kwoky

Jedna ze slabších epizod - Tealc utíkající před kolegy z SGC a Maybournem v průběhu proměny mě zkrátka příliš nebavil. "- Odkud máš to tetování?" "-Z Chulaku." "-Z Chulaku? To je na eastside?"

V tomto díle se toho stihne stát opravdu hodně a jsou to všechno věci, které budou mít velké důsledky v budoucnu. Líbí se mi citlivý střih, kdy i když skáčeme sem a tam, stále jsem se v příběhu perfektně orientoval. HerUr se evidentně stává významným hráčem na goauldské šachovnici a máme se ještě na co těšit.

Apophis nezahynul a zaútočil na Tealcovo nejzranitelnější místo. Jeho rodina je v troskách a syna je třeba zbavit výplachu mozku dost nevybíravým způsobem. Pár podivností a chybek se dá snadno přehlédnout, díl je to i tak napínavý a zajímavý.

Kolik starostí natropí jeden přinesený artefakt z cizí planety. Až překvapivě dobře zapamatovatelný díl.

Na Symerii dochází k systematické genocidě obyvatel a SG-1 je přivolána na pomoc. Gerwin si s nimi přátelsky poklábosí mezi mrtvolami svých příbuzných, pak je dovede na hřbitov, no idylka. Premisa, že SG-1 nastoupí proti celé armádě, je naprosto přitažená za vlasy. Naštěstí jak se na scéně objevil sám HerUr, zplozenec Ra a Hathor, nabral díl správné obrátky a začal mě bavit.

Dramatická proměna Daniela Jacksona ve fanatického magora. V podstatě nic jiného se tu nedělo. Závěr byl poněkud podivný. Proč sarkofág hned ničit? Nestačilo by ho třeba zakopat a použít jen v nouzi nejvyšší?

Dobrá "výplňová" epizoda o virtuální realitě. A o touze po tom být užitečný. Každý si nese svá trápení z minulosti a je jen na něm, jestli půjde dál, nebo se v tom bude znovu šťourat. Závěr je pak zajímavý tím, jak je ovládací panel extrémně daleko od brány.

Mrazivý díl o tom, že i s nejlepšími úmysly se dá napáchat hodně škody. A že i ten nejhodnější člověk může být ve skutečnosti pěkná svině. Kulisy vězení byly slabší a divím se, že studenou fúzi na SGC nijak dál nevyužili. Ale silný závěr u mě vytahuje hodnocení hodně nahoru.

Napínavý díl, ve kterém poznáme Jolynar. Nejvíc mi utkvěl hrůzný výraz se svítícíma očima, kterým excelovala Amanda Tapping.

V tomhle díle měla SG-1 neuvěřitelné štěstí. Všechno vyšlo úplně nejlíp jak mohlo. Stačila by jediná chybička a mohlo být po seriálu (Země by byla zničena, nebylo by o čem točit) nebo po některé z postav. Právě přímočarost a "nalajnované" směřování k úspěšnému konci (totální happyend) je to jediné, co mi trochu kazí dojem.