hellstruck

Působivá klaustrofobická schíza. Jak paranoidní pocity při sledování filmu úplně nemusím, tady mi to sedlo jako prdel na hrnec a bavila jsem se. Výborná Julianne Moore, Lady Mary (teda, Michelle Dockery) a samozřejmě Liam Neeson, "netradičně" v roli utrápeného otce. Většina si tu stěžuje na konec, já jej naopak uvítala - konečně si moje nervy mohly trochu odpočinout.

Detektivní seriál v hlavní roli se soukromým vyšetřovatelem, který má za sebou bolestivou ztrátu a vypořádává se s osobními problémy zahrnující například bývalou ženu. Jak jinak. BBC má na svědomí spoustu originálních a nadprůměrných počinů, ale tahle ohraná deska už začíná vcelku nudit. Nicméně i s takovým námětem by se dalo pracovat, jenže tady dedukce a "štěstí" hlavního hrdiny už hraničí se science fiction nebo minimálně připomíná Jessicu Fletcherovou. Jackson Brodie se pokaždé náhodou ocitne na místě činu, objeví mrtvolu, stane se svědkem nehody, apod. Pachatelé se mu úplně běžně svěří, protože je to tak sympatický a empatický chlápek, přeci. Veškeré dění je důsledkem toho, že má hlavní hrdina štěstí. Třešničkou na dortu je doprovodná hudba, která by se hodila spíše do Kriminálky Anděl. Trochu to každopádně vyzdvihuje prostředí nádherného Edinburghu. Důvod, kvůli kterému dám čtyři hvězdičky je Jason Isaacs. Ten chlap má zkrátka neskutečné charisma, díky kterému bych na něj dokázala koukat ještě další dvě série. I s tak nudnými případy jako dosud.

But this is not who we are, this is our disease. Bolestivý film o intelektuálce, které život zasadí těžkou ránu v podobě zákeřné choroby. Alzheimer bere člověku to nejcennější - jeho vzpomínky, jeho osobnost. Milovaný člověk se vám začne před očima vytrácet a zůstává jen fyzická připomínka toho, kým býval. U rakoviny alespoň máte nějakou naději, tady nezbývá žádná. Julianne Moore se své postavy zhostila opravdu dobře, klobouk dolů. A přestože je film plný emocí i dobrých hereckých výkonů, něco mi do plného počtu zkrátka scházelo. Snad nějaké završení příběhu. Přesto, jsem ráda, že takový film konečně někdo natočil.I wish I had cancer.

Jak se po Stmívání roztrhl pytel s vamp romancemi, tak po Hunger Games přicházejí post-apokalyptické světy s teenagery v hlavní roli a je to jen logické. Každopádně, co si budeme říkat, už trochu nudí ta neoriginalita tvůrců. Zatímco dříve co film, to unikát, dnes je to samý prequel, sequel, remake, filmová adaptace, kopie vedle kopie. Neměla jsem tedy valná očekávání, když jsem si pustila Maze Runner. A o to jsem byla překvapenější. Vůbec se nestydím říct, že ten film je daleko lepší než (filmový) první díl Hunger Games. Nenávidím dlouhé nicneříkající úvody, takže tady si mě příběh získal ihned, když šlo okamžitě do tuhého bez jakýchkoli vytáček a řečí kolem. Po celou dobu si udržel strhující tempo a já musím říct, že takhle jsem se už dlouho nebavila. Je to první film za dlouhou dobu, který jsem v průběhu nepauzovala. A to mluví za vše. Čeho jsem se však obávala je, jak si poradí s rozmotáním zápletky - a mé obavy byly naplněny. Konec si mě zkrátka příliš nezískal, připadal mi opravdu přitažený za vlasy a zkrátka jakoby vystřižený z jiného filmu. Plný počet přesto dám, už jen kvůli osvěžující absenci romantické linky. Ale je to s opravdu odřenýma ušima. Snad to už příště bude bez nich.

