Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Akčný
  • Animovaný

Denníček (38)

O snění v čase nadvlády vizuálnosti

 

 

Moderní civilizace podsouvá a zaměňuje lidem sny - již nesníme o přírodním a přirozeném, ale o umělém.

 

"Sám Méliés ve Scorseseho filmu přímo říká malému chlapci a budoucímu filmovému historikovi, který přijde do jeho studia: „Kdyby tě někdy zajímalo, kde se berou tvé sny, tak se rozhlédni okolo. Tady se vyrábějí." Převrací se tím tradiční chápání, že filmy jsou zhmotněním našich snů. Zde se tvrdí opak - jsou jejich zdrojem, napájejí nás při tvorbě snových představ."

(Kamil Fila - Recenze: Hugo krásně a špatně opravuje dějiny filmu)

 

Dvě ukázky:

 

1. Jak se dělal Hugo a jeho velký objev

 

http://www.wired.com/underwire/2012/01/pixomondo-hugo-vfx/

 

2. Reklama

 

http://www.youtube.com/watch?v=6Cf7IL_eZ38&feature=player_embedded#!

Protest proti kapitalizaci Internetu

 

Blíží se Armagedon

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Armagedon)

 

Největší bitva v příští době se odehraje nikoliv na finančním či jiném poli, ale ve virtuálním prostranství, a povedou ji ti, kdo buduje a udržuje CML - Centrální Mozek Lidstva, s těmi, kdo se nechce rozloučit s mocí a kontrolou.

 

Pod rouškou ohrány autorského práva, které neznamená nic jiného, než osobní prospěch z toho, co patří celému lidstvu, američtí zákonodárci (čti falešní dárci) se chystají projednávat zákon, který zásadním způsobem omezí život a fungování globálního virtuálního společenství lidí.

 

http://www.novinky.cz/internet-a-pc/256542-zcernaly-tisice-internetovych-stranek-po-celem-svete-protestuji-proti-cenzure.html

 

Odpovědí všech přemýšlivých a svobodomyslných lidí by mělo být heslo:

 

Vědomosti a Kultura patří celému lidstvu !!!

 

Vědomostní dědictví lidstva - to je kultura a dějiny včetně tradic, umění, vědy a veškerých informací.

 

USA - tato naskrz falešná "kolébka" svobody, demokracie a pravdy - ve skutečnosti vytváří jedinou totalitní "svobodnou pravdu" - moc vlastnění, a to VŠEHO.

Huxley, Orwell a ještě před nimi Zamjatin v románu "My" včetně novodobých vizionářů by hořce splakali nad tím, že jejích myšlenky někdo vlastní, a právě k vlastnění myšlenek vše směřuje.

 

Ve skutečnosti vlastníme jen sami sebe a vše ostatní jen dočasně používáme. Ovšem naše globální konzumní civilizace, která je založená na svobodě hlavně vlastnictví a podnikání, nikoliv na svobodě slova, myšlenek a výsledků lidské tvořivosti, se snaží tuto pravdu vymýtit.

 

Jsem za totální anarchii informačního prostoru, přičemž anarchii chápu jako svobodnou a beznátlakovou spolupráci lidí na základě samoregulace. Zdůrazňuji zde samoregulaci jako svobodnou sebekultivaci člověka na základě svobodného dostupu k informačnímu dědictví a bohatství lidstva a na základě zpětné vazby od lidského společenství.

 

Všichni, komu jde o skutečnou svobodu, připojí se dnes ke stávce.

 

http://sopastrike.com/

http://americancensorship.org/

 

Svobodu Internetu !

Internetoví proletáři všech zemí, spojte se !

David LaChapelle jako zrcadlo západní společnosti i návrat k umění minulých století

 

Tak pravil LaChapelle - Rudolfinum, 7.12.2011-26.02.2012

http://www.galerierudolfinum.cz/cs/exhibition/tak-pravil-david-lachapelle

 

Rudolfinum momentálně přetéká erotikou a slávou, leskem a bídou, smrtí a renesancí ve všech barvách duhy. Pro hodně lidí práce LaChapelle znamenají kýč, pro mne však hodně z vystavených fotografií znamená opravdové umění. A navíc umné umění.

 

Od umění k reklamě a zase zpátky - to je cesta LaChapelle, jehož vliv na vizuální podobu reprodukovaného a zrcadleného moderního světa je srovnatelný s vlivem Andyho Warhola, dokonce je možná i větší.

 

http://www.lachapellestudio.com/editorial/

http://www.lachapellestudio.com/covers/

 

Co se týká slavných hvězd hudby a filmu, dá se říci, že koho LaChapelle nevyfotil, ten neexistuje.

 

http://www.lachapellestudio.com/portraits/

 

Film, videoklipy, reklama - kam vkročí noha LaChapelle, tam se konají zázraky.

Bůh se zjevuje skrze plazmovou obrazovku a džíny Armani teleportují milence do ráje.

