Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenzie (210)

plagát

Pod zemou (2014) 

"Jenže kam hlouběji lze dojít z podsvětí? Ano, tušíte správně..." po dlouhé době jsem se vypravila na horor do kina a musím říct, že jsem se těšila docela hodně. A moje očekávání bylo splněno - kvalitní horor, který mě naprosto vtáhl, ale zároveň neděsil k smrti, takže jsem doma mohla pokojně usnout. Relativně sympatické postavy (i ti francouzi, hmm) a velmi zajímavé, řekla bych neotřepané, téma. Bohužel ale, kolik má film pozitiv, má také negativ. Například jsem byla hodně zklamaná z pekla, podle mého to mohlo být mnohem propracovanější. To cosi, co se začalo klubat mezi dvěmi hlavními hrdiny (omg, proč), jelikož to s každým dalším záběrem nabívalo na větší trapnosti, až to bylo téměř nesnesitelné (aneb - dostala ho do vězení, ale stejně se za to do ní zamiloval či - všichni umírají, neva, necháme je tam, ale jakmile si poraní krk cukrouš, co umí opravovat zvony, to je hned pozdvižení).. když už jsem u toho prokousnutýho krku - jak dlouho myslíte, že trvá, než člověk vykrvácí? Kdyby ta slečna hnala skupinku celý ten film, jak běžela zpátky vrátit šutrák, mohl mít film polovinu. A pak taky - přežili oba dva a to mě vždycky dokáže vytočit. Taky trochu nechápu, že má peklo konec a hlavně jaký konec. No já nevím, když člověk pomine to nesmyslné a nedodělané, tak to byla relativně dobrá podívaná (ačkoliv ten love part si fakt mohli odpustit). Děsivější však byla cesta domů autem, o půlnoci, kdy nebylo vidět tři metry před sebe přes mlhu.

plagát

Čaro prítomného okamihu (2013) 

Hodně zvláštní film. Vůbec bych netipovala, že mi může být Miles Teller sympatický, ale zpočátku tomu tak skutečně bylo. Jak film plynul, přestala jsem ho chápat, přestala jsem pobírat smysl toho všeho a chvilkama jsem si říkala, co je vlastně point těch 130ti minut. Ale závěrečných 5 minut všechno srovnalo, takže nakonec dávám 4*. Shailene jako vždy nemůžu nic vytknout, má velký potenciál a nejspíš jí teď budeme vídat častěji. Miles nakonec taky nezklamal, ačkoliv obě hlavní postavy asi nedojdou velkého pochopení zejména u diváků, kteří čekali lehčí romantickou komedii. Mě se film ale líbil, musím vážně vyzdvihnout tu neobvyklou plynulost, protahování na první pohled nudných scén a zvláštní nečekaný děj. Pochybuju, že film ještě někdy uvidím, ale jsem ráda, že jednou jsem u toho mohla být.

plagát

Fakjú pán profesor (2013) 

Tento film je něco tak dokonalého, že na to snad ani nestačí hvězdy. V kině jsem byla 2x a doufám, že ne naposled, protože jsem se pokaždé bavila jako už dlouho ne. Je to úplně něco jiného, na rozdíl od Hollywoodských komedií, na které jsme zvyklí. Z námětů, ze kterých by američtí scénáristi udělali čtyři filmy, Němci slepili jeden dokonalý snímek, který je plný humoru, energie, předvídatelnonepředvídatelných scén a hlavně nápadu. A já to prostě žeru. Zeki Müller je naprosto skvělý, sexy a charismatický, nejlepší hlavní postava tohoto roku. Všechno je to prostě nové, svěží, skvělé, nemůžu šetřit superlativy. Navíc mě dostávají ty "náckovské" vtípky. Zkrátka a prostě - Německo v kinech často nepotkáváme (pokud se nejedná o vlahou spolupráci) a tohle stálo za to! Nízká hodnocení nechápu, myslím, že za to může sledování filmu v originále bez znalosti německého jazyka - to je fakt. Já vždycky na dabing nadávám, ale tento film prostě s titulkami není to pravé. Takže pokud jste viděli jen originální verzi, zkuste i, pro jednou skvělý, český dabing. Vsadím se, že své hodnocení přehodnotíte.

plagát

Očista: Anarchia (2014) 

já jsem spokojená. Hororům poslední dobou moc neholduju, ale jedničku Očisty jsem viděla a zatoužila jsem jít do kina i na dvojku. Musím říct, že ten hlavní námět mi přijde dost geniální a neotřelý. Je to taková ta věc, o který mě baví přemýšlet - co by se (čistě hypoteticky) dělo? jak by se lidé chovali? - takže podle mého je téma tahoun sám o sobě. Co se týče děje, tak ten mě bavil snad ještě víc než jednička (ale zase tam nebyla Cersei, žejo), hodně zvratů, furt se tam něco dělo, bylo to napínavé, celkem i realistické. Hlavní postavy mi přišly taky celkem cajk (nejvíc mě mrzí, že umřel zrovna ten týpek co vypadal jako Klaus - Joseph Morgan). Já jsem se prostě bavila. A tečka. Dávám tomu 4*, protože si myslím, že by to mohlo být ještě lepší, ale stejně jsem spokojená. - vzhledem k tomu, že se k sobě za jednu noc dvě postavy vrátily a další dvě se evidentně daly dohromady, plus ten pán co tam celou noc střílel lidi našel v té mladičké latinoameričance svou novou dceru- jsem si uvědomila, že není pravda, že by Očista byla jen špatná - Očista spojuje, vytváří nové přátele.

