Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Krimi

Recenzie (512)

plagát

Pravá láska (2000) (TV film) 

Z počátku mě ten film hodně překvapil, minimum chyb, slušný začátek, docela dobře zahrané. A jelikož je to romntika, tak i správně romanticky zapletené. Ale s postupem času se scénář stává víc a víc průhledným, okatým a lehko předvídatelným. No a náznak romantiky se vyšroubuje až do poměrně kýčovitého a okoukaného konce. Davidovy celovečerní filmy, když už zrovna nenosí červené bermudy a nevystavuje svou chlupatou hruď na odiv opalujícím se blondýnkám nestojí převážně ani za pár šupů. Tady je ovšem celkem přirozený, ovšem ten konec je asi stejně dobrý jako nastavit si místo budíka na ráno časovanou bombu. Sice si krásně pospíte, ale ta prda ráno, to vás pěkně prožene. Zkrátka nebyl by to špatný film (v televizním měřítku), kdyby se ovšem nesnažil držet zavedených klišé o tom co divák považuje za romantiku a radši si šel svou vlastní cestou.

plagát

Vyháňač diabla (1973) 

Na svou dobu absolutně šokující. Herečka zanedbává svou dceru, která po tom co je opustil otec dost trpí. Chtěla by více pozornosti, kterou se jí matka snaží vynahradit ve všech volných okamžicích. Všechno tak naznačuje tomu, že se něco stane. A tím něčím je démon, který se zmocní těla dvanáctileté dívky. Celý příběh jde cestou, na které se vyskytne vražda, desítky vyšetření v nemocnicích, návštěvy kněží a vše přitom vede k hlavní složce celého filmu, tedy k vymítání. Film reflektující téma doby kdy byl natočen (1973), odstartoval pak celou vlnu posedlostních hororů. Poukazuje na zranitelnost dětské duše, na to jak je důležité být svým dětem nablízku. Režisér legendární Francouzské spojky William Friedkin rozpoutal nejšílenější natáčení v dějinách filmu. Četl jsem, že aby docílil skutečného výrazu děsu v tváři herců, střílel jim za zády z pistole. Tehdy čtrnáctiletou představitelku Regan nechal jen ve slabé noční košilce několik hodin v místnosti podchlazované pod bod mrazu, aby dosáhl co nejpřesvědčivějšího vjemu, když postavám vychází pára od pusy. I přes podobně šílený přístup dosáhl naprosto šokujícího výsledku. Film v roce svého uvedení do kin naprosto šokoval celý filmový svět. Diváci v kinech omdlívali, zvraceli, kinaři dokonce nechávali u řad sedadel kyblíky, aby diváci pokud možno neznečistili podlahu kina. Friedkyn dokázal dostat z herců maximum, scénárista William Peter Blatty, který film jednak produkoval a byl zároveň autorem psané předlohy, spolu s ním dovedly příběh až k legendární proslulosti. Však také Blatty dostal za scénář Oscara. Především scény s posedlou Regan jsou naprosto dokonalé. Nijak přehnané, přesto strhující a děsivé. Skvěle byl také zastoupen střih, protože hlavně při závěrečném vymítání do děje zasahují záběry na praskající zdi, na pohybující se nábytek, dveře co se sami zavírají, démona který vystupuje z dívčina těla. Speciální efekty a zvukové efekty jsou další skvělou složkou filmu. Jak maska Regan, tak dokonalá automatická loutka, které otáčela hlavu o 180 stupňů. Zvukový mistr Gonzalo Gavira pak připravil démonův hlas. A za své zvukařské umění na tomto filmu také obdržel Oscara. Ale co se Oscarů týče, byla akademie vůči celému filmu dost tvrdá. Kvůli šokujícímu ději, šokujícím scénám tak nebyl oceněn ani jeden z vynikajících hereckých výkonů. Dokonce představitelka malé Regan Linda Blairová nebyla vůbec nominována. Jako čtrnáctiletá ale předvedla naprosto úžasný výkon, i když některé scény za ní natáčela dublérka. Ovšem výkon Ellen Burstynové v roli Reganiny matky si Oscara určitě zasloužil. Její ztvárnění zoufalé matky bylo naprosto dokonalé, výraz v její tváři dokonce naznačoval, že se snad ani nejedná o film, ale že se jí muselo něco stát. Pravé slzy, hysterické výstupy, hádky. Bohužel jsem neviděl film v původním znění, kde by ještě více vynikl herecký projev, tedy hlavně ten hlasový. Z dalších hereckých výkonů musím vyzvednout především Jasona Millera, který ztvárnil otce Karase. Na roli kněze se hodí perfektně a na jeho postu si nedovedu představit jiného herce a to ani ze současnosti. Stejně jako Burstynová je i Miller ve své roli vynikající a i on si podle mě Oscara zasloužil. V neposlední řadě musím ještě zmínit výkon Maxe Von Sidowa. Herecká legenda byla pro svou roli skvělá ale poněkud mladá a tak byl namaskován na starého otce Merrina. I když se ve filmu objeví na delší dobu až při samotném vymítání, jeho pojetí nemocného kněze, který už jedno vymítání absolvoval je naprosto přesvědčivé. Když jsem viděl vymítače poprvé, tedy když jej poprvé uvedli v televizi, byl sem naprosto zaskočený. I když to bylo víc než dvacet let od jeho natočení. Tou dobou jsem teprve se svou hororovou kariérou začínal a tohle byl opravdu vynikající film, film který mou pozdější tvorbu hodně obohatil i zdokonalil. Ale co tomuto filmu nelze upřít ? Je to fakt, že Vymítač ďábla zůstává projektem, který změnil tvář filmu na věky věků.