If we can't live together, we'll die alone. Obsahuje SPOILERY! Se ztroskotanci z letu Oceanic 815 jsem řešila záhady ostrova, pochovala spoustu milovaných, prožívala s nimi jejich srdceboly a vydávala se s nimi do minulosti, budoucnosti i posmrtného života - a to zhruba během osmi let. Zpočátku jsem tomuto originálnímu seriálu propadla na TV Nova, o něco později jsem jej začala sledovat v původním znění. První tři řady byly jednoduše bez chybičky, avšak ve čtvrté sérii přišla krize, kdy jsem se nemohla "hnout z místa" a u dějové linie se záchrannou (?) lodí uložila seriál na nějakou dobu k ledu. Zkrátka jsem byla opravdu ztracená ve všech příbězích. O pár let později jsem se rozhodla navázat tam, kde jsem skončila - a jsem za to opravdu ráda! Děj se po poněkud nudné a zmatené lince s lodí Charlese Widmora zase svižně rozběhne a již brzy se dostavuje zase ta stará, dobrá závislost. Pátá série je podle mého až na pár karambolů perfektní - pravdou je, že v poslední sérii to zase začne trochu drhnout a ztrácet dech. Ale přesto se jedná o nadprůměrný seriál s unikátním námětem, jaký tu dosud nebyl. A rozhodně bych jej neodsoudila jako to spousta lidí udělalo, protože si to zkrátka nezaslouží. Tolik zmatení, nepochopení a záhad zkrátka nikde jinde nenajdete. A na Jacka, Kate, Shannon, Charlieho a v určitých momentech i Julie a Sawyera nikdy nezapomenu. To, že jsou postavy nepromyšlené a bez vývoje je mimochodem nebetyčná hloupost i vzhledem k tomu, že jejich příběhy vymysleli psychologové. A navíc, nikde jsem neviděla tak promyšleného záporáka, jakým je Benjamin Linus..

Na Finchera slabší kousek. Ano, byla to dobrá kriminálka, dokud to nedopadlo tak, jak to dopadlo. Už jsem v komentářích zahlédla, že kvůli finále dal někdo odpad! a vůbec se tomu nedivím. Upřít originalitu námětu nelze, ale mně to zkrátka nesedělo a v závěrečných minutách jsem si musela klepat na čelo. Zkrátka výborně rozehraná kriminálka s neukočírovaným koncem, který - co si budeme povídat - zkurvili. Co taky vůbec nedává smysl je příběh Amy, který po návratu vyprávěla světu. Kamerové záznamy z domu u jezera tam přece byly jen za tři dny, ne celý měsíc. Stačí se trochu zamyslet a člověk objeví spoustu logických mezer. O to víc mě překvapuje, že je film opěvovaný i velkými rádoby kritiky (čti hnidopichy). Za mě menší zklamání.

Film s příjemnou vánoční atmosférou a poutavým, přestože již ohraným, námětem. Ale jestli něco opravdu nesnesu, tak je to hlavní hrdinka - nevinná hloupá husa, která se sebou nechá až do poslední chvíle zametat. Její protivnicí je samozřejmě prvoplánově zlá ženská, aby tím vlastně omluvili to, že párkrát dostala do nosu a byla podvedená a nakonec odkopnutá. Většina lidí pravděpodobně fandila hlavní hrdince, ale já jí to zkrátka s tím tupým kukučem a zamilováním se do snoubence šéfové, nepřála. Kdyby ta "láska" alespoň nebyla tak nucená, ale ty trapné konverzace "když jsem byla malá" a "jé, máme stejné oblíbené autory" a hlavní mužský hrdina, který se rozhodl na poslední chvíli, že má rád tu, co miluje Vánoce stejně jako on..to vskutku bylo příliš i na mě. A to mi většinou o Vánocích stačí opravdu málo. Co jsem si užívala, byly scény mrchy Elisabeth Rohm, ukradla si je pro sebe a jen díky ní je celý film koukatelný. Při záběrech na šmudlu Wendy (u které jsem mimochodem nepochopila ty debilní třpytky, při pohledu na ně by člověk řek, že je hlavní hrdince deset a film je z devadesátých let), jsem musela neustále obracet oči v sloup. Takhle mi už dlouho někdo ve filmu nelezl na nervy. Bez zábavné potvory Priscilly by to bylo na odpad!.. PS: Asi by měl někdo filmovým tvůrcům říct, že moderní vánoční písničky opravdu dost sráží dojem.

