KafuR

Příjemná konverzační komedie, u které skvělé herecké výkony podporuje i scénář. Tak trochu absurdní milostný mnohoúhelník, u kterého je sice předem jasné, které linky se jak spojí, přesto jsou peripetie hlavních postav v občas až absurdních situacích podány s nadhledem a s notnou dávkou humoru, aniž by přitom jakkoliv ubíraly na zobrazení některých typických povahových rysů podobných typů lidí. A ostatní příběhové figurky jsou taky vykresleny velice trefně.

Je pravda, že tehdy jsem měl za sebou opravdu perný den, což možná zapříčinilo to, že jsem u toho vydržel sedět až do konce, a to dokonce s minimem blbých připomínek. Podobné žánrové výtvory mě totiž obvykle odpuzují jak komára biolit. Rozhodně si nemyslím, že by se jednalo o bůhvíjaký skvost, protože v takovýchto snímcích se obvykle soutěží jen o to, kdo dřív koho dostane do postele, ale to, že jsem to zvládl až do konce, nemůžu přičítat pouze lenosti vstát z gauče a výborným brambůrkám na stole.

Ne že bych byl hned vedle z přerostlé opice, která sedla na zadek, když po těch domorodých "krasavicích" konečně dostala nějakou pořádnou ženskou, ale je pravda, že Peter nám v návalu radosti nad získaným rozpočtem vytvořil film, který nabízí z vizuálního hlediska mnohem víc, než plakátkový pohled na King Konga jakožto protiletadlovou zbraň, ale zároveň má natolik rozkouskovaný příběh, že na to, abyste ho zvládli celý, bude potřebovat pár energetických nápojů a nočník k tomu.

Arnie a jeho kamenná tvář opět v akci, a to dokonce v jednom z nejikoničtějších akčňáků celých osmdesátých let, kde s chutí a gustem jemu vlastním pobíjí vše živé i neživé a pod záminkou záchrany dcerušky, která jaksi nedobrovolně uprchla z domova, se vydává na cestu, která je poseta takovým množstvím výstřelků a kravin, že se z této béčkové řežby stala po 30 letech áčková komedie.

Další verze legendy o Kongovi, které ale dělá čest to, že se od svých předchozích filmových variant dost odbře odlišuje. Příběh je sice přímočarý, ale mytologie kolem Konga a jeho neotřelé role v rámci udržení křehké rovnováhy na misce vah mezi dvěma světy je zajímavá, stejně jako rozdělení skupiny a jejich cesta za záchranou z této divočiny. Závěr jasný a předvídatelný, ale působí přirozeně jako opona za divadlem, které se už otvírat nebude.

Haló, haló, kdo tam? Tentokrát žádné Hvězdné války, ale civilní sci-fi drama o jedné ženě, jejím snu a ceně, kterou nakonec musí za něj zaplatit. Žádné bombastické bitvy, žádné armády zelených mužíků, a přesto délka filmu nevadí. Pár výtečných scén (první signál..) a pasáž před koncem, kde se tvůrci (vizuálně) ocitli na tenkém ledě, který sice trochu popraskal, ale rozhodně se neprolomil. A pointa? Proč by to ostatně takto nemohlo být? Třeba někdy..

Komorní příběh jednoho tvrdohlavého snílka, kterému navíc byl nakloněno i štěstí. Citlivě rozvyprávěné civilní drama, osvětlující jak část Thorova života, tak i samotnou jeho povahu a důvody, proč se odvážil toho, co jej nejvíce proslavilo. Stěžejní část filmu, samotná plavba, je natočena sebevědomě, přesto ale dokáže zaujmout pouze v jednotlivých momentech a samotná nebezpečí ohrožujících jejich plavbu mohla být podána mnohem více strhujícím způsobem a taky mohla dostat více prostoru. Film si nejspíš kladl jiné cíle, než udělat z příběhu akční fantastickou báchorku, ale takto mu chybí výraznější zápletka.

Vedeni vnitřním hlasem a nedostatkem financí, vzali němečtí vizionáři Preußlerovu knihu do ruky, vytrhli každou třetí stránku, zlého čaroděje nahradili strejdou mlynářem s tatínkovským přístupem a z Krabata udělali profesionálního čaroděje se specializací na zvedání dřevěných klacků. A přitom krásný úvodní vizuál dával naději, že budu litovat, že jsem to neviděl na větším plátně. Nu což, potenciál to mělo jen do té doby, než jsem zjistil, že bohatě rozvinutá kniha tu bude ohlodaná na kost pro potřeby přímočarého příběhu na téma síla lásky. Roztáhlého na dvě hoďky! Ale jelikož tu síla lásky (nečekaně) vyhraje, já tomu z lásky k předloze také trochu přilepším. Němčůři nemáte zač.

Země mrtvých nepřichází s ničím novátorským, ale navrací se k samým základům zombie žánru, ke kterým patří zombie pomalé a zlověstné, jisté svým ziskem a o to víc hrozivější. Úvodní pasáže nájezdů do jejich území jsou správně ponuré a tajemné, nenechávající nikoho na pochybách, že jejich pasivita je to, co se má již brzy změnit. Hlavní hrdinové nevýrazní, hlavně Bakerovi bych nevěřil ani tu zbraň v ruce, naštěstí tíživá atmosféra prostupuje každým záběrem a zachraňuje každou scénu, u kterých mi závažnost sdělení v dialogu chyběla. Filozofický sociálněkritický podtext mě nechal chladným, stejně jako většina děje, která se ve filmu odehrála, protože mi chování jednotlivých postav často přišlo až zábavné. Ze svého pohledu jsem si užíval pouze tu atmosférickou složku s několika povedenými záběry, mezi kterými asi kraluje děsivě tiché vylézání zombíků z hlubin řeky.

Odpustit tomu někdy až příliš vznešený a patetický komentář a místy příliš výraznou hudbu (i když ve druhé řadě to bylo již lepší) a pouze se nechat kochat záběry, které nám jsou známy mnohem více z produkce ze zahraničí. Povedené nasnímání největších přírodních krás ČR, některé díly (hlavně ty horské) jsou jedna souvislá dvacetiminutová pastva pro oči. Ve druhé řadě navíc potěší pohled do života typické i netypické české fauny v jejich přirozeném prostředí. Sympatický projekt, kterému dali tvůrci srdce a který má smysl pouštět všem, kteří si myslí, že jim naše domovina nemá co nabídnout.