Boylina

Já jsem v tom tedy Charlize viděla, hlavně díky jejím očím a když se usmála..Postava Selby měla v jejím životě určitě své kouzlo, nicméně to byl jen takový malý sobeček. Pro mě Aileen zrůda nebyla. Zrůdy byli všichni kolem ní.

Nudila jsem se. Dokonce jsem někde uprostřed na chvilku usla. Když jsem se vzbudila, byla jsem chvíli zmatená, co se stalo neboť jsem právě viděla Polívku objímající těhotnou Kerekes. Říkala jsem si, že ten kanec nakonec splodil dítě, to je teda zápletka. Tím jsem ovšem Vejdělkovo poselství "V nouzi poznáš přítele" minula a tímpádem i tu "smršť komediálních situací". Není se čemu divit, pohled na Vicu si spíš asi užili pánové, mě to zanechalo chladnou a na Bolka už taky není zvlášť parádní dojem, do toho se přidal Ondřej tak nějak bez charizma a jeho manželka, štěkna, co akorát buzeruje a umanula si dítě - to je vražedná kombinace zkažené zábavy. A výsledek? Celkem jsem si dobře zdřímla a pánové ať se klidně baví.

Tak postava Andyho Kaufmana mě úplně minula. Hrozně ráda bych, aby mě bavilo se na něj koukat, ale bohužel.

Po každý, když někde omylem cucám pivo a leze do mě jak do chlupatý deky si vzpomenu na Návrat idiota.. "A Kolik jsi měl v životě piv? No žádný.. Nemusíš přesně, stačí přibližně.. No žádný, přibližně žádný." Zbožňuju ten film, hudbu, obrazy, postavy. Tu malou, křehkou zoufalost každého z nich. Nemusí se toho moc namluvit, stačí mi jen pár obrazů. A přemůže mě taková zvláštní melancholie.. Film pro vánoční čas jak stvořený.

Trošku podivné? Potřebovala bych žít ještě třicet let, aby mi to připadalo pěkné? Ne, nemusím vidět nahého Baldwina, ani Meryl.. Jo jasně, je to super souložit po padesátce. I po šedesátce a sedmdesátce. A pokaždý ten souložící objeví Ameriku.. Jasně. Souložte si prosím, jak chcete, jen mi to pořád nepředhazujte. Raději bych si vás pamatavovala z jiných rolí a ne s blaženými, uslintanými výrazy. To platí hlavně na tebe Baldwine.

Hurá! Konečně pořádný dobrodružství.. Lodě, moře, chasníci kouřící opium a pijící rum, vítr v plachtách a modré moře! První díl, kde jsem opravdu přišla na chuť Angelice. Do teď se mi pořád nějak nelíbila, zvlášť, když si udělala tu úžasnou pihu na tváři, dokonce mi vedle ní některé jiné postavy připadaly mnohem krásnější. Pořád jsem si říkala, že je taková nějaká moc zrzavá a má takový myší obličej a do toho byla moc taková uštěkaná. Ale tady jsem konečně pochopila, že na ní něco je (nejen ty pěkný nohy), asi tím, že shodila ten nóbl pařížský šat a začala být trochu víc normální. I když tyhle zážitky mezi vězni v podpalubí, (kde mimochodem odhalili její ňadro, což bylo na rok 1967 asi hodně odvážné gesto), znásilnění, krétské kočky a trh s otroky by každou jinou mnohem víc poznamenaly. Ovšem ne Angeliku. Ten téměř štastný konec taky povedený. Škoda, že jsem to nemohla vidět v době, kdy to vzniklo. Myslím, že to musel být docela nářez.

Bavilo mě to a přišlo mi to vtipný! Hodnocení hlavně za Babčákovou a Lišku, neboť mi přišli prostě milý.. A taky za tu slečnu v bordelu, ještě jsem nikdy neviděla nikoho, kdo by se podobně tvářil a předpokládám že ani neuvidím a to mě dost bavilo!

Podivně převyprávěný příběh. Možná mohl zanechat větší dojem, ale působí to jako patlanice podivných vztahů a ještě zcela nepřesvědčivě - vyšetřování, okolnosti případu, do toho se zamíchávají jiné případy, pro mě zcela zbytečně a místo, aby se film ubíral jedním tématem a o to, jak může jedna holka zničit život, pověst, rodinu jednomu vysoce postavenému primáři a tuhle skutečnost psychologicky rozebral, tak se spíš zaobírá navíc jinými formami, které jsou už pro mě zbytečné a ten konec, kdy se objasnuje, jak to ve skutčnosti bylo, tedy to vypráví Geisslerová jemu, což už zde někdo napsal a je to svatá pravda - Proč mu to popisuje, když u toho byl a ví to? Působilo to poněkud nepřesvědčivě, tedy alespoň po patnácti letech dvojího života a tajného vztahu, což už se mi i tak zdá dost ulítlý a vůbec mi to do toho příběhu nesedělo a ještě s takovými emocemi, kdy během celého filmu působila naprosto oduševněle a na závěr se promění v naprostou bláznivku - je pro mě prostě odbyté a nepřesvědčivé. Anna Linhartová si určitě zasloužila ten humbuk, který se kolem ní vytvořil, ovšem na můj vkus se ve filmu objevila moc málo a zbytečně se plýtvalo jinými postavami, které tam vůbec být nemusely. V jednoduchosti je krása. Tady jsem ji nenašla.

Na začátku mi zkazil dojem románek soudce Jacksona a jeho asistentky. Nechápala jsem, proč zabírá první půlhodinu filmu, když by se měl zabývat něčím významnějším. Jakmile ale proces začal a Baldwin přednesl před tribunálem svojí úvodní řeč, rozsvítili se mi oči a byla jsem naprosto "spokojená" až do poslední minuty. Myslím, že byl vkusně a utenticky zpracovaný, včetně rysů všech obviněných postav.

Zde se opět ukazuje, co dokáže tupá sílá zmagořeného davu. Ty barevný, přiblblý americký rodinky mě natolik mučily, že jsem myslela, že to nevydržím. Všechny hvězdy jsou jen pro Deppa a pro Winonu.