Serjoza

Kubrickem zfilmované Nabokovovo veledílo jsem si představoval úplně jinak. Kde je nekorektnost a provokace? Kde je scéna, která by předvedla pana Humberta takového, jaký byl doopravdy, úchylného a posedlého? A proč je konec prozrazen hned po prvních pěti minutách? Režie je dobrá, ale Stanley Kubrick už natočil mnohem lepší filmy. Tohle mě prostě nevzalo.

Jednička skvělá, dvojka se už ale veze na slávě předchůdce a ačkoliv hodně lidí namítne, že jde o "to samé", já se většinu času nudil. Mnohem víc, než u jedničky. Přesto je tu těch "starých" božsky ujetých sprostých vtípků dost na to, abyste to dokoukali do konce a ještě se slušně pobavili.

Dle mého snad nejvíc přeceňovaný režisér současného filmového světa natočil po 8 letech film, který stojí za to. Matt Damon aka Mark Watney je správný sympaťák a s Marsem se (stejně jako režisér) vypořádal po svém, poctivě, zajímavě a poutavě. 80 %

Krutá a šílená nádhera.

Dělňasi pochodující do továrny jako ovce na porážku... :) reakce na velkou krizi ověnčená absurdními gagy a skopičinami Charlieho Chaplina, který za těch 85 minut prakticky nesleze (naštěstí) z plátna. U scény s novým přístrojem na krmení dělníků jsem řval smíchy... a samozřejmě bych chtěl vyzdvihnout překrásnou Paulette Goddard. 80 %

Vzalo mě to jako už dlouho nic. Tak dobře vypointované drama s vynikajícími hereckými výkony, velmi jemně a pečlivě vybranou hudbou a některými v prvoplánu neskutečně vtipnými scénami se vážně jen tak nevidí. Líbila se mi ta velice tenká hranice mezi humorem a nadsázkou a těžkým dramatem, na které film po většinu stopáže balancoval a leckdy se přes ni přehoupl na jednu (ale spíš na druhou) stranu. Nejsympatičtější mi byl Pan herec Owen v těsným závěsu s vynikající krásnou Natalií, ale je to jen rozstřel preferencí a sympatií, celá herecká čtveřice hraje jak o život. Závěrem... nevím, jak je celá situace vůbec pravděpodobná, nicméně film dobře a neotřele poukazuje na řadu vztahových vymožeností i problémů současnosti a do toho reflektuje řadu špatných lidských vlastností. Rád bych řekl, že pravda a láska vítězí, ale... ani náhodou, přátelé. Možná. 90 %

Netuším, co napsat. O co Trierovi skutečně jde? To taky netuším. Jsem potěšen neotřelostí a provokací jednotlivých scén nebo mě irituje tempo zpomalené oproti "jedničce"? Trošku od obojího. Proč mělo smysl film vidět? Odpověď je jasná: bradavky Charlotte Gainsbourg. Podívejte se na ně, jsou... zvláštní. Velmi zvláštní. Velmi velmi zvláštní.

Postavu, kterou zde ztvárnil R. Lee Ermey, si budu pamatovat do konce života.

Cancer...

Původně jsem ohodnotil za 3, po delší časové prodlevě jsem se ale na film podíval znovu a žasnu nad tím, kolik věcí jsem dřív přešel bez povšimnutí. Že je Bay mistr na akční scény není nic nového, ze záběrů čiší megalomanství a majestátnost a na pokoukání zde Míša odvedl vážně dobrou práci, i tak ale říkám, že se mi Pearl Harbor nelíbil. Vlastenectví dotaženo do mrtě, podáno ovšem naprosto směšným způsobem přes banální hovna-říkající promluvy jednotlivých aktérů. Taková slova by snad nikdo v reálu nepoužil! "Mám rád velitele ponorek, nemají čas na zbytečné řeči. Stejně jako já." Když jde do tuhého, vypneme obraz a vnímáme jen zvuk, slyšíme šum a halas, výstřely a na tisíc způsobů parafrázovanou výplň "honem, honem, jedu, jedu, rychlejc, chlapi, přidej, dělej, už budu, budu!" Příběh a hlavně celá délka filmu je jeho další potíží. Uff, 3 hodiny koukat na melodrama s originalitou brazilské telenovely zasazené do druhé světové... kdyby ta Kate aspoň čas od času ukázala kozi, ani toho se ale nedočkáme, takže nezbude než trpět a čekat, až se herci vyblábolí, padne deset tisíc milionů keců na téma "Amerika a já" a přijde zase nějaká letecká bitka s výbuchy v ceně německého státního rozpočtu. Historicky taky nic moc, spousta faktů a zajímavostí o samotném útoku tu není zmíněna, vše se prostě točí okolo hlavní trojky a křoví = kamarádů vojáčků a kamarádek sestřiček okolo a pro lidi, kteří aspoň lehce doufali v nějaké to info, musí holt stačit dvě tři data a ono číslo o pohřbených v nebohé Arizoně. V tomhle ohledu je určitě lepší Tora! Tora! Tora!. Přesvědčivé jako tříleté dítě s pistolí. Japonci probírají super extra přísně tajné plány o napadení USA a na zahradě 20 metrů od nich si hrají šikmooký dětičky s dráčkem? Vážně mi nevadí velkofilmy zahalené třema prdelema romantiky, musí mít ale hlavu a patu, zvlášť, když jde o tak monumentální projekt, jakým tříhodinový Pearl Harbor je, nebo chce být! Napadá mě srovnání s Titanicem - romantika sladká jako čerstvá cukrová vata posypaná lízátky, zalitá karamelem a v pozadí historická katastrofa dnes všem známá. Jenže na rozdíl od Pearl Harboru měl film co nabídnout příběhově, nebylo vám u jeho sledování trapně, nepřemýšleli jste nad logickými nesmysly a nestál na oné jedné (dvou) akčních scénách, protože se jeho obrazy daly hltat od prvních minut... a jako celek tím pádem vyzněl mnohem líp. Sorry, ale na víc než 50 % to nevidím.