kubixix

Čekal jsem opravdu něco víc, než tři malí minioni přinesli. V Já, padouch měli své opodstatnění a stali se takovou kouzelnou ikonou, která nás provázela celým snímkem, přičemž nemuseli promluvit slova. Tady se také překladatelé příliš nezapotili, ale bohužel to bylo na škodu. Tvůrci si dosti neporadili s tím, co chtějí žluté postavičky vyjádřit, a tak zvolili něco mezi angličtinou a huá! Určitě se nedají odepřít komické chvíle, které mě vážně pobavili. A pokud bych měl znovu srovnat se snímkem jejich původu, příběh v tomto případě nebyl nikterak pompézní. Co se týče zakončení, řekl bych, že je zde patrná analogie s mnohýma dnešníma seriálama, jejichž děj je sice bravurní, nikterak však již závěr, který nestojí ani za starou belu! Víc asi není potřeba dodávat. Jo a jestli se něčím pobavíte, tak je to úvodní logo Universal Pictures.

Odvolávat se na "starší verzi" filmu s naprosto stejnou tématikou, ale nijak je informativně neprovázat, je podle mně naprostá zhůvěřilost. Dobrá přejděme to. Dál by mě zajímalo, kdy se vlastně z klišé stalo superklišé (abyste chápali, to je nový druh klišé, jenž se snaží dělat komedii z klišé). Výsledný efekt není tak strašný, možná bych dodal, že méně je někdy více, neboli i s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo. To zde ale nefunguje a tvůrci zapojili fantazii opravdu řádně. Opravdu mě dojala scéna s pohledem na slintajícího umírajícího stegosaura! Jo a nezapomeňte, že motorka je stejně rychlá jako raptor a na prehistorickém ostrově jsou na zemi větve pouze v případě, že se to hodí.

Věřte nebo ne, mimozemšťani existujou. Teda alespoň po dobu stopáže Paula. Opravdu libově napsanej příběh, který snad ani chvíli nenudí a je celý protkán sadou komických scén, u nichž se vám svírají břišní svaly tak, že si občas omylem omlátíte hlavu o stůl. A nenechte se zmást, pokud přijde jen trochu srdceryvná scéna, počítejte s tím, že se pouze připravuje půda pro další nejapný joke.

Ano, je to strašná kravina, přiznávám. Ale na druhou stranu, když dlouho hledáte střelenou komedii, která by vás nepokrytě pobavila a jediné na co narazíte, bylo natočeno ještě dříve, než se přehouplo milénium, začínáte býti dosti zoufalí. Pustil jsem si to s trochou sebezapření, neboť ani trailer mě příliš nenavnadil, realita však byla úplně někde jinde. Bavil jsem se a vzhledem k tomu, že "Špión" je komedie, splnila svůj účel, nemohu říci nic jiného, než "děkuji za (občas i v slzách) strávený večer. Ale abych nepřeháněl, nebylo to opravdu nic jiného, než Ftipné.

Přesný opak prvoplánovosti. Jinak se to snad ani popsat nedá. Prvoplánové filmy vás nudí k smrti, protože víte, co se stane. Tady je to přesný opak, ale i když by se náhodnému čtenáři mohlo zdát, že je to myšleno jako poklona, vůbec ne. Jediný smysl vidím v tom, že vám zůstává rozum stát nad tím, co může někdo vymyslet. skoro bych to viděl na odpad, ale kus práce zde přeci jen je.

Jednoduše spletitý příběh sledu událostí, které dávají dohromady zajímavé romantické klišé. Když ale více nečekáte (co by se také dalo čekat od tria "romantický, komedie, drama"), můžete si to užít. Docela sem čuměl, jak úžasně skoro všichni zapadli do svých rolí. Jo a vůbec to nemá špatnou hudbu!

Nějakou chvíli jsem přemýšlel, že bych si film pustil. Trailery vypadaly skvěle a jedna oscarová soška tomu jen přispívala. Nakonec to ale nějak vyšumělo. Až do chvíle, kdy mi byl film doporučen mojí kamarádkou. Alespoň v tomto směru jsem byl ovlivněn, ale vám všem doporučuji, pusťte si ho nejlépe po doporučení někoho, na kom vám záleží. Není to časté, ale právě tomuto snímku to přidalo, neboť se na to díváte úplně jinýma očima a dojdou vám věci, kterých byste si ani nevšimli. Výkon Julianne Moore byl opravdu oscaruhodný, přesto pátou hvězdu zachránit nedokázal. Nakonec je to ale skvělý film protkaný mnoha dojemnými proslovy a úsměvnými situacemi. Doporučuji. Dík Áďo!

Tři a tři čtvrtiny hodiny je i pro "Director's cut" opravdu úctyhodné. Přesto to dosti utíká a příběh je velkolepý. Zajímavé je ovšem zvláštní proplouvání Kristovo, jehož účel mi napoprvé trochu uniká; snad příště. Po shlédnutí se ani nedivím, že si tolik režisérů přišlo pro inspiraci právě sem. Do chvíle, než se na scéně objevil Ben Hur jsem trochu pochyboval, že mě bude snímek bavit, ale po jeho příchodu a konverzaci s Massalou mi bylo jasné, že mám na několik hodin o zábavu postaráno. Jo a je to fakt dlouhý!

Trestná lavice by se dala zařadit do typických Hollywoodských komedií, kdyby se neobjevovaly scény, při kterých je čas od času v divákovi prostřednictvím srdceryvné hudby vyvoláván pocit, že kriminálníci jsou hvězdy. Jinak je to v celku typická Sandlerovská komedie. Nic vám to nedá, ale také nic nesebere. Konečné usmíření dvou hlavních rivalů vám však dává do života naději, že ať jste jakýkoliv, z pořádné nakládačky nepříteli si z něj můžete udělat bezva kámoše.

Japonská komedie! No ne, musím přiznat, že i když kultura tohoto světa je mi stále ještě hodně vzdálená, velmi jsem se bavil. A přesto, že se mezi Japonskými filmy mnoho komedií nevyskytuje, tato je velmi povedená. Odnesl jsem si mnohé a myslím, že mnohé je zde promítnuto , a to i to s pradávnou Japonskou kulturou tolik nesouvisí. Ne jednou se mi totiž stalo, že jsem se nechtěl z přírody vrátit do stereotypního moderního života. Myslím, že tenhle snímek by si měla pustit dnešní mladá generace těch, kteří se "mají rádi", aby pochopily, že mnohem krásnější a vznešenější (i když v některých ohledech těžší) svět "tam venku" a ne doma před zrcadlem.