or a European." Tak tohle už zřejmě brzo nebude díky naší milované EU pravda. Chtělo by to nějakého Nicka Naylora, který by obhajoval svobodu člověka (a nejen v oblasti kouření) stejně výřečně a přesvědčivě jako on (nic na tom nemění ani fakt, že Nick to dělal ze zištných důvodů).

Dost depresivní a těžký snímek, který ze mě tak nějak průběžně vysával energii, protože jsem během přerušené dvoudenní projekce asi 4x usnul. Sice jsem měl k dispozici titulky z angličtiny do češtiny, ale chtělo to ještě překlad z "číslovštiny" do nějakého srozumitelného jazyka. V podstatě jsem většině dialogů/monologů vůbec nerozuměl, a tak jsem se musel orientovat pouze podle vizuální stránky filmu. A ta je skutečně zajímavá. Obrazy, kdy bíle oblečení herci splývají s bílým pozadím, jsou působivé. V závěru mě zaujalo, že strážníci měli na chycení uprchlíků předem vymezený rozpočet, po jehož překročení, byla policejní akce okamžitě ukončena... zajímavý nápad, jak konsolidovat fiskální výdaje :-)

K Hymně jsem se dostal už v roce vydání jejího zvukového záznamu (tehdy ještě na MC kazetě), tedy v roce 1998. Naopak tento záznam, který jsem si vždycky přál vidět, jsem měl možnost zhlédnout až o nějakých 10 let později. Přistupoval jsem tedy k němu s jistou nostalgií, protože tehdy jsem Hymnu řadil přinejmenším na stejnou úroveň jako hry DJC. A to platí dodnes. Smoljakova hra je podle mě naprosto dokonalá a to ve všech jejích třech částech - seminář, hra, písně. Totéž platí o další Smoljakově hře Fantom realistického divadla Zdeňka Nejedlého, jejíhož uvedení v obrazové podobě se už bohužel nikdy nedočkám (alespoň nevím o tom, že by existoval nějaký záznam) :-(

Po druhé projekci, jsem se dnes utvrdil v názoru, že V je pro mě jeden z nejlepších filmů na téma vize totalitní společnosti, jaký jsem kdy viděl. Oslovil mě dokonce víc než adaptace Orwellova románu (mimochodem, obsazení Johna Hurta na opačnou stranu barikády je celkem vtipné). Pravda, co se týče hutnosti totalitního dusna, existují výmluvnější snímky, ale V se mi líbí jako celek. Napínavý děj, dobrý scénář (sourozenců Wachowských, což mě překvapilo), smysluplné dialogy a elegance ústřední figury jsou hlavními devizami McTeigueho filmu. A taky samozřejmě herci. Kromě Huga a Natálky, musím ocenit Stephena Reu, který se mi líbil už v Občanovi X, kde hrál podobnou roli detektiva.

Námět zajímavý, zpracování dnes už trochu pokulhává. Nicméně dokážu si představit, že někteří diváci v 50. letech měli po zhlédnutí filmu bezesnou noc. Konec jsem čekal jinej, ale i takhle to bylo působivý. "They're here already! You're next!"

Znám jenom několik málo tříhodinových filmů, u kterých se nenudíte ani minutu. Magnolia je jedním z nich. Je to neobyčejný film o obyčejných lidských osudech, které se s jistou mírou náhody (a s pomocí Boží; nebo to byl režisér ex machina?) můžou vzájemně propojit a ovlivnit... "but it did happen".

Mají kloni stejná práva jako lidi? Já nevím. Žádný lidský klon zatím neexistuje, takže tahle otázka ani není na pořadu dne. Třeba budou kloni vnímáni jako roboti, tj. jako věci. Kdo ví. Zacházeli tedy se Samem jeho zaměstnavatelé korektně? Opět nedokážu odpovědět. Proto taky nedokážu posoudit, jestli mám s hlavním hrdinou/hrdiny sympatizovat nebo ne. Stejně tak nemůžu říct, jestli mám jeho zaměstnavatele odsoudit za to, jak se k němu/nim choval. Nicméně snímek mi přesně tuhle pohádku "o zlých kapitalistech" v závěru vnucuje, což se mi vůbec nelíbí. Kromě téhle zásadní výtky, mě Moon chvílemi nudil, proto tak nízké hodnocení. Naopak herecký koncert Sama Rockwella byl parádní, ten si za každého svého klona hvězdičku zaslouží.

Člověk by řekl taková blbinka jako je vada řeči, a jaký z toho může vzniknout film! Scénář je skutečně povedený, stejně jako dobová výprava a hudba. Co The King's Speech povyšuje jsou samozřejmě herecké výkony, na kterých v podstatě toto konverzační drama stojí. No drama, při závěrečné řeči jsem byl napjatý víc než u kdejakého thrilleru. Pánům Rushovi a Firthovi toho Plešouna za jejich výjimečný výkon skutečně přeju. Stejně tak se mi líbili všichni ostatní herci, např. Churchill Timothyho Spalla byl perfektní. Z letošních filmů nominovaných na hlavní cenu, které jsem viděl, je Koktavý král určitě nejlepší.