Recenzie (39)
Vláda ohňa (2002)
Vynikající ptákovina! Nějakou logiku asi nemá smysl hledat. Už jen za McConaugheyho Van Zana dávám 3 hvězdy...
Kronika mutantov (2008)
Pro mě velké zklamání je vizuální stránka filmu. S Mutant Chronicles mám spojenou, dnes již neexistujíci, karetní hru Doomtrooper, která svůj vizuál opírala o úžasné diesel-punkové obrazy Paula Bonnera a dalších. Vystavěli tak zajímavý svět syrových až brutálních obrazů, ze kterého tvůrci mohli bezmezně těžit. Nemluvě o jeho propracované mytologii a historii. Nicméně snímek si z původního „vesmíru“ nechal jen hrubé rysy a posunul ho do odlišnějšího subžánru. I přes účinkování kvalitních herců vzniklo fándí béčko, které nezujme svým vizuálem ani příběhem. Promarněná šance oživit na filmovém plátně poměrně atraktivní fantasy.
Papírový hrdina (2009)
Já si nemůžu pomoct, ale Emma Stone mě prostě baví! Definoval bych to jako příjemné pokoukání s krásnou myšlenkou na závěr.
Pulp Fiction: Historky z podsvetia (1994)
To je už je klasika, která vytvořila žánr „Tarantino“. Kázání Samule L. Jacksona s bouchačkou v ruce patří k mým oblíbeným scénám.
Kill Bill 2 (2004)
Mnohem lepší než jednička, která mě vůbec nebavila a po které jsem myslel, že Tarantino svoje nápady už vyčerpal. Není tomu tak!
Nehanební bastardi (2009)
Nejsem si jist, jestli mě to úplně bavilo. To co je cool v Pulp Fiction a Kill Billovi tady nějak nefunguje.
Od súmraku do úsvitu (1996)
Tak tohle mě baví! První film ze žánru, na který Rodriguez navázal až se Sin City a Grindhousem.
Drvivý dopad (1998)
Typický americký blockbuster. Planeta Země se řití do záhuby, takže USA povolá team superexpertů problém vyřešit. K tomu přidáme další dějovou linii kluka s holkou nebo rozhádanou dceru s otcem a budeme pozorovat, jak se připravují na konec světa, klasika… Nicméně scéna, kdy Robert Duvall předčítá Moby Dicka raněnému astronautovi na dobrou noc, ve mně zůstala, proto za tři.
Cesta (2009)
Ten film má určitě atmosféru se zajímavými postavami. Všechen ten bordel a zmar na diváka přímo sála. Nicméně mi přišlo, že se během těch 113 minut skoro nic nestalo.
Muž na Mesiaci (1999)
Abych pravdu řekl, před tímto filmem jsem osobu Andyho Kaufmana neznal a jeho humor mě nijak neoslovuje. Možná jsem očekával něco jiného, než se snímek snažil říci.