Dannysek4U

Pro šéfy jsou podobní podřízení pohromou. Detektiv Jim Longworth nectí ani řád, ani autority, vše si dělá pouze po svém a nejlépe s golfovou holí v ruce a k tomu ještě na všechny strany rozhazuje ironické úsměvy. Ostatně přesně kvůli tomu je také momentálně k nalezení nikoli v rodném Chicagu, nýbrž na slunné Floridě. Ačkoli možná s tím měl něco společného i fakt, že pravděpodobně spal s manželkou svého nadřízeného. Je to zkrátka postrach a navíc trochu egomaniak. A přesto i tací mohou být dobrýma rukama zákona. Díky důvtipu a vrozené drzosti je coby člen Florida Department of Law Enforcement připraven bojovat se svými kolegy, s pašeráky vzácné zvěře, s drogovými kartely a vůbec s každým, kdo se mu pracovně postaví do cesty. Mimochodem, neprohrává. Sympatickou „osinu“ v novém krimiseriálu od A & E Network ztělesnil Matt Passmore.

Hlavním hrdinou americko-irsko-kanadské historické série Tudorovci, prozatím desetidílné, je král Jindřich VIII. Tudor, druhý panovník v rodové linii, vládce Británie první poloviny 16. století. A je víc než nespravedlivé, že pokud ho někdo zná, pak především pro značně nestandardní počet jeho manželek a milenek. I když je pravda, že jich měl skutečně mnoho a také že ne každá sešla ze světa přirozenou smrtí. Ale takový už byl středověk. Každopádně na Jindřichovi VIII. jsou i zajímavější věci. Právě on totiž změnil do té doby neotřesitelné rozložení církevních sil v Evropě a výrazně oslabil nadvládu všemocného katolicismu. A kvůli komu myslíte, že to udělal? No samozřejmě, že kvůli ženě. Jmenovala se Anna Boleynová. A Jindřich byl kvůli ní ochoten čelit hněvu Říma coby zakladatel anglikánské církve.

Tudorovci, jež napsal specialista na ztvárňování britských dějin Michael Hirst, který stál i za scénáři k celovečerákům Královna Alžběta a Královna Alžběta: Zlatý věk, zachycují právě éru, kdy byl král Jindřich, zde ztvárněný démonickým Irčanem Jonathanem Rhys Meyersem, ještě bujarý mladík, zmítaný především vlastními touhami a často nebezpečnou prchlivostí. A i když si dozajista užijete neuvěřitelně honosných kostýmů a kulis, za něž Tudorovci dostali dvě ceny Emmy a před nedávnem byli poctěni i nominací na Zlatý glóbus, je to právě rozvětvený příběh, na němž dramatická série stojí. Navíc příběh seskládaný z velmi přitažlivých ingrediencí a zpracovaný ve značném souladu s reálnými dějinami. Ve vedlejších rolích můžete potkat z Jurského parku nebo Merlina známého Sama Neila, půvabnou Natalii Dormer a Jeremy Northama jako Thomase Morea.

Krátce před koncem druhé světové války se v hlavách potentátů Třetí říše zrodil nápad, kterak zvrátit vývoj konfliktu ve prospěch Německa. Do koncentračního tábora Sachsenhausen byla z ostatních lágrů svezena skupina elitních odborníků na tisk, již měli pod vedením Salomona Sorowitsche (Karl Markovics) vytvořit největší penězokazeckou a falzifikátorskou buňku v dějinách lidstva. Celý projekt dostal název "Operace Bernhard" a měl za úkol pomocí padělků vydělat Říši prostředky na další zbrojení a zároveň destabilizovat světovou ekonomiku. Ne každý ze zúčastněných ale byl ochoten kolaborovat s nacisty proti vlastnímu svědomí...

Michael Raines, hlavní hrdina krimiseriálu Vize zločinu, chtěl být původně spisovatelem detektivek. A pravděpodobně by na to asi i měl – jeho představivost je divoká, disponuje značně břitkou, cynickou vyřídilkou a zatímco místo svalů pobral především eleganci, jeho mozek je vždy připraven porvat se i s tou nejpodivnější zapeklitostí. Jenže z Rainese se dřív stal detektiv losangeleského oddělení vražd. Pravda, všichni kolegové ho měli vždy za podivína. Ale spral to ďas, třináct let patřil společně s parťákem Charliem k nejlepším z jednotky a takovým esům se ledacos odpustí.
Jenže pak Charlie zemřel a Raines tak ztratil „katalyzátor“ svého nevšedního talentu, s nímž se sám jen velmi obtížně vyrovnává. A navíc o něm nesmí nikomu říct. Kdyby to totiž udělal, s největší pravděpodobností by se během mžiku dočkal svěrací kazajky. Uštěpačný Raines totiž vidí mrtvé lidi. Nikoli však duchy, kteří by mu možná alespoň byli schopni radit na cestě za svými vrahy. Detektivovi se před očima zobrazují oběti zločinů takové, jak si je on sám představuje. Jsou to prostě vize. Především díky těmto smysluplným halucinacím ale Raines nakonec vždycky zvítězí. A to v unikátním stylu, který víc než většinu současných kriminálek připomíná svou neakčností a akcentem na dialogy hlavně starou dobrou detektivní školu Raymonda Chandlera

Ještě na počátku druhé světové války měla berlínská dekadentní smetánka možnost scházet se v podzemních homosexuálních, lesbických a transsexuálních podnicích a kabaretech. Jejich návštěvníkem byl i gay Max, přelétavý hejsek, libující si v náhodných známostech na jednu noc, v alkoholu a kokainu. Svoboda menšin ale měla brzy poznat sílu nacistické tyranie. Po střetu s gestapem utíká Max společně se svým přítelem do lesů. Avšak ani zde není v bezpečí. Brzy je chycen a po jízdě vlakem smrti ho čeká vězeňský mundur a vytetované číslo na ruce v koncentračním lágru Dachau. Díky židovskému původu ale může na pruhovaných hadrech nosit "jen" Davidovu žlutou hvězdu. Naštěstí proto, že i zde byli Židé stále víc než růžovým trojuhelníkem ocejchovaní homosexuálové. Ty čekala automatická smrt. Nicméně i za ostnatými dráty bylo možné poznat cit. A díky němu Max konečně pochopil, pro co stojí za to žít. V britském komorním válečně-milostném dramatu režiséra Seana Mathiase excelují Clive Owen a Lothaire Bluteau, ve vedlejších rolích se zde také mihnou Mick Jagger jako transvestitní zpěvačka Greta, Ian McKellen, Jude Law, Rachel Weiszová a další hvězdy. Snímek obdržel ceny na festivalech v Cannes a Gijónu.