arthur.22

Přiznávám, kniha se mi líbila o dost víc. Což ale v žádném případě neznamená, že by film sám o sobě neobstál! V první části mi toho dost chybělo, ale je pochopitelné, že atmosféru původního Pokoje není snadné zachytit. (pozn.: Srovnávám s knihou v originále, český překlad se atmosféře originálu moc nepřiblížil.)

Švédská teorie lásky mě hned na začátku zklamala. Jak vztahy mezi jedinci fungují a proč tomu tak je, se dozvíme během prvních pár minut, takže mě zaujalo jen centrum pro přistěhovalce, kde se nově příchozí mimo jiné učí, jak kašlat na ostatní a nebýt zbytečně sdílní, aby "zapadli". Kratochvilné hledání pohřešovaných osob je celkem zajímavá (i když šílená) záležitost, ale chyběl mi tu jakýkoliv výstup. Když se ve filmu objevila parta hipíků, kteří mají být protipólem osamělosti a říkají, jak je přirozené dotýkat se jeden druhého a jak to většinové společnosti chybí, načež se ukáže, že se do lesa opravdu jen jezdí válet jeden po druhém, ideálně všichni po všech, chtělo se mi film vypnout. Pak se ale děj přesunul do Etiopie a tamní část mě nadchla, stejně jako závěrečné hodnocení pana Baumana, takže za poslední cca třetinu filmu dávám 4*, zbytek si netroufám hodnotit.

Annabelle mi doporučily dvě žákyně ve věku 10 a 13 let, takže v mém případě určitě nešlo o zklamání, naopak, mohlo to dopadnout o poznání hůře. Vizuálně se mi film dokonce líbil moc. Těžko ale můžu dát vyšší hodnocení hororu, u kterého se nemůžu bát, ať se snažím sebevíc, ale který zároveň nepřesahuje hranice žánru natolik, aby mohl být považován za něco jiného. Pro -náctileté ideální.

Příběh Margaret Keane je sám o sobě silným příběhem a Amy Adams mě bavila, ale scénář není propracovaný natolik, aby obhájil Waltzovo podání jejího manžela (v kontextu dalších postav). Zejména scéna u soudu by jako divadlo jednoho herce nejspíš celkem slušně obstála, ale vzhledem k tomu, že všechno ostatní je zde filmově civilní, působí na mě pan Waltz jako sprosté zvěrstvo z jiného světa, a navíc se tím ještě zvýrazní celková unylost filmu. Možná to byl záměr, kdo ví..

Český název je dost zavádějící, protože film je příběhem z pera E. A. Poea inspirován jen volně. První polovina se předloze blíží i atmosférou, u té druhé by mi nevadilo, že si žije vlastním životem, naopak (tam, kde podle obsahu vše teprve začíná, u Poea příběh de facto končí). Bohužel onen vlastní život je mi podstatně méně sympatický a hodně přeslazený. Pánové Kingsley a Caine ale vše celkem slušně zachránili a K. Beckinsale je vážně krásná, což zrovna v tomhle kousku asi i stačí, takže lepší průměr.

Příběh chvílemi působí jako bohapustá slátanina (a dost možná jí i je), ale obrázky si mě získaly a i bez zvuku by to ode mě bylo za 4*, tak proč nepřihodit ještě jednu za hudbu a herecké obsazení?

Chlapectví mi v lecčems připomíná má oblíbená Báječná léta. A nepřišlo mi to ani nijak dlouhé, ta obyčejnost mě opravdu bavila.. Spousta momentů ze života Masonovy rodiny mi byla hodně povědomá a rozhodně to nebylo z kina. Jistě je ale potřeba mít na tenhle kousek náladu (a dost možná i ten správný věk). Já do toho určitě půjdu znovu.

Příběh je celkem o ničem, hudba mě nebavila a hlavní postavy taky nic moc. U těch vedlejších už to bylo lepší.. Důvodem, proč dávám čtyři, je ztvárnění všech prostředí, ve kterých se příběh odehrává. Ano, je to přeplácané, ale naprosto dokonale. Určitě se podívám ještě minimálně jednou, příště ale radši bez zvuku.

Stejně jako Colin Firth (ač skvělý) není tím dokonalým neurotickým intelektuálem, jakým býval Woody Allen, ani Woody Allen není tím dokonalým režisérem, jakým býval Woody Allen. Kouzlo měsíčního svitu rozhodně neurazí ani příliš nenadchne a v kontextu Allenovy tvorby patří mezi slabší kousky, nepochybně. Ale co si budeme povídat, vzpomínáte, jaké skvělé filmy točil jen o pár let mladší Jiří Menzel? Myslím, že Woody stárne celkem důstojně. Zatím.

Žeru Helen Mirren, pana Hallströma i filmy o jídle. Láska na kari je na můj vkus trochu moc dlouhá a ještě víc sentimentální, nicméně je to velmi milé dílko, naprosto ideální pro večer, od kterého nečekáte žádné drama, jen příjemný a nenáročný příběh.