Prechytraly

Zdeněk Pohlreich nejenom perfektně ovládá své řemeslo, ale má i talent na předávání svých zkušeností poutavou a zábavnou formou. To potom i tak zarytý odpůrce vaření (nikoli konzumace !!!), jako jsem já dostane chuť zkusit si uplácat nějaký ten hamburger. Z celého pořadu voní maso a kvalitní suroviny a intermezza s masitou Halinou Pawlovskou přináší zajímavé "zákulisní" informace ze života člověka, který práci s jídlem zasvětil celý svůj život, a od kterého se máme hodně co učit. Za to mu potom odpouštím i "nenápadný" product placement, reklamy a další komerční pitominy.

Možná geniální počin - a možná taky ne. Problém je, že film sám poskytuje tak málo vodítek, jak ho uchopit, že by snaha o kloudnou interpretaci vyžadovala snad nadlidské úsilí. To já ale vynakládat na pochopení jednoho filmu nehodlám.

Hezky zpracované téma dekadenta, který pro jednu věc obětuje všechny ostatní. Výborné rovněž zamyšlení nad hranou a opravdovou bolestí.

Přiznávám, že po Temném rytíři, Počátku a Dokonalém triku jsem k páně Nolanově tvorbě přistupoval asi poněkud zaujatě. Ovšem opět se nemohu než ptát - co je zde výjimečného? Napadá mne snad jen fakt, že film byl vytvářen na koleni. Nejsou to ale ohromující vizuální efekty či předražení herci, co tomuto dílku chybí. Chybí mu zejména schopnost zprostředkovat byť minimální možnost ztotožnení se s postavami, vtáhnout tak diváka do děje a učinit ho zainteresovaným na osudech postav. Komorní černobílá kamera zde paradoxně tuto odtažitost ještě vyostřuje a činí psychologicky placaté postavy odříkávající své prkenné dialogy ještě více neuvěřitelnými a "umělými". Překombinovanost děje je potom posledním hřebíčkem do rakve. Asi vím, o co režisérovi šlo, a taky vím, že se to sakra nepovedlo...

Tak toto být pro mne velmi velká zklamání. Film sice ukázala, že ve válce být jak hodná němec, tak zlá němec, a taky že tam být jak hodná čech, tak zlá čech, a že se mezi nimi udát z obou stran velmi velká nespravedlnost. Ale postavy být velmi umělochmotného charakteru und šišlavá esesák tomu nasadila korunu. Umělost působila také dodatečná česká dabing německých herců, kterým se tedy velmi divně hýbat pusa a to být velmi rušivé. Já nepopírala historickou pravděpodobnost osob, ale já velmi pochybovala o tom, že oni být tak divně a strojeně patetičtí, a že ve skutečnosti oni odříkávát své dialogy takto nepřirozeně, s nádechem "televizní inscenace".

Postava vlekoucí obří náklad minulosti, pod kterým se užuž chystá zhroutit za zvuku nesnesitelné filmové smyčcové hudby a přeotravných flashbacků, se setká s postavou představující bezstarostnou budoucnost plnou příslibů a novosti. Tyto dvě postavy (minulost a budoucnost) se v katarzní oceánové koupeli sršící záblesky holých prdelí spojí v prchavý, ale plný okamžik přítomnosti. Hm, hezké. Servírováno ovšem v toporné a přehnaně učesané formě za doprovodu příšerné hudby (melodicky vykrádající Fontánu). První polovina je opravdové utrpení. Druhá ujde. Celkově tedy průměr. Ale postavy spíš než živé bytosti obdařené emocemi připomínají naškrobené panáky.

Chápu nadšení z výpravy, efektů apod. Ovšem dosud jsem nepochopil, proč by měl někoho hlouběji oslovit podstatou banální příběh o střetu dobra a zla. Pouhý fakt, že subjekty tohoto "příběhu" jsou roztodivné zrůdičky typu dobrosrdečných chlupatých trpaslíků či chodících stromů mi prostě nějak nestačí. Nic podstatného a originálního se tomuto filmu dle mého názoru vyjádřit nepodařilo.

Potrhlý zamilovaný vědec vymyslí extrapružný zelený šlem. Ten se postará o všechny gagy, založené převážně na odrážení zmíněného šlemu od všeho možného, ale také o happyend. Tato zápletka je inteligentní asi jako ten zelený sopel, na jehož odrážení se člověk hodinu a půl dívá.

Toto je opravdové dno. Povrchní, přecitlivělý a emotivní homosexuál, goriloidní obhroublá a tupá domina a tlupa neskutečně vystajlovaných idiotů snažících se jim zavděčit. Celé se to navíc odehrává v kýčovitých kulisách rádoby exkluzivity a luxusu. To není ani dno, to je peklo...

Esterka je měkká jak hadr na nádobí! Chtělo by to přitlačit.