plagát

Vládkyňa zla (2014) 

Když jsem na tom byla poprvé, měla jsem tak rozporuplné pocity, že jsem nebyla schopná napsat ani hodnocení. Pak tomu ale osud chtěl a já se na Maleficent vypravila podruhé. Bohužel, u nás byla pouze verze dabovaná (což mi zkazilo celý požitek z filmu a apelovala bych na všechna multikina, i v menších městech, aby dávala obě verze, ještě k tomu, když to promítají ve dvou sálech, protože někteří lidé na úžasný český dabing - a že tohle byl ještě dobrý dabing - nejsou prostě zvědavý). Film jsem viděla ve 3D i ve 2D a ve 2D jsem si ho užila mnohem víc. Nějak obecně nechápu tu dnešní 3D módu, kdy se film do 3D převede zmáčknutím tlačítka a není na tom vůbec nic úžasného, jako na prvních 3D projektech. Ale to už moc odbíhám. Vymakané to bylo perfektně, ostatně by byla pro Disney ostuda, kdyby ne, ale bohužel musel film čelit velké konkurenci. Za poslední roky nám filmová studia naservírovala spousty hraných remaků známých pohádek, některé lepší (Hansel&Gretel: Witch Hunters), některé silně průměrné (Snow white and the Huntsman, Jack the Giant Slayer) a některé naprosto nepovedené (Mirror, Mirror). V tomto případě mi Maleficent vychází jako čistý průměr. Nejlépe vyřešené bylo asi prostředí a soundtrack. Původní animovanou Sleeping Beauty z 59 jsem neviděla, ale samozřejmě příběh o Šípkové Růžence znám moc dobře, takže děj mi přišel modifikovaný docela zajímavým způsobem, protože v dnešní dobře jsou "záporáci" celkem in. Jediné co už začíná být ohrané (a když se to objevilo poprvé, podruhé a možná i potřetí v nějakém filmu, tak jsem to s nadšením vítala), je to -jakože polibeh z pravé lásky nemusí být jen od opačného pohlaví-, ale také od kamaráda, někoho z rodiny atd. Už se to stalo předvidatelné (všichni víme, že pravá láska neznamená se jednou potkat v lese, žejo). Herecké výkony hodnotím taky velmi kladně, ale mám to zkreslené tím zatraceným dabingem, který zkazí všechno. Jenom si dovolím rejpnout, že mladá Fanning není ani spanilá a už vůbec ne nejkrásnější a jestli chce být alespoň z poloviny tak výborná herečka jako je její sestra, musí se toho ještě hodně moc naučit. Takže za mě lepší 3*, dala bych i 4, ale znám lepší filmy, které si je zaslouží víc (možná za to může i velké očekávání, protože o tomto filmu všichni mluvili a psali jako by to bylo dílo století, což bohužel není). P.S. ty tři debilky (jinak to fakt říct nejde) mě celý ten film neskutečně štvaly, škoda, že je třeba nesežral drak.

plagát

Vymedzený čas (2011) 

Tenhle film jsem viděla 2x a pořád si úplně nejsem jistá hodnocením, ale hvězdy dávám tři, protože by to bylo nefér vůči některým lepším filmům, kterým jsem dala 4. Nicméně je to moje subjektivní hodnocení, takže si to můžu dovolit. Začnu tím, co hodnotím pozitivně - Amandu, protože wow, krásnější snad v žádném filmu nebyla. A teď doopravdy. Hodně dobrý námět. Ale vážně hodně dobrý, za námět 5 hvězd bez debaty. Teda pokud tím snad autor nechtěl poukázat na něco reálného... Jen to zpracování, já nevím, asi má až moc hluchých míst. Je to vlastně takový novodobý Robin Hood a přesně tak stejně je to i naivní. Někteří lidé mají víc, neptejte se jak, prostě mají. A jiní nemají nic. A pak je tu Justin, který se to rozhodně změnit, protože tak to přece není fér. A jako na každého outsidera v hlavní roli se na něj usměje štěstěna a záhadným cizincem je obdarován veškerým časem světa. A tak místo toho, aby si koupil rychlé auto, hezký dům a našel pěknou ženu, rozhodne se zrušit celý systém svého malého světa. Možná chtěl prostě jen zažít dobrodružství. A nejlepší byl stejně Cillian Murphy v koženém kabátu. A teď už vím, proč jen 3*.

plagát

Prvých 100 (2014) (seriál) 

