kwoky

Oneillovi rupne v bedně a je odejit do důchodu. A pak se roztočí pořádně rychlý kolotoč špionáže a podivných intrik. Závěr je pak excelentním vyvrcholením. Dobrá práce a výborný díl.

Pomalejší romantická epizoda. A to myslím zcela v pozitivním smyslu. Kvůli pádu meteoritu zůstane Oneill uvězněn na cizí planetě. A po několika měsících už se pomalu smiřuje s tím, že tam zůstane a bude budovat svůj nový život. Až když se SGC podaří malinký průlom, svitne naděje. A když se Oneill prokope až k Tealcovi, jde o jeden z nejdojemnější momentů v celém seriálu. "Tealcu! Ty jeden zatracenej parchante tvrdohlavej! Ha ha ha." Tolik k tomu často zmiňovanému "Zakopejte bránu" :) A RDA zde hrál opravdu skvěle.

Odlehčená epizoda s vtipným chlápkem v hlavě, který je tak otravný, až je roztomilý. Přesah do tématu "co je život" mohl mít větší grády. "- Tealcu..." "- Nepálí tě to?" "- Příšerně." Výborný je i hlas Ladislava Potměšila.

Jedna věc je soudní spor o tělo mezi goauldy a lidmi. Skoro bych nevěřil, že je možné najít pro obhajobu goauldů nějaké argumenty, natož tak dobré. V tomto ohledu všechna čest scénáristům, jak to dobře vymysleli. Druhá věc je namyšlenost Tolánů, kteří slepě věří své technice. Skoro bych jim přál horší konec, aby se konečně probrali.

Zajímavá a zapamatovatelná epizoda, kdy mimozemšťani ovládnou SGC a vypadá to bledě. Výborně jsem se bavil, ale závěr mi připadal neuvěřitelně hloupý (vážně generátor slyšitelného zvuku?). "- Jaké jsou přesně vedlejší účinky té tetrachlor... etol... marmelády?"

Jako je to dobrý, ale něco mi na tom nesedí. Možná to, jak je tenhle díl odlišný od všech ostatních. Nebo to, že Sókar, který měl být hodně tvrdým soupeřem, nakonec padl při misi, do které šla SG1 úplně bez vybavení. Nebo to, že Sókarova krev nezafungovala ani v jednom případě. Na druhou stranu se mi líbilo, jak Apophis sliboval spoluvězňům slávu a moc, aby to pak vůbec nedodržel - je vidět, že goauldi jsou prostě kecálisti a psychopati a jdou za svým cílem za každou cenu.

Trochu nudnější a pomaleji se rozvíjející epizoda, která ale slouží hlavně jako příprava na další díl. Vize Sókarova pekla zatím úplně nevyzní. "- Doufám, že všichni dobře chápete, do čeho jdete." "- Do pekla, ne?" "- Stejně tam dřív nebo později skončím. Tak se seznámím se sousedy."

Sympatická Kera v sobě nosí velké tajemství, které se provalí poměrně brzy a zbytek dílu je o tom, jak se s tím vyrovnat. Napínavá, zajímavá a emocionální epizoda, kterou mám hodně rád. Klobouk dolů před dabérkou Kery, která zvládla zahrát emoce na jedničku.

Koukat na tenhle díl je pro mě velmi těžké. Ztráta blízké milované osoby je zde ztvárněna velmi silně a příval emocí je značný. Závěrečnou pointu považuji za opravdu brilantní. Daniel by po tomto díle mohl ztratit motivaci se dál účastnit misí SGC, což se naštěstí nestalo.

Hodně zajímavý nápad. Goauldi se neštítí poštvat lidi proti sobě v jakékoliv formě. A SG1 má opravdu hodně práce s tím ty lidi přesvědčit, že mají přestat. Děj je plný akce a menších podivností, ale nakonec jsem byl poměrně spokojený i se závěrem. Světlým momentem dílu jsou proslulá tuňáková muka :)