amim

"Not quite the right direction. The road to Hell is... RIGHT HERE." Brutální, krvavé a zároveň vizuálně naprosto dokonalé. Velmi charismatické postavy, které Vás provedou 91 minutami efektních bitev, krásného prostředí a dalších efektních bitev. Škoda jen, že jakýkoliv pokus dostat do děje i nějaké větší a reálnější emoce se nevyvedl a proto pro mě zůstává Jūbei "jen" příběhem plným hektolitry krve a nic víc.

"That's the same combination I have on my luggage!" Zklamání. Nevím proč, ale SpaceBall jsem si vždycky pamatoval jako naprosto úžasný film plný skvělých vtipů. Nicméně po opětovném zhlédnutí musím říct, že slovo "plný" v tomto případě znamená jeden (viz. výše). Abych nekřivdil pár dobrých vtipů se najde, ale abych na ně musel čekat prakticky celý film, to se na to můžu vykašlat.

"Kdybych měl trochu lepící pásky, spravil bych to!" V mém "mládí" byl tohle jediný seriál, který mě donutil sehnat prázdnou kazetu a nahrávat každý díl, o kterém jsem věděl, že ho minu. Tři nejlepší jména v seriálové branži Richard Dean Anderson je prostě v roli všeuměla MacGyvera nevěřitelně pohodovej stylovej. Nezapomenutelná hudba, tisíce a tisíce hračiček a parádní "záporák" Murdock u mě na 4* hvězdičky bohatě stačí (i když bůh ví, jestli by u mě seriál obstál i po tolika letech - holt nostalgie).

Viděl jsem opravdu mnoho zpracování Tří mušketýrů, ale tohle, tohle je příliš silná kávička i na mě. Zcela upřímně bych se nedivil, kdyby Dumas vstal z rakve a šel se autorům mstít - zkrátka Tfuj s velkým T.

In brightest day, in blackest night... Z Lanterna je mi smutno. Potenciál obrovský, přeci jenom Green Lantern patří k těm zajímavějším superhrdinům, na jehož schopnostech se dá po vizuální stránce nádherně vyhrát (a taky si vyhráli), nicméně pěkné vizuální efekty prostě na téměř dvě hodinky nezabaví, ač už se mně sympatické herecké obsazení snaží sebevíc. Děj je k mému očekávanému zklamání jednoduchost sama (za některé odbočky do slepých nevysvětlených uliček bych vraždil), nicméně to není hlavní problém. Hlavním problémem je naprosto odfláklý záporák. Obrovský mrak, který chce zabíjet, jen protože mu to přijde jako dobrý nápad, mě fakt neuspokojuje. A bez dobrého záporáka, není dobrý superhrdina.

"Here comes Santa Clause!" Bože můj. Kdyby mi někdo na začátku řekl: "Tak a teď se budeš dívat na jedno velký béčko! Užij si to!" možná bych byl z filmu nadšen. Ale když z celého filmu čiší, že bych ho měl brát vážně a že se skutečně nejedná záměrně o béčko plné výbuchů, přestřelek a klišojdních hlášek, nemůžu si pomoct a sáhnout k nižšímu hodnocení. A neříkám, že jsem si film neužil. Ba naopak, smál jsem se snad celej film a u slowmotion klišojdního roztřelení baňky jsem dokonce musel film na chvíli zastavit, abych to rozdýchal. Škoda, že to asi nebyl záměr..

"I wonder..." Jo, tak kdyby mi někdo řekl, že se něco takového skutečně stalo, nejspíš bych se mu mírně řečeno vysmál. Neuvěřitelný příběh, díky němuž Vám bude jedno, že dokument jako takový mírně vázne. Jsem strašně rád, že jsem zhlédl, neb můžu teď v klidu a nerušeně poslouchat skvělou Rodriguezovu hudbu..

"Greed may not be good, but it’s not so bad, either. You humans think greed is just for money and power! But everyone wants something they don’t have." Tak tomuhle se říká reset série! Poté, co jsem se dostal přes prvních pár dílů, které jsou naprosto stejné jako začátek původního seriálu, jsem byl opět vtáhnut do světa Amestrisu. Brotherhood řeší klíčové otázky sérií jinak. Ne hůř, ne líp, prostě jinak. A klade si za cíl představit mnohem větší svět, mnohem více postav ale na rozdíl od původního seriálu nejdou tak do hloubky. Nevím, jak se s tím dokáže vyrovnat člověk neznalý předlohy, ale musím přiznat, že mě to zkrátka sedlo. Zajímavé postavy, skvěle vyprávěný děj, víc vážná atmosféra (konečně někdo přišel na způsob, jak některé emoce vyjádřit tradičně infantilní animací, aniž bych z toho rostl), rozlehlejší svět, krásná hudba ale hlavně pro mě (otázka preference) logičtější řešení klíčových problémů vynáší Brotherhood na ještě vyšší příčku než Alchemista z roku 2003. Jen škoda že moji oblíbenou Lust tak zkazili!

"Can't repeat the past? Why, of course you can." Jsem mírně smutnej, neb The Great Gatsby mohl být jedním z nejzajímavějších výtvorů za poslední dobu. Bohužel drobné chybky a velmi fádní a mírně unavující první polovina ho srážejí na hranici prostě dobrého filmu. V čem mám problém? Děj je špatně rozvržen. Chápu, že je nejdříve potřeba nastínit dobu a naladit tu správnou atmosféru, ale když nastiňujete a nalaďujete skrze večírky a krásná auta něco přes hodinku, přičemž následně nevyjde čas na postupné gradování děje, je něco špatně. Je to škoda, neboť z druhé části jsem měl opravdu dobrý pocit, nicméně mi přišla mírně hrr. Za druhé by mě zajímalo, kdo vymyslel, že do párty scén je nejlepší nápad narvat moderní hudbu. Krásné období 20.-30. let. Toliko krásného jazzu, který by se v párty scénách tak náramně vyjímal a oni tam narvou nějakýho rapera. Bože, aspoň že hlavní soundtrack je překrásnej. Leo si tradičně odehrál svoje, Carey Mulligan je překrásná a Joel Edgerton v roli Toma je největší radost filmu. Dále bych rád vyzdvihl náramně zvládnuté vyprávění Nicka Carrawaye z léčebny (miluju poletující slova psaná rukou - asi jsem divnej), které je největší ale bohužel taky jediná kritika společnosti v tomto období. Škoda, že kritika přišla až téměř před koncem. Byl bych radši za postupné vrcholení odsouzení společnosti. Tohle přišlo z ničeho nic. No, co říct? Gatsby mě, jak už v poslední době hodně filmů, na které jsem se těšil, zklamal i potěšil. Zaručeně je to dobrý film, který bych všem doporučil a rád se na něj někdy podívám znovu, bohužel jsem čekal něco víc.. EDIT: Jednu věc, ale dělá Gatsby famózně. Nutí Vás přemýšlet. Už je to pár dní poté, co jsem film viděl v kině, a pořád přicházím s novými teoriemi a myšlenkami, co chtěl čím autor říct.

Své pocity z Bláznivé střely dokážu vyjádřit třemi slovy ...Quentin Hapsburg