plagát

100 Years of Horror (1996) (seriál) 

Skvělý dokument mapující století jednoho z nejklasičtějších filmových žánrů. Jako průvodne snad nemohly vybrat nikoho lepšího než Christophera Lee, jež sám patří k inventáři hororového průmyslu. První část (pro televizní vysílání byl dokument rozdělený na dvě poloviny) se mi moc líbyla, byla obsažná, jasná, poměrně dobře rozdělené dle typů hororový postav, ta druhá mě už bavila o něco míň, neb se spíše přesouvala do oblasti dobrodružných hororů a sci-fi. Ta je už trochu méně kompaktní. Dobře zvolené ukázky z legendárních hororů chytře skloubené s komentáři samotných tvůrců (ku příkladu s Johnem Carpenterem), záběry z rozhovorů s legendami hororů jako Borisem Karloffem, Belou Lugosim nebo legendármím maskérem Jackem Piercem, prostě tohle všechno a ještě mnohem víc dává hororovému labužníkovy na výběr ze všehochuti tohoto žánru. Povečeříte s Dráculou, pití vám přinese Frankensteinovo monstrum a vopečete si buřta s Michaelem Myersem a do ohýnku bude přikládat sám King Kong. Dobrého chutnání přeji.

plagát

Nevyhrožuj (1996) 

Parodie na černošské filmy. Nápad to byl vzkutku originální, výběr herců neméně povedený, ale někdo jaksi zapomněl, že k natočení vtipného filmu je třeba vtipný scénář. Je tu spousta vtipných gegů a scének, mezi nimiž jsou ale dost nudné či jinak méně zábavné mezery. Jasně že babička do novin ubalivší si jointa či předčítání pohádky dospělému synkovi jenž pod dekou vyvádí neskutečné alutrie, to tvoří základ slušné, nikoliv nadstandardní parodie, jenže na celý film je to trochu málo. Občas mi to příde stejně vtipné jako když jeden nejmenovaný popový zpěvák najde v polívce nos, nejprv se směje recesi svého okolí, ale pak zjistí že je jeho. A je po legraci. Tudíž škoda že se nad tím více nepozastavili, mohlo to být zajímevé pokoukání.

plagát

Scary Movie 3 (2003) 

No asi nejlsabší Scary movie ze všech, i když za dvoujkou, která se taky nic moc nevyvedla, moc nezaostává. Především se totálně změnil styl filmu, už to není přímočaré, jednotuše účinné, ale moc nuceně filmové. Navíc vtipnost, nebo alespoň ta buranská vtipnost se vytratila kamsi do nenávratna. Tradiční nechuťárničky na jídlním lístku fanoušků této parodie vystřídalo luxusní ragú v podobě lecky přehrávaných vtipů. A parodie na 8 mile mi nepřišla snad vůbec vtipná. Váhám mezi jednou a dvěma, ale občas jsem nahodil křečovitý úsměv, takže to se dvěma risknu.