Příjemný rodinný film o tom, že o Vánocích nemusí být všechno dokonalé, hlavně, že je rodina po hromadě a mají se rádi. Líbí se mi, že se nám tvůrci snažili připomenout hlavní podstatu Vánoc, na kterou všichni pravidelně zapomínáme. A jak by se podle hodnocení mohlo zdát - není to hloupé a dokonce ani u dialogů mi za všechny přítomné nebylo trapně. Proto mi vrtá hlavou, proč tu autentičnost zkazili matkou hlavní hrdinky, která je ve skutečnosti jen o pár let starší, než její "dcera" - a jde to vidět. Konec byl až příliš nuceně cukrkandlový. Ale jinak je to nenáročná podívaná, která se hodí ke slepování cukroví a popíjení čaje.

Tim Allen podruhé nasedá do saní tažených soby, ale protentokrát se více věnuje randění, než roznášení dárků. Díky tomu se bohužel vytratila magická atmosféra, která se mi tak líbila v prvním díle. Dějová linka odehrávající se na Severním pólu s gumovým Santou v hlavní roli bohužel překypuje trapností a tak je z kouzelné rodinné komedie kýčovitá pohádka. Zatímco v prvním Santovi dokážete uvěřit všemu, zde je veškeré dění neskutečně přitažené za vlasy. Přesto děj ubíhá docela svižně a Elizabeth Mitchell z Lost je zde příjemným zpestřením. Troufám si říct, že měli zůstat u jednoho dílu, Santovým začátkům se nic nevyrovná. Na druhou stranu výkon Tima Allena byl opět výborný a párkrát slušně zaperlil.

Vypadá to, že se seriály o policistech, kteří bojují se svými vnitřními démony, se v Británii roztrhl pytel. A přestože hlavní ženská hrdinka je vcelku vítaným zpestřením, Good Cop a Luther ji stále kvalitativně převyšují. První epizodou si mě toto pochmurně krásné údolí (které ale Londýn ani Edinburgh do kapsy opravdu nestrčí) příliš nezískalo. Postavy působily nesympaticky a karty jsou rozdané příliš brzy. V dalším díle však již děj pomalu vrcholí a nabere spád; napínavé zvraty skvěle fungují až do čtvrtého dílu, kdy se však znenadání hlavní zápletka (skoro) vyřeší. Poslední dvě epizody tedy nejsou tak odzbrojující jako 2.-4., ale i tak se po finále dostaví pocit zadostiučinění. Pohled na zdeptanou hlavní hrdinku byl sice trochu otravný, ale zřejmě se jedná o nutné zlo. Příběh částečně i díky tomu působí lidsky a opravdově. Po delším zvážení musím pochválit i herce - každému z nich padla role jako ulitá, snad jen Sarah Lancashire působila až nevěřícně starší, než její manžel a chvílemi jsem jim nevěřila. Charismatický Ashley byl vykreslený skvěle a zřejmě jako s jediným záporákem se s ním dalo trochu sympatizovat. Naopak Pembertona budu mít zřejmě napořád zaškatulkovaného jako "toho podělanýho sraba z Happy Valley". Nakonec si mě tedy Happy Valley, ve kterém všechny útrapy řeší šálkem čaje, omotalo kolem prstu. Nad pěti hvězdičkami však stále váhám, protože.. no, protože Luther a Good Cop :) Každopádně mi nedá poznamenat, že ten malý rozcáplý harant Ryan je jako každé druhé dítě v Anglii, neskutečně otravné.