Ivulla

Úplnou náhodou jsem přepla na tento film a zaujalo mě to, bavilo a pořád na to musím myslet. Viděla jsem tu poslední část a to ještě ne úplně od začátku, a to pro mě svědčí o kvalitě tohoto filmu. Doufám, že se mi podaří zhlédnout celou sérii a napíšu pak pořádný komentář.

Coco tak jak ji ztvárnila Audrey Tatou na mě působí jako opravdu silná osobnost, která v životě lecos překousne, aby dosáhla svého cíle - stát se úspěšnou a nezávislou. Přitom se ale nezaprodá, zůstává sama sebou. Je velice osobitá a vyzařuje z ní vznešenost i ve chvílích, kdy ji druzí ponižují a postupně si získá respekt. Milostná zápletka tomu (pro mě) přidává další rozměr, odhaluje její vnitřní zranitelnost, kterou ona sama ukázat nechce. Nabízí se otázka, zda Coco skutečně taková byla (myslím citově) nebo zda tu spíš sledujeme záměr autorů ji takto vykreslit. Je zde patrný rukopis ženy - režisérky, která tam jistě promítá i něco ze sebe. A mně se to takto pojaté velice líbilo. Nevadí mi, že film není zaměřený prvoplánově na fakta (jak by to nespíš natočil muž), módu a tvorbu této vyjímečné ženy, ale že ji ukazuje jako člověka - ženu průkopnici. Myslím si, že si film zaslouží celkově lepší hodnocení, bavilo mě to. Kladně hodnotím i hudební a vizuální stránku filmu, vše do sebe krásně zapadá a film končí ve chvíli, kdy je Coco slavnou návrhářkou. Pro mě za 5.

Film mě ničím nezaujal, tak budu šetřit slovy. Výstižně to (i za mě) napsal Renton a Galadriel.

Suverénně nejoblíbenější film mého dětství. Nejsilnější filmový zážitek prvních 12 let mého života. Poprvé jsem viděla v kině za korunu (byli jsme se školou) v 8 letech. Zopakovat jsem si ho mohla až po hodně dlouhé době v tv a sice už to nebylo úplně ono, nicméně zůstal mezi mými oblíbenými dodnes.

Tento film mě příjemně překvapil. Dlouho jsem se mu vyhýbala, možná mě odrazoval ten název. O to víc jsem byla překvapená. Skvěle jsem se bavila a není to jen o humoru, film má více poloh. Navíc oceňuji výborné obsazení.

Podle mě je to parodie, ta pohádka si dělá legraci sama ze sebe a proto je tak poutavá. Všechno je tam přehnané a zdůrazněné jako v karikatuře. Na což jsem přišla asi po150 zhlédnutí během posledních 2 let díky mým dětem. Sama jsem ji ve věku nevinnosti viděla jen párkrát, naši nepodporovali vysedávání u TV. Jako dítěti se mi líbila hlavně díky záběrům zasněžené krajiny (sníh až po kolena), která u nás byla v době mého dětství poměrně vzácná. A taky oceňuji veršované dialogy.

Veselé, barevné, neuvěřitelné:-) Jako pohádka mě to bavilo. Mé děti byly nadšené.

Jak už jsem někde psala, nemám ráda akční filmy, ale tento je vyjímečný. Je obrazově čistý, myšleno tak, že v záběru je jen to podstatné a je to kompozičně a barevně sladěné a promyšlené. Není tam nic rozptylujícího a ta promyšlenost neunavuje. Naopak jsem si ji vychutnávala a bavila mě stejně jako pro mě překvapivý a neočekávaný konec tohoto nejen vizuálního koncertu.

Film jsem viděla mockrát a pokaždé mě pohltil, bavil a dojímal. Podle mě má velký podíl na působivosti filmu výkon a charisma hlavní představitelky. Bez ní by to byla tuctová romantická komedie. Ale kouzelná.

Film nebyl špatný. Je zajímavě pojatý jak se střídala minulost a přítomnost, byla i dobře použitá hudba, i dobré herecké výkony, ale nějak mě to nedojalo, nechalo mě to chladnou, asi jsem od toho čekala víc. O Edith jsem četla knihu a ta je mnohem lepší.