Epistemolog

V hlavní roli mladičký Shaolung, kterého ztvárnil neznámý akrobat Peter Chan. Trénink nenudí a je vyjímečně zajímavý. Ovšem poté, co se děj začne ubírat groteskním směrem a cirkusovým kouskům, kdy čínský poťouchlý humor doslova nudí, to celé zvedá fakt jen pružnost zmíněného Petera Chana. Docela mne zaráží, že pružnost a akrobacie jeho kvalit byla využita jen v pár filmech. Finální souboj ve skladišti stojí rozhodně za zhled. Tam totiž Casanova Wong s Chanem předvedou nevídané pekloty. Dejte na mne.

Yuen a Wong to táhnou docela koukatelně, až po půlhodině se zničehonic vynoří samotný Tan Tao Liang (v triku bez rukávů), přitom není v žádné databázi uveden. Spletitá posloupnost nepřehledného děje znovu nahrává k úvaze, že jde o sestřih bojových scén jednoho nejmenovaného snímku, což se v té době občas dělalo. Pátrat potom nebudu, ikdyž jsem autorem profilů Tan Tao Lianga i Casanovy Wonga. Z bitek stojí za zmínku jen to, co předvede Tan Tao Liang a jeho komplic. Wong hraje prosťáčka, který krátce zakope jen při tréninku po úvodu. Na scénu se vrací až ve finále se svou sestrou, kde některé nápady v choreu a slow sekvence vcelku ušly.

Angela Mao si to rozdá s Wongem v 35.minutě. Casanova Wong AKA Lidské tornádo hraje poskoka s žlutou čelenkou a obávaného Lorda Yuna s ocelovým pařátem na řetězu si zahrál šílenooký Carter Wong. Kaskadér Mars v roli holohlavého shaolina v modrém dabloval v některých scénách i Sing Chena. Menší roli má i další známý stunter Lung Chan, je to ten vyšší z dua, když v úvodu najdou první mrtvolu v lese. Kaskadérské kousky a akční choreo je na vysoké úrovni.

Crazy dabing roztáhne fakt doširoka úsměv. Jde o akční komedii s nepřehledným dějem, kterou vyzdvihují kopy Casanovy Wonga, Charlese Hana a Park Dong Yonga, obzvláště ve finále. Akční choreografie je rychlá a věrohodná. Zakopou taekwondo mistři a ze zbraní se využije harpuna, či vidle.

Nejštvanější film antisovětského cyklu Byl jsem komunista pro FBI (1951), už měli režisér Douglas a VVarner Bros. za sebou. Zde vše vysvětlí titulky, ikdyž až zpětně. Název křičí červeně, ač film samotný je černobílý. Červená barva značí mravence i komunisty, jež hmyz symbolizuje svým smyslem pro organizaci a bojechtivostí. Genialita Them! spočívá ve využití přírodních exteriérů (pouště Nového Mexika, kanály v Los Angeles). Tak jako Den, kdy se zastavila země (1951) a Útočníci z Marsu (1953) i Them! je plný protimluvů. Mimochodem zabedněný agent FBI Arness, který se proslavil rolí monstra v Věc z jiného světa (1951) dává antikomunistickému a antiintelektuálnímu snímku další rozměr. Film se měl původně natáčet ve 3D. Některé 3D efekty zůstaly ponechány, např:. detaily mravenců, které působily efektně.

Hnací silou filmu je podnikavý producent George Pal (později producent a režisér adapce Wellsova Stroje času (1960), který si objednal scénář od známého scénáristy Barrého Lyndona, právě dokončivšího DeMilleovu Největší podívanou na zemi, velkou oskarovou hvězdu z roku 1952.) Mimozemšťani zde působí tuctově, ale efekty zkušeného Haskinse to s kvalitnímy prostřihy zachraňují a zasloužil tak Oskara za vizuální efekty.

V mnoha ohledech inspirativní sci-fi snímek poprvé zpracovává scénář Raye Bradburyho (ač přispěl jen myšlenkami) a je také režisérským debutem mistra trikového sci-fi Jacka Arnolda, jehož počin byl v době studené války osočen za levicový, nedodržuje totiž obvyklé paranoidní šablony. Přítomnost vesmířanů vnímáme a děsí nás skrze zvláštní hudební motiv, vněmž zaznívá elektronický nástroj theremin, už v té době spojován s žánrem sci-fi. Emzáci na sebe berou podobu lidí, neviditelnosti, ale i překvapivých záběrů z úhlu pohledu jednookých bytostí. Pacifistické vyznění filmu je jen omezené, mimozemšťané jsou opět děsivými predátory, kteří vědí co jsou lidské bytosti zač, přesto nemají zálusk na naší planetu, chtějí si jen opravit loď..

Povídka Johna Tuckera Battlea má zajímavou vizi, zato mimozemské kostýmy zavalitých komparzistů v pyžamech, kteří nosí v akváriu mozek sem a tam, jsou spíše z výprodeje. Emzáci příjdou na scénu až v závěru, ale ponurou atmosféru po celé stopáži celuloidu nelze upřít. Snímek je z doby, kdy studená válka byla už horká a svým způsobem jde o ozvěnu liberálního obsahu Dne, kdy se zastavila země (1951) i hysterie Invaze do USA (1952).

Film ¨Srážka Světů¨ získal v roce 1951 Oskara za speciální efekty. V tomto donkichotském melodramatu je zřetelný vliv Ženy na Měsíci (1929), apokalyptické destrukce z Konce světa (1930) a Potopy (1933). Libuje si v utopistické naději, že věda jako nová spasitelka dovede lidstvo k idealistickým světům tolik nepodobným materialismu umírající země. Jinýmy slovy, věda si přisvojuje roli Stvořitele. Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus.

Působivé sci-fi i na dnešní dobu, kterému napomáhá kolorizovaná verze. Beru zřetel, že bez Věci z jiného světa by nevznikli filmy jako Vetřelec, Mutant, či Resident Evil. Hawks navíc vdechl život zajímavým a nevšedním postavám vtipnýmy gagy.