Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Dobrodružný
  • Fantasy

Recenzie (413)

plagát

Žena za pultom (1977) (seriál) odpad!

Jenom zapoměli v titulcích uvést, že to zboží do předtím věčně vylágrované špeluňky muselo před natáčením navézt dvacet tatrovek a potom to zase rozvést po Praze a okolí, bo by to frontaři ráno nepřežili, když by nevystáli svoje mléko, hehe...a že ty regály jsou plné papírových atrap, protože tolik pracích prášků by jim žádný okresní ansámbl KSČ nepovolil. Stupidita až na půdu, jak u tohodle může někdo slintat blahem...dobré k dívání tak maximálně po lobotomii.

plagát

Hmla (2007) odpad!

Chechtám se z plných plic, nestáálo se nic .. zpívá Matuška v jedné propagační hudbině z dob reálného socialismu. Přesně jako stejně uvedený odrhovák o ničem a nikom, vystihuje tento film naprostý běs, beznaděj a zoufalství všech zůčastněných. Děs a hrůza, vyplněná tupým, plochým dějem a nastavovanými dialogy. Sem tam se objeví nějaká pimprlata, v ošuntělém sáčku rádoby strašlivých kreatur, vylézajících z vivisekcí naklonovaných občanů (jak jinak, že, nač si lámat hlavu). Celé je to podmazané křečovitými, nastavovanými, moučnými dialogy, kdy postavy na sebe občas záměrně řvou jak krávy, abyste náhodou neusnuli při sledování dokola se vezoucího děje o ničem a nezapadl Vám přitom jazyk do krku. K mé naprosté hrůze se bez hlavy a paty šaráda navíc odehrávala v provinčním marketu na úrovni restaurace C skupiny s třemi regály a smradlavým generátorem. Ty jo, a ještě s kamarilou komparzistů, z nichž čtyři či pět bylo vypíchnuto (nejspíš losem, počítám takové debily nikdo hrát nechtěl) a tito na sebe upozorňovali stupidními dialogy, plnými nelogických výkřiků. Tak se dovíte spoustů pro děj důležitých informací, třeba jak se z problémového souseda, ošklivého káčátka, sprostého hulváta, co ohrožoval své okolí bezpříkladnou ignorancí a vyvoláváním třecích ploch vyklubal právník 1A třídy, co potom moc rád rozdával na omluvu svá čísla pojistek, jako důkaz smíření..moc chytrý filuta, co byl ochoten půl filmu diskutovat, že nic v mlze neexistuje, ale udělat pár kroků do skladu a juknout na chapadlo ho ne a ne napadnout s celou skupinou stejně natvrdle smýšlejících soudruhů, až když u těch debilních dialogů chcíplo i to samostatně žijící chapadlo. Kvalitu podřadných nehereckých výkonů nebudu dále komentovat, protože uměle protahovaným dialogům a směšně vypadajícím afektům není vlastně co vytýkat. Celkově mám za to, že by se měla na CSFD zavést zvláštní kategorie hodnocení podobných propadáků. Podobné úlety přece nelze hodnotit jako filmovou produkci ve srovnání s když ne ničím jiným, alespoň poctivým záměrem tvůrců. Tady chybí úplně všechno a dávat lepší hodnocení, i když se jedná o jakés takés béčko, je potom, ať se nikdo nezlobí, urážka.

plagát

Senzačné prázdniny (1967) 

Bez Funěse by to bylo tak na dvě. Ale být mladý je moc fajn a krásná je doba, ve které se odehrává tento film, má to celé prostě svoje kouzlo. Nebyly mobily a lidi nečuměli na bedny doma ve svých ajnclících, ale chodili do kin, četli a měli k sobě jaksi blízko. Chlapi byli chlupatí jak pornoherci z NDR, ženské měly v oblibě podprsenky, které jim dělaly špičaté kozy, příroda byla zelená a řeky čisté. Tuhle iluzi mi film zprostředkoval, proč to neocenit? Richtig.

plagát

Muž z Acapulca (1973) 