Právě jsem dokoukala první sérii a rozhodla jsem se, že si to moje hodnocení zaslouží (a to seriály hodnotím nerada, protože se to sérii od série mění a taky si člověk vytvoří vztah k postavám atd atd a pak je to hodnocení až moc zkreslené). První díl jsem z toho byla trochu vedle. Takové až moc sci-fi, až moc nedomyšlené, až moc nesympatických postav. Ale postupně se mi to začalo dostávat pod kůži a tak do pátého dílu to byla opravdu hodně zajímavá podívaná. Nejlepší je asi ten vývoj postav. Co se asi stane, když 100 dětí pošlete na prázdnou ("prázdnou") zem? One big party. A právě tady začíná ta zajímavá část, protože vlastně vidíme vývoj společnosti úplně od počátku. A když se toho nabažíme - už je zvolen lídr, děti se poměrně zklidní a sjednotí (až na pár, uhm, exotů), naservírují nám tvůrci představení v podobě přeživších grounderů. Hodně dobré je myslím střídání děje ze země i z Archy i když se přeruší kontakt. Občas nějaký ten flashback, samozřejmě se nám tu děti trochu párují a občas někdo skončí s šípem v hrudi/zádech/hlavě/doplňte si, ale děj nezaostává a v podstatě každý díl má co nabídnout. Je ovšem třeba se odvázat od logiky, protože sice nejsem ani chemik ani fyzik, ale něco mi říká, že tohle by nefungovalo. A teď ten final episode - jelikož CW potvrdilo druhou sérii (a už to vypadalo, že zruší úplně všechno, kromě deníků, pch), přemýšlela jsem, o čem asi sakra může být. Protože bylo jasné, že dějová linie se musí přerušit a bud zvítězí groundeři nebo děcka, ale za boha mě nemohlo napadnout, co bude dál. No a pak se to stalo, posledních 5 minut (které následovaly po posledních 15ti naprosto strhujících a nejlepších z celého seriálu - mohlo by to konkurovat boji o Zeď z 9.dílu - všichni víme) to všechno nabralo úplně jiný směr, a skončilo to přesně tak, jak mělo - otevřeně a překvapivě. Takže za mě spokojenost. Top to není, ale pokud je vám 16 - 20 let, jste dívka a šíleně zoufalá, protože teď už opravdu všechny seriály skončily, možná byste nad tím měla zapřemýšlet.

plagát

Grace - Kňažná z Monaka (2014) 

Tohle je jeden z těch filmů, na které jdu prostě jen proto, že ráda chodím do kina. Takže jsem od toho vlastně nic moc nečekala, což je nakonec dobře. Nemám ráda Francouze a nemám ráda životopisné filmy, které promítají jen pár měsíců vytržených z kontextu. Podle mého to mohlo být lepší, kdyby do toho nepletli tu politiku. Co se týče Grace, tak mám rozporuplné pocity. Za prvé se toho o ní vlastně moc nedozvídáme, je tam nakousnutá spousta věcí, ale kvůli řešení konfliktu mezi Monakem a Francií na ně nezbývá čas, takže se na pár vteřin zmíní její vztah s rodiči, občas se řekne něco o filmování, ale tím to končí. Taky občas pronese, že by se chtěla rozvést a sem tam zase řekne, že se zamilovala do charming princ, takže si člověk nemůže být jistý ani tím, co vlastně cítí (ona to asi chudinka sama neví). Ale i přes tohle všechno byl film celkem koukatelný. A za to může především Nicole, protože její herecký výkon byl opravdu úctyhodný. Naprosto se vžila do své role. Kamera byla taky celkem zajímavá a angličtina občas přehlušená čímsi francouzským byla nakonec osvěžující změna. Ovšem divný konec to všechno pozitivní s přehledem zabil (jakže to teda nakonec vyřešili? uh? pochybuju, že její srdceryvný, půl filmu dlouhý, monolog oslnil Francouze na tolik, že to vzdali a jeli domů). Tedy 3* a už to asi nikdy neuvidím.

plagát

Na vine sú hviezdy (2014) 

Ano, děkuji. Nevěřila bych tomu, že může být film o rakovině skutečně o rakovině. A povedlo se. Je mi úplně fuk, že konec byl plnej slzotvorných proslovů (asi jsem ještě pořád rozdělaná ze smrti Oberyna). Film byl trochu míň upřímný jako kniha, to chápu, lidi by nadávali (nadávají stejně, žejo), ale i přesto v tom dokázal bruslit dost slušně. Hlavní postavy byly velmi sympatické a uvěřitelné - každý pindá, jak je typ Augustus vzácný jako jednorožec, ale kdo se diví, potom co prožil. Film nenašlapuje po špičkách a ukazuje nám skutečnost, ošklivou a nepříjemnou, takovou jaká je. Vidíme život s nemocí, smrt i bolest z ní. Vidíme to tak, jak to je a tak to má být. Ať si kňochtá kdo chce, že o takových věcech by se mělo šeptat, protože si tím přeci nezkazíme den. Ty věci jsou realita, a každý den se stanou součástí života nějakého člověka na světě. Tím, že se o nich nebude mluvit se neztratí. Dala bych možná 4*, ale ne, dám 5, protože si to zaslouží tvůrce, zaslouží si to herci a zaslouží si to všichni lidé, kteří ví, o čem je řeč. Okay? Okay.