 

http://www.lachapellestudio.com/film/commercials/comcast/

http://www.lachapellestudio.com/film/commercials/armani-jeans/

 

David LaChapelle na IMDb:

http://www.imdb.com/name/nm0479999/

Natura abhorret vacuum

 

Učitel filozofie jednoho dne přišel do třídy.
Když se studenti usadili, vzal ze šuplíku nádobu a naplnil ji až po vrch kameny. Potom se zeptal studentů, zda si myslí, že je nádoba plná? Studenti s ním souhlasili, že je.
Potom profesor vzal krabičku s kamínky a vysypal je do nádoby s kameny, zatřásl nádobou a samozřejmě, že kamínky propadaly mezi kameny. Profesor se zeptal znovu. Je teď nádoba plná? Studenti se pousmáli a souhlasili, že je.
Ale profesor vzal krabičku s velmi jemným piskem a vysypal ho do nádoby. Samozřejmě písek vyplnil i ty nejmenší mezírky mezi kameny. Teď už byla nádoba opravdu plná.
Potom profesor řekl: "Touto ukázkou jsem chtěl znázornit, že život je jako tato nádoba. Kameny znázorňují důležité věci ve vašem životě. Jako jsou vaše rodina, partner, zdraví, děti..., všechno, co je tak důležité, že kdyby jste to ztratili, bylo by to velmi zničující. Kamínky znázorňují ostatní, méně důležité věci. Například vaše zaměstnání, dům, auto... A písek je všechno ostatní. Drobnosti. Když dáte písek do nádoby jako první, nezůstane vám žádné místo pro kameny. To stejné platí v životě. Když budete ztrácet čas a energii na drobnosti - materiální věci, nikdy nebudete mít čas na věci, které jsou skutečně důležité. Věnujte pozornost rozhodujícím věcem ve vašem životě. Hrajte si se svými dětmi, vezměte svého partnera tancovat... Vždy bude čas jít do práce, uklidit dům, uvařit oběd, nakoupit .. Dejte si záležet na kamenech. Určete si své cíle. To ostatní jsou jen kamínky a písek. Hodně štěstí, doufám, že se vám to podaří".

Načež jeden student vstal, vzal sklenici s pivem a vylil ji na kameny se slovy: "Ač je Váš život jakkoliv zaplněn, pivo se vejde vždycky!"

***

Co má tento vtip společného s pohyblivými obrázky?

Toto: http://vimeo.com/12363778

 

P.S. Člověk by si s těmi teoriemi a podobenstvími měl stále pamatovat, že život se nevejde do žádné nádoby.

 

P.P.S. Natura abhorret vacuum - Příroda se hrozí prázdnoty (Aristoteles)

Ještě jednou o svobodě a umění

 

„Svoboda buržoazního spisovatele, umělce, herečky je jen zamaskovaná (nebo pokrytecky maskovaná) závislost na peněžním měšci, na podplácení, na vydržování.“

(Lenin)

 

Dnes to platí víc, než kdykoliv předtím, protože dnes platí jen peníze.

 

The Art of turning Art into Money:

http://www.youtube.com/watch?v=g6d0CvhFSto

Going Green

 

http://www.youtube.com/watch?v=7nI57gjhVd8&feature=related

 

Jeden snílek někdy dokáže zblbnout celek. Dobře, když to skončí zpěvem ptáčků, ale někdy to může skončit i krveprolitím. Jo, vize a ideály - to je velmi nebezpečná věc s nejistým výsledkem. Ještě že existují pohádky, kde je vše, jak má být.

20 long take

 

Seznam 20 filmových scén bez střihu - tzv. long take.

Podmínka pro zařazení do seznamu:

Scéna musí trvat nejméně 2 minuty a kamera se musí dostatečně výrazně pohybovat.

 

1. Rej, 1950

http://www.youtube.com/watch?v=Oj3dnhLRkpE&feature=player_embedded#!

 

2. Dotek zla, 1958

http://www.youtube.com/watch?v=Yg8MqjoFvy4

 

3. Soy Cuba, 1964

http://www.youtube.com/watch?v=7TfUoj6yGZQ&feature=player_detailpage#t=395s

 

4. Weekend, 1967

http://www.youtube.com/watch?v=XVdFDDTfNAY&feature=related

 

5. Povolání: Reportér, 1975

(Nejzajímavější je to, jak protáhli kameru skrze mříž. Nápověda: pruty mříže byly napilované.)

http://www.youtube.com/watch?v=ke2CFuLQ6t8

 

6. Mafiáni, 1990

http://www.youtube.com/watch?v=yCYwcObxl78&feature=related

 

7. Ohňostroj marnosti, 1990

http://www.youtube.com/watch?v=luui7KGzciY

 

8. Hard Boiled, 1992 

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=4OPyoJgV_YY#!

 

9. Hráč, 1992

http://www.youtube.com/watch?v=0epB5Z6ijpk&feature=related

 

10. Zvláštní dny, 1995

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=qU14evKo-v4#!