Je to skvělé, má to šmrc, jiskru a dodnes úsměvné. Zpracování děje, odehrávajícího se najednou ve dvou rovinách, dává jednoduchou příležitost vcítit se do života průměrného pisálka ve světě běžné šedé reality a ve světě jeho snů, přičemž ten druhý je více jeho pravý a skutečný. Žádná revoluce, tohle je pocit každého z nás. Ale právě ten pocit, o kterém víme, nám podvědomě činí tuto komedii bližší. Stereotypní život, začínající téměř automaticky po zjištění faktu, že musíme na byt a stravu vydělat vlastníma rukama, přímo nahrává tvůrcům komedie a vydává jim diváka již zpracovaného a připraveného, kterého velmi potěší, že někdo je na tom ještě hůře. Jenže to by nebyl Bebel, aby se s tímto nevypořádal po svém a nepřetáhl si ze svého snu do skutečného života tu správnou samici a současně to nandal všem lichometníkům a v každé době přítomným parazitům. A že ženská byla jak řemen a správná volba, na to vemte jed. V případě ústřední postavy Francoise Merlina se tak jeho realita stala mým snem a to je více, než mi je schopna dát většina filmové produkce, což hodnotím ještě 1/2 * navíc. Nedá se svítit.

plagát

Ďateľ Woody (1999) (seriál) 

Přežil jsem to, uff. Je to trhané, uvřískané, křečovité. Typický produkt pro malé rozežrance, kteří nedokáží jinak udržet pozornost, než s pomocí rychle se měnících obrázků a ječivých zvuků. Navrhoval bych rodičům, aby si nejdřív sami prohlédli, co dětem pouštějí za stupiditu, pokud se jich potřebují právě v době vysílání tohoto pořadu zbavit. Netrvám na tom, že filmy pro děti musí za každou cenu obsahovat výchovný aspekt, ale dementní datel z kresleného eintopfu je opravdu nestravitelný. Je to taková tupotina, že se divím, proč o něm nebyla zmínka v Kameňáku (nebo byla? Viděl jsem jen půlku jednoho dílu :-)). Za tuxe jednu hvězdu.

plagát

Parfum: Príbeh vraha (2006) 

Po americku zpracovaný příběh jetého chlapíka, ve kterém jsem dlouho nevěděl, na čem jsem. Vazba na historii zde (zlobte se jak chcete) není, proto film, zasazený do doby fancouzské revoluce na mne působil jaksi "historicky dřevně". Barevné podání, scéna, kostýmy, vše tohle vypadá jak nějaká notně cáknutá scifi fantasy pohádka. Námět je výborný, celkem i uvěřitelný - no jo, má to pánbůh na světě různý dobyteček (já osobně bych z těch bab vysával pachy raděj za živa :-)). Ale tím, že nejsme všichni stejní, máme obrovský dar, že si vzájemně moc vyhovujeme. Kde by potom byl pocit lovce, kdyby dopředu znal reakci kořisti :-) - asi by se na to vyprd a chodil na pivo, čímžto bychom potažmo taky třebas vymřeli. Sice bychom se nemordovali, ale ani nemilovali. A nebylo by o čem psát. Kruciš, nějak jsem se nechal unést....Dívat se na to tedy s použitím uvedeného filozofického nadhledu dá a pokud se nebudete šťourat v drobnostech, celkem si i užijete. Pohádky takové jsou. P.S. Uznejte sami, kdybychom byli všichni tvorové povahově stejní, to by i ten krtek lezl potom do jedné díry klidně po sobě třebas tucetkrát.

plagát

Fantomas (1964) 

