Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (468)

plagát

Horšie to už nebude (2006) 

Není to dokonalý film, na svůj žánr je ale neobyčejně chytrý. Možná, že má pár nedostatků (konec mohl být promyšlenější), ale funguje i jako nevázaná, tak jako inteligentní zábava. Marc Forster krásně kombinoval sympatické počínámí hlavního hrdiny od humorných momentek až po neskutečně melancholické scény, kterým dopomohla i dobře volená hudba. Nápad samotný je velmi originální. Zajímavé postavy (sám hlavní hrdina a spisovatelka byli skvělí) a velmi dobré obsazení, nejen to dělá z filmu Horší už to nebude nadprůměrný film. Ve svém žánru za pět, obecně za čtyři hvězdičky.

plagát

Hovor s ňou (2002) 

Samotná myšlenka je parádní, ale velmi málo se z ní těží. Film ožívá právě rozhovory obou mužských představitelů, jindy mi připadá zoufale prázdný. Mé první setkání s Almodóvarem se moc nevydařilo. Jeho rozvleklou poetiku jsem v Mluv s ní nezvládnul, ale nezanevírám na něj.

plagát

Chappie (2015) 

Je to jasné, Neill Blomkamp točí prostě nesympatické filmy. Každá postava je trapná nebo otravná (ten gang? wtf?) a samotný robot to svým dětským kuňkáním nijak nezachrání. Gangsta nápad až na pár fórečků nefunguje a zvlášť po čerstvém shlédnutí filmu Ex Machina Chappie působí jako naprosto promarněná šance napsaná a natočená puberťákem.

plagát

Charlie musí zemřít (2013) 

Svou prostoduchostí a naivitou je tato pohádka vlastně upřímná a sympatická. Bohužel ale nezapře, že si tak trochu mastí triko. Na scénář se moc nehraje, ten je prosťoučký až hanba. Hlavní emoce se odehrávají v melancholických sekvencích, Mobym podkreslenými slowmotiony a podobnými klipařskými hrátkami. A často mu to prochází. Za chvíli do té formální pasti spadnete a necháte se unášet krásnou kamerou, moderní hudbou a snovými flashbacky. Nakonec si ale vždycky uvědomíte, že to byla jen taková past a že vlastně těm postavám a celému příběhu zase tolik nerozumíte i když všechna ta klišé znáte. Klasický případ výhry formy nad obsahem, okořeněný sympatickými výkony všech herců.

plagát

Chlapčenstvo (2014) 

Experiment, který je možná o něco nudnější než většina filmů, ale také hodnotnější. Netýká se to ani tak použití stejných herců po období dvanácti let, jako celkové zachycení plynutí času a volba "nedramaturgie". Ale právě protože film zachytává hlavně plynutí času a různé epizodky na úkor jedné zápletky, stopáž měla být prostě kratší. Linklater se asi snažil zachytit hlavně esenci dospívání, zkrze dospívající je také celý film natočen a to je dobře. Jako dospělí diváci situacím rozumíme ze všech úhlů, ale zároveň nám Linklater dává připomenout naše dřívější zmatené pocity, které dospívání a hlavně konfrontace s dospělými problémy provázejí. Díky tomu, že se Linklater nesoustředí na dospělé postavy, ale vypráví skrze Masona, dává těmto situacím skvělý rozměr. Nejde jen o problémy svobodné matky vychovávající dvě děti - problémy s tím spojené nás moc nepřekvapí. Jde o dopad, který tyto problémy na děti mají a jak je ony chápou/nechápou. Přes všechny kvality filmu mám ale stejně pocit, že Linklater mohl zajít mnohem dál. S dětským osazenstvem se sice těžko píší intelektuální dialogy (i ta finální scéna prostě šustí), o to zajímavější a dramatičtější scény však mohl napsat. A tím nemyslím extrémní scény typu "opilý otčím mrská skleničky po nevlastních dětech", ale scény, které více vystihují dramata spojená s různými životními etapami všech hrdinů. Naštěstí jich tam ale pár je.

plagát

Interstellar (2014) 

Emocionálně a audiovizuálně působivý, v žánru lehce rozpačitý, jako celek ne uplně kompaktní. Tento film si samozřejmě vyžaduje o něco přísnější měřítka než lecjaký trikový cajdák, s tím se musí počítat. Nolan možná je jinde, ale neznamená to jen to dobré. Nezvládnutý scénář podkopává vše a ruší jinak skvělý zážitek. Kéž by věnoval více péče logickým dírám a slepým uličkám, dialogům a omezení vesmírné kovbojštiny. Mohl to být skvělý film.

plagát

Ja a ocko (1999) 

Asi tak podobně, jako cross. Neuškodí, není hloupý, neohromí...

plagát

Jackass: Film (2002) 

Na jednu stranu nechutná blbost, na druhou ale docela zábava. Mluvím především o skoku do ventilátoru, o strojku na vlasy, o skateboardingu, o řestrojení se za starce, o vodní vlně, o skákání o tyči....

plagát

Jack Reacher: Posledný výstrel (2012) 

Přímočará záležitost, které by neškodilo ubrat na žvanění. Na druhou stranu dost zábavná a místy i nápaditá. Tom Cruise si Jacka Reachra dává k obědu, patrně mu velmi dobře sedí a dodává filmu patřičnou energii (mužům dodává energii i roztomile žvanící Rosamund Pike). Robert Duvall střílející posluchu či ruský otcovztah patřičně dovršuje mé hodnocení.