pipapa

Místy skvělá kamera, zajímavá hudba, dobře dokreslující chmurný děj, pár mých oblíbených herců -  Řanda, Vejražka, Hlinomaz, výborný Macháček v odporné roli plus historické filmy miluji. ALE: utahanost, unylost a plochost nemíním akceptovat jako umění a už vůbec ne jako geniální. Šlápnout více na plyn a udržet na uzdě touhu po vysoké-uměleckosti-za-každou-cenu by tady určitě pomohlo. Celý film se plahočí v duchu role Chadimové, která, chudák, vyfásla úděsnou roli vesnické,  permanentně ustrašené, roztřesené, uplakané, před Bohem se svíjející a téměř němé, cácorky. Konec pak nasadil této "baladě" korunu - balada končí jako červená knihovna. Já patřím k těm, pro něž balada znamená ponurý příběh s fatálním koncem, avšak jsou i takoví, kteří si  vykládají/představují baladu trochu nebo úplně jinak. Tzn. že tento film bych ohodnotila lépe jako pro mne opravdovou baladu, tj.- kdyby byli zasypáni všichni. Tady ten v podstatě št´astný konec úplně zlikviduje celý předešlý temný děj, ve kterém je po celou dobu cítit ona nevyhnutelná tragédie. A tumáš, čerte, kropáč - konec není balada, ale spíše pohádka. Nízko tady hodnotí i jiní, ale koukám, že jde vesměs o egzoty s vyhuleným mozkem nebo ty, kterým sebrali  cukrovar nebo kus pole a ti nehodnotí film dle toho, zda se jim film líbí nebo ne, ale dle toho, jestli je to (podle nich!!!) komunistická agitka nebo ne - těm pak nezbývá než "nová vlna" nebo USamerická kino-žumpa.

Mně prostě romány Thomase Hardyho nesedí a jejich filmové adaptace už vůbec ne. A o této adaptaci to platí rovněž. Literatura a potažmo tedy i její adaptace plná nesmyslů a tak nereálných náhod, že člověk neví, jestli se má smát nebo se stydět. Hardyho laciná a stupidní gradace děje je vskutku otřesná. Tohle není žádná klasická literatura, ale fatalistická červená knihovna jak dělo. Já jsem tady zase nenašla nic ani pro moje oči, ani pro moje srdce, zato jsem valila oči, jak primitivně a bez nápadu Hardy vede a rozvíjí  své příběhy. Nikdy více, díky.

Rádoby vysoce umělecké dílo, čemuž byla podřízena i extrémně stylizovaná erotika/nahota, se vůbec nepovedlo. Bolognini není Pasolini. Laciný podvod pro nenáročné diváky...Volonté, kterého jinak moc nemusím, je zde výborný a moc se mi líbil...Prodloužená verze (180min.) nenabízí nic extra ve srovnání s kino-verzí (110min.), budete se pouze nudit o 70 minut déle.

Židovská militantní sebestřednost zabalená do staroanglické romantiky. Velmi nepříjemná podívaná. Kvalitní a zápletkou dosti nereálná slátanina od Mary Ann Evans, píšící pod pseudonymem  George Eliot, nemohla dopadnout lépe ani na obrazovce.

Banální příběh z každodenního života pekařského učně v jedné soukromé rodinné pekárně, která se dostane do nečekaných problémů, když hned vedle otevře nový supermaket s vlastní pekárnou. Mladý učeń pozná dvě dívky - ve slabé chvilce se zaplete s tou, kterou nemiluje a kterou pak rychle odmítne, sblíží se s tou pravou a s ní potom odchází pryč...Nezábavná západoněmecká produkce, kterou nezachrání ani pár krátkých nahatých scén.

Trochu bláznivá, trochu hudební a velmi jednotvárná komedie o šéfovi náboru, který pro neustále nové agitační nápady a jejich co nejrychlejší realizaci v praxi zapomíná, ba dokonce odmítá zaslouženou dovolenou. Když jeho kolegové, se kterými musí své nápady prodiskutovat a uskutečnit, zmizí na dovolenou, rozhodne se vzít potřebné materiály a jet za nimi k moři. Zde chce neúnavně pokračovat ve své práci a snaží se do ní zatáhnout i své kolegy. Ti samozřejmě odmítnou, protože se přijeli rekreovat a ne pracovat. Celá situace se tak změní ve velký zmatek. Milostný trojúhelník - dva na jednu - se po mnoha peripetiích a další ženou změní na dva st´astně zamilované páry a šéf nakonec zjistí, že zanechat na chvíli práce a užívat si dovolenou není vůbec špatné... Scéna zachrańování dokumentů, složených malými kluky na papírové lodičky a plynoucí po moři, byla pravděpodobně zamýšlena jako silně komediální, ale působí spíše hloupě a nerealisticky... Horst Drinda nám zde odhalí své pozadí - na dobu vzniku filmu stále ještě dosti odvážný počin... Komedie, ke které se asi moc často a možná už vůbec vracet nebudu.

Překotná, zbrklá, hrubě editovaná adaptace Dickensova slavného románu. Patricia Routledge neoslní, není zde jaksi ve své "kůži"/roli. Jedině teta Betsy v podání Patience Collier dodává této rychlokvašce alespoń trochu té potřebné št´ávy.

Poněkud horkou jehlou spíchnutá komedie dle moderní šablony včetně z amerického kina implantované hudby. Těžkou roli částečně soběstačného dementa zvládla Balasko jakžtakž, často ale pro diváka na hranici snesitelnosti. Pár zajímavých komických a dojemných scén - jako celek ale jen slabší průměr.

Proboha, kdo to točí a pro koho? To není totiž ani pro děti ani pro dospělé. Tady není na co koukat, čeho se chytit...Možná že se tohle v "zemi neomezených možností" točí pro mart´any, které ale ještě před tím přejeli parním válcem.

Výpravná TV-inscenace, místy kombinovaná s divadlem, zajímavá kamera - např. zrcadlové obrazy. Avšak při veškeré opulentnosti celkem jednotvárný a otravný příběh, který by potřeboval více okořenit. Pár ženských ńader tzv. "z rychlíku" tuhle opulentní nudu nezachrání.