Originální, vtipná, neurážející komedie s krimi námětem. Na rozdíl od mnoha komedií s de Funesem nestojí tato jen na jeho osobě, což záměru, vzhledem k situačnímu humoru, velmi prospělo. Jean Marais, představitel milovníků (paradoxně jeho sexuální orientace byla směrována jinam) a šlechticů chrabrého srdce, se smyslem pro čest a spravedlnost, jistě vytrpěl na scéně svoje s malým, introvertním, adrenalinovým chlápkem na tenkých nožkách, jenž neustále prudil a využil každé příležitosti strhnout pozornost svým směrem. Být celý život komikem je velmi nevděčné. Lidé od Vás očekávají neustálý přísun humoru a s laciností to přitom daleko dotáhnout nejde, neboť čemu se smějeme nyní, za pár let působní trapně a za pár dalších přímo odpudivě. Klobouk dolů před fenomény, jenž zůstanou vizitkou dobrého humoru a neupadajícího vkusu. Ať si přečtu na Fantomase kdekoliv, kdykoliv, cokoliv, vždy jde hlavně o postavu komisaře Juva - mám tedy za to, že tuto, ale i celoživotní roli, ustál. Jdu si proto dát na jeho zdraví něco moc dobrého, co mi moc prospívá a budu se s klidem tvářit, že to není žádná záminka :-)

plagát

Tajomný ostrov (1973) (seriál) 

Verneovky vždy patřily mezi mé nej.. Jako kluk jsem je louskal dokonce pod peřinou s baterkou, abych nedostal vylágoš, že nespím. Tahle splácanina má k původnímu románu asi tak daleko, jak já k roli chirurga při operaci tumoru. Z knihy nezůstal kámen na kameni, naopak došlo k vylepšením, nad nimiž by zbledl závistí i Létající Čestmír. Hora nesmyslů, ze které přebíjí jeden druhý v předtuše, že vše se nějak na konci vyřeší samo. Odporující si dialogy, rekvizity, které samy na plátně vznikají a zanikají, neúměrně natahovaný, samoúčelný děj, není třeba pokračovat ve výčtu, je toho plný pytel. Připadal jsem si po shlédnutí jak prase, vytažené z necek čerstvě oškrábané zvonem. Je mi jasné, že děti vidí tyto ptákoviny jinak - já chovám také ke spoustě filmů vypěstovaný kladný vztah, kdyby to šunka měla být sebevětší. I když jsem v pozdějších letech zjistil, o jakou nebeskou hovadinu se jedná. Snaha prosadit v hodnocení tento pietní vztah je zde naprosto zřejmá. Proto dávám tu jednu *.

plagát

Zorro: Tajomná tvár (1998) 

Při minulém hodnocení mi bylo škoda kritikou ztrácet čas, ale protože jsem omylem shlédl tento běs ještě jednou, cítím svou vlasteneckou povinnost varovat případné zájemce před zkaženým večerem. Vážení, pár vtipných gagů nezachrání tuhle "válku s mloky", ani Vás před depresemi. Zorro je něco jako berouskovic klaun, Kačena má daleko menší prsa, než se dělá, utlačovatel s porobenými vesničany působí dojmem komparsistů z Bohnic a mezi tím vším chodí starý trouba, který se snaží být zajímavý, trousí své nepříliš trefné rozumy v naprosto neodpovídajících okamžicích a nikdo o něj zjevně nestojí. Děj je nudný, přesto jsem se nasmál, když jsem si představil ty mexičany v rachotě, kam oni přirozeně nechtěli (že by souvislost s naší romskou komunitou?). Nechte ten film jako kulisu Vašemu psovi, nebo ještě lépe koňovi, ten má větší hlavu, třebas v tom nějaké moudro najde....

plagát

Hranice života (2005) 

Slušný film, ve kterém se těžko orientuje. V průběhu jsem přestával chápat, kdo je kdo a kdo je vlastně mišuge. Jednu dobu jsem měl dokonce dojem, že cvoka dělají ze mne. Má to spád, stupňující se napětí a logické vyústění. Dobré herecké výkony od všech zúčastněných. Pokud si jej vyberete, máte nad čím přemýšlet. Minimálně nad tím, kdo toho doktora vlastně užral do ruky :-) (já osobně bych řekl, že se pokousal sám a potom tou druhou zdravou rukou namaloval ty obrazy :-)).