Posledné recenzie (8)
James Bond: Skyfall (2012)
Popravdě jsem měla trochu strach z nového Bonda. Viděla jsem skoro všechny Bondovky, které byly točeny podle určitého daného schématu, ale které měly zaručený úspěch u diváka. Pan Mendes přenesl Bonda do moderní doby, ve které se bojuje trochu jinými způsoby, nebot vývoj stále pokračuje a možnosti techniky jsou neskutečné. Předznamenal v podstatě nový směr Bondovek. A ukázal nám super tajného agenta i z jiné stránky než jen jako nepřekonatelného svůdníka a bojovníka se zlem oddaného celým svým bytím své vlasti. Ukázal jej jako člověka, který má své slabosti a strachy a přiblížil jej tak mnohem víc pouhému diváku. Nebyl dokonalý, našla jsem v něm i pár hluchých pasáží, ale byl jiný. Jiný tím lepším způsobem.
Za zvuků hudby (1965)
Nádherný muzikál plný neskutečně brilantní hudby. Ten pocit, když dobro v podstatě zvítězí. A nádherná krajina kolem Salzburgu. Sama sobě se divím, že jsem tento skvost neobjevila dříve.
Takí normálni zabijaci (1994)
Velmi rozporuplný film, který mě po dlouhé době donutil napsat komentář. Už jen to, že je tento film z tvorby velmi diskutovaného režiséra Olivera Stona, mi dávalo určitý podnět. Je to můj první film z jeho filmografie. Úžasný Woody Harrelson a jeho Mallory Juliette Lewis a také ještě, ne tak hollywoodsky plochý Robert Downey Jr. Uzemnující začáteční scéna + mini sitcom. To byly klady filmu. Trochu protivné mi přišli lehce opakující se schizofrenní scény. Někdo si na ně třeba potrpí, já je zrovna moc nevyhledávám. Téma bylo dokonalé, ale z mého pohledu mohlo být trochu lépe zpracované. To už je také věc názoru. Přesto na mě tohle dílko udělalo dojem.