 

11. Hříšné noci, 1997

http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=_SDyb4PiJ64#t=52s

 

12. Kontakt, 1997

(sice fikce, ale zato nejrychlejší pohyb kamery :-)

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=PLQF-4uyD4Y

 

13. Hadí oči, 1998

(Poznámka: Scéna se tváří jako natočená na jeden záběr, ale ve skutečnosti na začátku jsou nejspíše dva šikovně zamaskované střihy, nicméně od momentu cca 4:20 je ten záběr úplně čistý)

http://vimeo.com/3235512

 

14. Werckmeisterovy harmonie. 2000

http://www.youtube.com/watch?v=JS8EyPTotqs&feature=player_embedded

 

15. Ruská archa, 2002

(96 minut bez střihu v jakémkoliv místě, ale z celého filmu stojí za to jen závěrečný ples a finále)

http://www.youtube.com/watch?v=pRm9pX5Re8o

 

16.       10 minuta, 2002

(Nejlepší krátký evropský film. Jeden záběr - viz od 2:27)

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=ppAn0LNU_V8#!

 

17. Dai si gein (Breaking News), 2004

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=CJlCYNt2z9k#!

 

18. Potomci lidí, 2006

http://www.youtube.com/watch?v=CiyA70jAL14&feature=player_embedded

 

19. Pokání, 2007

http://www.youtube.com/watch?v=tgILEmJFw2o&feature=related

 

20. Tajemství jejich očí, 2009

http://www.youtube.com/watch?v=TcCKLC5mrrA

Král je mrtev, ať žije král.

 

" ... celou věc krásně vystihuje citát Arnošta Lustiga: „Jestli to není tak, že teď film bude ten způsob, jakým se vyprávějí příběhy

...

Vyprávění příběhů je starší nejen než knihtisk, ale i než vynález písma. Literatura je v dějinách vyprávění příběhů jedna z kapitol. Je to kapitola rozsáhlá, ale i před ní se příběhy předávaly ústní formou, teprve později se začaly psát – a teď se točí. Tak už to podle mě je. Dnešními vypravěči jsou filmoví režiséři, kteří se těší podobné pozornosti, jaké se těšili spisovatelé, řekněme, před padesáti lety. ... "

 

Toto je citát z článku Aleše Merenuse "Je literatura mrtvá?"

http://blisty.cz/art/48067.html

 

Na tuto "smrt krále" navazuje další článek Ivo Šebestíka "Jakým způsobem film "vypráví" příběhy?", odkud cituji:

 

"Generace našich otců a dědečků (u mladé generace přidejme ještě jedno nebo několik pra-) znala příběhy Karla Maye jen z četby. Jejich Vinnetoua a Old Shatterhanda „vytvořila“ individuální představivost každého čtenáře. Určitým návodem zde jistě byly ilustrace v knize a pochopitelně popisy, jimiž se tehdejší literatura jenom hemžila. Ale dovedeme si představit i knihu, která čtenářům ilustracemi a popisy nepomáhá. Bez nadsázky lze tedy říci, že bylo tolik hrdinů mayovek, kolik existovalo čtenářů. Každý z nich měl trošičku individuální rysy, podle toho, jakou měl čtenář zkušenost a fantazii. Velmi podobně pracovala i představivost dítěte, kterému příběhy někdo četl. Byla to vždy slova, za která bylo třeba dosadit obrazy a touto „malbou“ byl zaměstnán – a příjemně zaměstnán – každý čtenář nebo posluchač.

Ovšem v šedesátých letech 20. století se natočily veleúspěšné filmy s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem a od té doby je téměř nemožné představit si oba hrdiny jinak než jako tyto herecké prototypy ušlechtilosti a odvahy. Když dítě zhlédne nejprve film a pak mu dáte do rukou knihu, bude si jeho představivost dosazovat herce a nikoliv vlastní podobu hrdinů. A možná knihu odloží, neboť „to už nebude ono“. Naproti tomu starší generace, která nejprve četla knihu a teprve pak viděla film, má většinou opačný názor. Nejčastěji ten, že „ve filmu nebylo všechno“ nebo prostě, že román je lepší. Ano, protože zde byla tvořivá spoluúčast čtenáře a tvořivost je vždycky nakonec příjemnější než pasivita. Pokud ovšem člověk umí číst a neslabikuje.

Podle mého názoru film sice také „vypráví“ příběhy, ale obejde se s minimální spoluúčastí toho, komu je „vyprávění“ určeno. Film je nejenom obrovským krokem vpřed, ale zároveň i značným úkrokem stranou, do prostoru, ve kterém se s knihou a ústním tradováním už skoro neprotíná. Film je fenomén sám o sobě a je více spřízněn s obrazem a fotografií než s vyprávěním zakódovaným do jazyka a liter. Film spíše integroval některé vlastnosti literatury, ale přepracoval je do jiné podoby."

 

http://blisty.cz/art/48109.html

 

Filmoví poddaní ať připraví peníze ke královskému zdanění :-)