Recenzie (114)
Grave Encounters (2011)
dostal jsem, co jsem čekal. vděčný prostředí, pár (cíleně?) trapnejch vtípků a machrovinek a především třífázovej postup. fáze jedna, nahypovaná a namachrovaná - neurazila, a minimálně scénou s hispánským zahradníkem pobavila. fáze dva, rozmisťovací, ponurá a čekací - správně navnadila a fáze poslední tomu položila na vrchol symbolickou třešeň, poctivě promáchanou lihem, a to i díky fajn vizáži místního duchovenstva, což trochu smutně naspoiloval už trailer, nicméně aspoň jsme se měli na co těšit. zklamanej nejsem a v rámci svýho hodnocení to musím postavit na roveň mýho oblíbenýho, přesto tak všeobecně zatracenýho the tunnel.
Grave Encounters 2 (2012)
strašně zbytečný a debilní pokračování.
Gravitácia (2013)
Ruku na srdce, vizuál pěknej. Ale to je tak asi všechno. Bullock byla špatná jako vždycky, pokud je tohle pro někoho její životní role, tak pro mě byla lepší snad i v tom autobusu, jak nemohl zpomalit. Na konci jsem jen ještě čekal nějakou pózu, hudbu z Rockyho a zběsilej úprk vstříc zeleni. Ale bohužel to nepřišlo.
Heima: film kapely Sigur Rós (2007)
Sigur Rós do vás musej proniknout, rozleptat vás zevnitř a pak vás nechat útrpně čekat na každou další desku, každý další klip, každou další victory rose. Pokud jim to dovolíte, nebudete litovat. Islanďani se prostě jednoho dne sebrali, respektive vrátili zpět na rodnou hroudu a uspořádali sérii koncertů, nebo chcete-li happeningů, pro domácí publikum. A tak tu máme Sigur Rós ve starý velrybářský továrně, Sigur Rós u teplých gejzírů, Sigur Rós na kopci, Sigur Rós na větrem rozlámaný louce.. Kdekdo si řekne: no a co? No a to je právě ono. Já osobně nic víc nepotřebuju. Tohle je pro mě největší možná pocta jedný z mých nejoblíbenějších kapel a zároveň nejvkusnějc udělanej hudební film, jakej jsem kdy viděl.
Honba na bin Ládina (2012) (TV film)
Na televizní věc docela dobrý. Potěšil Knepper a Fichtner. Co se týče věcnosti, tak to ponechám dějinám, ale vzhledem k tomu, jak trapně bylo dle oficiálních informací údajně s OBL zatočeno a s jeho tělem naloženo, resp. nenaloženo (což tenhle film logicky jen kopíruje), je vlastně docela symbolicky legrační, že ho ve filmu odbouchnul zrovna T-Bag.
Hon na vrahy (2021) (seriál)
Brečící detektivové.
Chata v horách (2012)
Čtyři za originalitu. Jinak pro mě docela zbytečnej hype, kterej filmu škodí. Absence delší stopáže i nějakýho angličtějšího humoru a vtipu mi vcelku vadila. Nebejt původní myšlenky a záměru jako takovýho, tak by to byla dokonalá ukázka promarněný šance. Ale stejně je to zaseklý ve všem tak nějak v půlce. No.
Iron Doors - Entkommen oder sterben! (2010)
nakonec příjemný překvapení, a to nejen kvůli vděčnýmu prostředí, ale hlavně kvůli parádně debilním monologům hlavní postavy. no a ten vtipnej konec.. jako taky jsem poprskal televizi a prostor před ní kafem, ale zpětně mě pak tak nějak napadlo, jestli to byl záměr a nebo jen nějaká přísná a vážná metafora někoho na solidním tripu. buď jak buď, u mě silnější tři.
Jackass 3,5 (2011)
vydržel jsem třináct minut a dvacet dva vteřin. nesmál jsem se. takže nedík.
Jaskyňa zabudnutých snov (2010)
Jak říkal Jakub, Werner si z nás nejspíš udělal pěknou čurinu.