geklon

Teraza Voříšková dostala za úkol od Klímy, být ivindigapissiviní reportérka. Ta to společně s režisérem uchopila po svém a ve výsledku je z toho Prequel NINJA želv o novinářce April Oneilový. Klasická česká nablblá micromrdka, bez šance oplodnit kohokoliv, natož tak náročného vaječníka, jakým jsem já. HOWk, dohonil jsem.

...Komedie bez přívlastků? Tragická, zoufalá, pitomá, ubohá, levná, trapná....... Ano je řeč o té lehké oddychovce s vyhroceně imbecilní zápletkou, ještě horšími dialogy a neskutečně plochýma postavama. Malátný běží o život. Kéž by po cestě někdy zdechnul. Kolibřík je vážně je pecička na kupičce z hoven.

To snad né. Mel se naučí Venušancky. Ač je to mainstream jak z učebnice, já se celkem bavím, má to nadhled, zápletku, ale po příjemný začátku se z komedie stává ta signalizovaná romantika. Po první půlce, už zase myslím víc na nové vydání Penthausu a kde se sejmu s kámošema, než na snímek samotný. Po čem Ženy touží? Po tom, abyste dokoukali film, umyli nádobí, namasírovali jim nohy a poslouchali co všechno musí udělat zítra. Díky Mele, kdybys alespoň jednou dal Huntový pěstí do držky, asi bych hvězdu přidal.

To se Rusákům vážně musí nechat, ví jak správně pobavit Tuctovýho českýho průměrnýho blba. Ale mě si Sergeji neošalil a v momentu,kdy se blížil hapyend, jsem spokojeně upadl do kómatu. Golf je pro mě sice strašná píčovina, ale tohle si snad ani nezasloužil.

Doba je zlá. Tuzemská filmová tvorba je naprostý dno a zdá se, že se v nejbližší době bude jen prohlubovat. Prachy a širší zájem, se přesunul na televizní obrazovky a její tvorbu. Reklamou začínaje a konče. Někam doprostřed se teď uchyluje malá seriálová revoluce, která se snaží ve Dvořákově režii, reflektovat západní trend. O tom jak je to úspěšné a nakolik je smysluplné a jakou úroveň to má, je věc, která notně nemusí jít ruku v ruce. A nejde. A čím víc se snaží seriály být světové a využívají slavná a opěvovaná jména, tím víc to do kopru. Případ pro exorcistu je jen další chudák lyžař, který byl tou seriálovou lavinou smeten a věřte, že ač se horská službu snaží sebe víc, už od začátků, ví že ho z těch bílých sraček nevytáhne na živu. Naprosto hluchá poloprázdná konvice, která neslyší volání dehydrovaných kytiček. JIRKO, DEŠ DOLŮ. A Jarchovský se propsal k totální fušeřině, která je tak nevyrovnaná jako tahle mini série. A padá a padá. Chvíly, detektivka a celou dobu parodie, zajímavé dialogy, střídají a nakonec převažují naprosto zbytečné motivy a scény, i vývoje postav.

Ze začátku jsem si to nechtěl připustit, ale tohle je ojedinělý snímek. A v letošní extrabídě je to přelesklý klenot. Režisérova volba, vyprávět příběh prostřednictvím amatérského filmu jedenáctiletého hlavního hrdiny mi přijde jako takové nouzové východisko. Je nasnadě říct, že se mu tahle forma hodila do krámu, dobře se dají za ně schovat všechny chyby a začátečnické nezkušenosti a třeba i nedostatek financí. Je nutno však dodat, že snímek je až neuvěřitelně upřímný a dětsky čistý. Líbí se mi jak dnešním dětem krásně ukazuje, jaké to je být adolescentem se vším všudy. Na druhou stranu dost nedotažený a chvílema prvoplánový. Ale stejně pane Mádl, tohle je dobrý film. Mezi tou produktplacementovou vatou, je to balzám na unavené české oči.

Tahle kravinka má parametry kultovní žánrovky. Autentická berlínská scifi nálada podpořená správně pulzujícím hudebním podkresem. Celý to i díky krátký stopáži působí jako stylová projekce k nějakým freehausovýmu setu. Společně s Amelií a Samotáři, klenot stylových žánrovek konce 20. století.

"Děti a zvířata tě nenávidí, Rone Burgundy." Ale usoplení nýmandi, tě blahořečí. Těch cameo rolí. těch nafrněnejch dršek. Komu vadí, že je to celý strašně přehraný a přepálený...... Dětem a zvířatům a všem hloupým ženskej, mexickým basebalistům a intoušskem zaprděncům. Mě ta nablejskaná srajda dost chytla. Stejně jako jednička.

Twin Peaks postaveno na racionalitě a skutečných trillerových základech. Al Pacino je jako detektív úchvatný. Kéž by tento snímek byl jed pilotním (možná spíš finálovým) dílem osmidílného mini seriálu o detektívovi Willu Dormerovi. Nevadí. Insomnie i tak, sama o sobě, funguje výborně. I vedlejší motivy jsou důkladně promakané a fungují. Atmoška je hustá už u první večeře a skvělými dialogy se proplétám příběhem, jako by nic. No a z ničeho nic se na scéně objeví vrah. Sociopatickej maniak se ksichtem Robina Williamse. A je to tam, máme tu parádní remake norské detektivní klasiky.

Na prdel posazenej kdykoliv to vidím. Ve všech aspektech, aspicích, asparágusech, aspirantech, aspirínech, apsolventech. Špička ledovce. Puzzle kontrastněji defibrilující, snad ještě o třídu víc než Magnolie.