SeanBean

Studio Warner Bros. zaplatilo 40 000 amerických dolarů za práva k románové předloze.

Bette Davis získala za postavu alkoholem vyprahlé herečky Joyce Heath Oscara. Cenou byla poctěna, avšak měla dojem, že ji spíše měla získat rivalka Katharine Hepburn za roli ve filmu Alice Adamsová (1935), která byla také nominována. Celý život měla pocit, že to byla jen cena útěchy za to, že rok předtím nebyla oficiálně nominována za film Of Human Bondage (1934).

V roce 2002 byla síť restaurací Planet Hollywood v konkurzu a musela prodávat svůj majetek. Mezi něj patřila i soška Oscara, kterou kdysi Bette Davis získala právě za tento film. Steven Spielberg anonymně cenu Akademie v aukční síni Sotheby's zakoupil a vrátil americké Akademii filmového umění a věd.

National Board of Review film v roce 1937 jmenovala šestým nejlepším zahraničním filmem.

Film cenzura v Německu a Rakousku po uvedení zakázala, a to kvůli přítomnosti postavy Františka Josefa I.

Film není zachován v úplné podobě, nedochovalo se z něj devět minut.

V epizodních rolích se v úvodu filmu objevují francouzský zpěvák Johnny Hallyday a britská herečka a modelka Jane Birkin. Oba ve filmu hrají sami sebe.

Jedná se o vůbec první film, ve kterém se objevil pes Pluto.

Film se natáčel 22 dní a studio MGM nemuselo žádné scény opravovat.

Souběžně s českou verzí filmu byla vyhotověna také německá verze pod názvem K. und K. Feldmarschall. V praxi to vypadalo tak, že na každé scéně se točilo s českými herci, které po chvíli zastoupili němečtí. Před kamerou zůstával jen Vlasta Burian.

Film byl prvním vítězem Ceny Akademie za nejlepší film, aniž by získal cenu v jiné kategorii. Akademie filmového umění a věd uvedla název teto kategorii právě v roce 1930 na svém druhém ročníku. V průběhu prvního se totiž Oscar udělil v kategorii nejlepší produkce a nejlepší umělecká produkce.

Studio MGM natočila několik dalších filmů s názvem Broadway Melody, a to Melodie světa 1936 (1935), Broadway Melody of 1938 (1937) a Broadway Melody of 1940 (1940). Nachystáno bylo také další volné pokračování s názvem Broadway Melody of 1943 s Genem Kellym v hlavní roli. Nakonec však záměr naplněn nebyl a předtočené hudební číslo bylo pozdějí použito ve filmu Thousands Cheer (1943).

Jedná se o poslední němý film Vlasty Buriana. Zároveň se jedná o jeho čtvrtý film a první, ve kterém si zahrál dvojroli.

Synchronizovaný zvuk je použit pouze u některých scén. Jedná se převážně o části, ve kterých Jakie Rabinowitz (Al Jolson) zpívá. Ten pronáší na plátně i první slova. Jinak je však snímek většinou němý, s mezititulky a orchestrální hudbou.

Snímek je podle žebříčku Stevena Jaye Schneidera jedním z 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete.

Sam Warner, jeden z producentů filmu a jeden z majitelů studií Warner Brothers., byl přezdíván "otcem zvukového filmu". Zemřel 5. října 1927, pouhý den před uvedením filmu.

Stejnojmenná románová předloha Hermana Banga byla zfilmována již roku 1916, kdy vznikl švédský snímek Vingarne (1916) režiséra Mauritze Stillera.

Jackie Coogan (Kid) byl při natáčení doprovázen svým otcem Jackem Cooganem. Ten ve filmu dostal několik malých rolí - můžeme ho vidět jako kapsáře v noclehárně.

O svých zážitcích z propagační cesty na podporu filmu Kid po evropských městech napsal Charlie Chaplin knihu „My Trip Abroad“ (1922). Pod názvem „Hurá do Evropy!“ byla o sedm let později vydána v Československu.

Natáčení snímku bylo samo předmětem jiného filmu, a to dramatu Dobrý den, Babylónie (1987) o italských štukatérech podílejících se na tvorbě monumentálních kulis k filmu Intolerance.