plagát

Resident Evil (2002) 

Resident Evil by byl skvělý horor, kdyby ho ovšem netočul Paul Anderson, jenž se vyžívá v akčních podívaných, ale na horor taknějak zapomněl. Náznaky by byly, jenže dává až moc přednost akčnímu filmu nad ponurou děsivostí. Tohle není Mortal Kombat, ač ve hře je akce až nad hlavu. Samotní zombíci tedy nic moc, spíš jen doplněk ke kostýmku, než jeho součást. Jo pastičky se mi moc zamlouvali, jen škoda že dostali tak málo času. Muzika je tak přední devizou celého filmu. Souhlasím s tím, že kdyby Residenta točil George A. Romero, pak bych tu tohle vůbec nerozepisoval, sice by si fandové akčáků na moc nepřišly, ale horor by byl hororovější. Takže napínavost bych shrnul jako kuchaře amatéra. Bojíte se spíš abyste se neřízli do prstu než zombíka zavřenýho v ledničce.

plagát

Frankensteinova nevesta (1935) 

Pod pojmem filmová klasika si každý představí ve své době vyjímečné dílo, ale v případě Frankensteinovy nevěsty to platí dvojnásob. Jedná se totiž o zcela nadčasové dílo a zároveň jeden z nelepších hororů všech dob vůbec. První Frankenstein byl skvělý, ale něco mu chybělo a to se tady podařilo najít. Monstrum už není jen monstrem, chodící rekvizitou, ale v podání Borise Karloffa samostatnou postavou, jež je v některých pasážích vtipná, v jiných zas řádně děsivá. Právě prvky humoru hlavní postavy a skvělé výkony ostatních herců, trikařů a režiséra samotného vytvořili opravdový poklad a milník filmových dějin. Vřele doporučuji!!!!!!!

plagát

Neviditelný muž (1933) 

Perfektně zpracovaný, na dobu 30tých let po efektové stránce dokonalý film. Silná filmovost a poetický duch tomuto klasickému hororu jest jasně zřetelný. Vynikající Claude Rains to patrně neměl při natáčení vůbec jednoduché, tedy alespoň to tvrdil dokument o natáčení těchto pokladů filmové truhlice. Zapomeňte na dnešní přetechnizované triky a nechte se unést opravdovou láskou k filmovému řemeslu a bezesporu dnes již hororovou klasikou.

plagát

Blbý a blbší (1994) 

Careyho top úleťárna. Brášulové Farrellyové se do toho pustili s vervou sobě vlastní a vznikla jedna z nej "buranských" komedií co znám. Nechuťárenský humor stavící svou účinnost na hereckých výkonech jak Jima tak i překvapivě dokonalého Jeffa Danielse, tak na absurdních scénách neštítících se jakékoliv šílenosti. Dva kámoši putující do amerického horského střediska Aspen s kufříkem jedné krásné dívky, do níž se Loyd (Jim Carey) zamiloval. Detailem je, že v kufříku jest plno penízků, které ovšem měly mít svůj účel. A co se scénáře týče, pak ten stojí na scénách typu "A hele námraza" a nebo monstrturbulózního představení na záchodové míse po požití projímadla, kterou si Jeff Daniels osedlá stejně jako kovboj rozzuřeného býka. Zkrátka komedie u které se buď umlátíte smíchy a nebo vám přijde absolutně nevtipná. Já se tedy řadím to té kategorie první.

plagát

Maska (1994) 

Zelenooksichtěná postava v podání Jima Careyho je jedním z milých překvapení doby svého vzniku. Jimův komediální talent ve spolupráci s počítačovými efekty dělá z Masky skvělou podívanou, které jen výrazně ubírá na kvalitě nic moc zábavný scénář. Dialogy sami o sobě jsou precizní a gegy minimálně na stejné úrovni. A když si Cameron Diaz po příchodu do banky upravovala svoje botky, silně se mi orosily oční bulvy. Na čtyři hvězdičky to není, především kvůli výše uvedenému scénáři, ale tři jsou to jistě. Skvělá zábava a já jí vřele doporučuji. No a pokud se vám nechce koukat na televizi, stačí vhodit dýmovnici do salónu krásy a vyběhnuvší dámy s pleťovou maskou nadávající až do alelujá zajistí podobný efekt :):)