kwoky

Osobní díl, ve kterém se dozvíme hodně zajímavého o Betazoidech a také o zvláštním vztahu poradkyně Troi s Rikerem. A je to místy i celkem vtipné.

Rikerovi ta moc nějak rychle stoupla do hlavy. Asi nebude tak odolný, jak jsme si mysleli po díle Last outpost.

Nejen že jsou Ferengové nekompromisní obchodníci, ale jak se ukázalo v tomto díle, taky pěkní parchanti. Pěkně využitý střípek z Picardovy minulosti.

Když přiletíš na planetu, kde jsou všichni mladí, krásní, nic nedělají a jen si užívají, tak to vždycky smrdí průšvihem. A tady šlo dokonce o život. Napínavá epizoda s poněkud podivným koncem.

Loď při rutinní cestě proletí zvláštním oblakem a od té chvíle je na palubě jakási "bytost", která přeskakuje z jednoho člena posádky na druhého. Až nakonec skočí i na kapitána, o kterého málem přijdeme. Alespoň jsme mohli vidět, jak funguje organizace velení na lodi (a kdy je možné kapitána postavit mimo službu). A k tomu jsou na palubě dvě rasy a snaží se ulovit jedna druhou.

Tenhle díl musí milovat každý fanoušek scifi. Jakousi záhadou je loď schopna letět obrovskou rychlostí a dostane se do záhadných a neprobádaných míst, ze kterých normální cestou není návratu. A to vše jen díky myšlence.

Solidní díl. První setkání s Ferengy nejde úplně dobře a máme možnost vidět, jak se Federace snaží řešit problémy nejdřív diplomaticky, až pak střílet. Hvězdou dílu je nakonec Riker, který na povrchu planety všechno vyřeší ideálním způsobem. Bohužel je díl poměrně dost roztahaný a neodsýpá, takže jsem se ke konci už trochu nudil.

"Ale mami. Musím mít Činpokomončáka jako první, protože pak budu fakt dobrej!"

Díl, který kompletně stojí a padá s charizmatem Lutana. Hodně se tu mluví, nic moc se nevyřeší a nakonec je stejně potřeba rázná akce. Jeden ze slabších dílů, ale špatný rozhodně ne. Ale proč na konci odletí jen warpem 3, to mi zůstane navždy záhadou.

Výborný díl. Dramatický, vtipný, osobní. Vidíme posádku v rozkladu (a to dokonce včetně jinak imunního Daty). Struktura a organizovanost, na které si Federace tak zakládá, je ta tam. A s maximálním úsilím a sebezapřením všech to celé dobře dopadne. Také jsme si v tomto díle ujasnili, že na lodi nejsou dvě superkočky (Troi, Crusher), ale tři - a Tasha je z nich rozhodně nejvášnivější (nejsnadněji podlehla svým pocitům). Také se mi líbí, že Enterprise dostala pořádně po čumáku proto, že podcenila karanténní opatření - nemocný člověk po návratu z mise si může volně chodit po lodi, jak se mu zachce. Naštěstí chybami se člověk učí (pokud přežije) a posádka si v dalších dílech již dává větší pozor. Co ale nemůžu přenést přes srdce, je celá řada logických chyb, které byly do očí bijící, a za ně tu jednu hvězdičku zkrátka musím strhnout.