Henkyi

Slovy Števa Eiseleho...toto čo bolo!!!....Celá série pro mě byla jako druhé vstoupení do stejné řeky, užíval jsem si každý díl až na tenhle! Tušení, že žádné další Dextrování už se konat nebude jsem měl od začátku, ale pořád jsem si ve skrytu duše přál, aby zůstala pootevřená dvířka pro možnost pokračovat. Jestli jsem byl zdrcený koncem 8. Série, tak tohle mě spíš hodně zklamalo! Pochopím proč, ale jak, to mi hlava nebere... Jako by konec dopsal žák 3. třídy v rámci slohového cvičení "doplň konec příběhu" Těžko stravitelné...

Nejsem znalcem amatérského filmu, takže moje hodnocení bude čistě subjektivní reakcí na shlédnutí filmu při jeho premiéře. Bez debaty jde o nejlepší dílo tvůrců v jejich dosavadní činnosti. Příběh je vystavěn na dobrém tématu a vypracovaném scénáři, který inovativne propojuje ikony slavnych českých loupežníků do jednoho hrdinského příběhu. Herecké výkony jsou téměř profesionálně a zcela uvěřitelne, hudba autorská, úžasně podbarvujici se schopností vygradovat děj. Velká paráda je zvuk sám o sobě, protože díky němu je linie rozdílu o proti profesionálním filmu jen velmi tenká. Upřímná gratulace autorům a díky za nevšední filmařsky zážitek.

Případ pro exorcistu zatím trochu za očekáváním, ale i tak je to koukatelné a řekněme na české poměry i netradiční spracování. Neříkám, že jde o senzaci a rozhodně nelze srovnávat s Případy 1. oddělení, ale pořád je to mnohem lepší, než většina pořadů, které nám televizní stanice na večer nabízejí.

Čeští filmoví fanoušci mají sklony posuzovat filmy z dílen domácích tvůrců poněkud přísněji, než-li těch zahraničních. Přesto je zdejší hodnocení poměrně pozitivní. Muži v naději je oddechový film, který nijak neurazí, ale zároveň ani příliš nenadchne. Poskytne však divákovy špetku humoru, špetku zábavy, zamyšlení i trochu té nostalgie. Možná je to všechno podivně poskládané dohromady, slepené žvýkačkou, aby to drželo, nicméně na první shlédnutí je film stravitelný. Herecké výkony hlavních postav jsou dle mého názoru nadstandardní. Kamera krásná, barvy lahodící oku. Střih neotřelý. Tři hvězdičky a příjemný zážitek s českým filmem.

Filmy o boxu jsou vždy srovnávány s kultovními snímky této tématiky. Laťka je dána vysoko, ale čas od času se objeví snímek, který laťku třebaže nepřekoná, nicméně umí se jí alespoň dotkout, rozvlnit jí. Fighter je rozhodně film, kterému se to podařilo. Vynikající Bale, který si za tuto roli doma zaslouženě oprašuje soušku Oscara. Kamera, střih, hudba to všecno se krásně spojuje a nenechává diváka "vychladnout". Ti, kteří čekají film pouze o boxu budou možná zklamaní. Především se zde rozvíjí příběh mimo provazy a divák si pomalu uvědomuje, že poselství filmu není o smrtícíím levém háku, nýbž o cestě nalézt sám sebe a lidi, které člověk kolem sebe potřebuje. Box je v příběhu spíše kořením.

Willis, Freeman, Malkovich -velká to jména filmu. Avšak velké očekávání brzy vystřídalo velké zklamání. Film je slabý ve všech ohledech a ani slavná jména na tom nic nezměnili. Nejsem příznivcem tohoto žánru, přesto dovedu ocenit kvalitní ztvárnění akčních komedií mají-li akci a vtip. Red jedno postrádá a o druhé se marně snaží, je to slabé, místy až trapné a především velice dlouhé. A i pokud bychom to zkrátili na polovinu, pořád by to bylo moc dlouhé. Dvě hvězdičky, víc nic.

Podle obsazení jsem čekal pohodovou komedii na včer pracovního dne. Po pěti minutách mi došlo, že něco není jak má být, po deseti jsem sám sebe přesvědčoval, že to bude dobrý, ale po dvaceti pěti už jsem s odporem odešel od obrazovky. Tento film, ať už dopadne jakkoliv není dobrou komedií, ale jen trapným pokusem o ni. Tento druh filmaření neuznávám a jsem hodně překvapený, že do toho Gene Hackman, poté co si přečetl scénář, vůbec šel.

Včera jsme strávili s Amélií z Montmartu velice příjemný večer. Přestože uplynulo od premiéry tohoto snímku už téměř deset let, šlo o naše první setkání a musím říci, že to byla láska na první pohled. Krásně zpracovaný poetický příběh sladce naivní Amélie, jejíž vnímání světa je zásadním způsobem ovlivněno řekněme neobvyklým dětstvím, chytne za srdíčko hned od samého začátku. V každém případě se jedná o film, který navodí optimismus a učaruje svoji nekomplikovaně komplikovanou formou vyprávění. Opravdu mě nenapadá, ke kterému filmu bych Amélii přirovnal. Zprvu sice některé střípky nepasují do skládačky, ale nakonec není divákovi nic zatajeno, což mě osobně vyhovuje. Nadchla mě kamera a hlavně barevné aranžmá jednotlivých záběrů - hra zelené a červené v tisíci a jedné kombinaci – opravdová nádhera. Herecké podání /zejména Audrey Tautou/ musí uchvátit snad každého diváka. A v neposlední řadě v nás zanechává Amélie otické své duše dlouhou dobu po shlédnutí filmu a to také o něčem vypovídá.