farmnf

Dokument mě na to, že ho vysílala History, celkem ukojil. Minimálně mě informoval o tom, jak to vzniklo. Dále mě informoval o tom, že vietnamec se hodí do krámku s oblečením pochybného původu, nikoli by měl být stratégem. Dokument mapuje také odklon americké společnosti od této prohrané války. Překvapil mě též tím, že vojáci považovali tuto misi za prohranou již od r. 1970. Na History slušné dílo. Bohužel, tyto hamburgerové pitomce nepředěláte. Vláda je zradila, společnost odsoudila. Nyní sedíce ve svých vilách, tvrdí jak jsou hrdí a jak pomohli demokracii. Kromě toho, že jim umřelo spousta kámošů, pomohli ledas hovnu.

Velmi koukatelný čínský válečák s dokonalými bojovými scénami a neobvyklým dojemným příběhem. Hudba i kamera na jedničku. Ovšem něco tu skřípe. 1) Přerod amerického alkoholika funebráka v hrdinu a charaktera je tak málo pravděpodobný jako viditelnost zatmění slunce v 1:30 v noci 2) Hrdinství majora Li nezpochybňuji ale předvídání jeho konce a odpálení nálože je stejně málo pravděpodobné jako bod 1. 3) Charakter a dobrá povaha Nanjinských kurev a jejich smysl pro sebeobětování je na tom stejně jako bod 1. Suma sumárum, kdyby to točili číňani bez vlivu debilní americké produkce, byl by to moc hezký film.

Nápad je za pět *. Hudba výborná. Ale jinak naprosto nekoukatelné.

Filmů o dementních punkerech jsem viděl dost, vlastně všechny stály za vyliž prdel. Tohle jsem si stáhl pouze proto, že je to islandská produkce. Vydržel jsem 14 minut. Humor není k smíchu a nudy habaděj. Herci (jsou-li to oni) přehrávají o sto šest.

Příběh o stvrzeném vztahu dvou dívek mě zaujal, režie je ovšem mizerná. Wang jakoby se to teprve učil-v 62 letech. Podvazování chodidel mě znechutilo, protože sám si je podvazovat musím. Film, který jsem odsledoval do konce, nemající cenu archivace.

Z donucení jsem musel odsledovat 2 díly. Dojmy: herci se pitvoří, přehrávají a to co by Kubrick řekl ve 2 minutách zcela excelentně, řeknou blbě za 40 minut. Pokud se režisér jmenuje Biser Arichtev, předvídám jeho talent v nákupu kalašnikovů a konstrukcí roznětek. Tedy jeho netalent mě vůbec nepřekvapil.

Velmi dobře zvládnutý film dobrodružně-historického tématu. Námět velmi neobvyklý-britští vesničané balamutěni španělským vítězstvím. Internet nebyl-tedy se mohlo stát. Na rok 1964 tedy naprostá špička. Výtku bych měl, neřeší se tu jazyková bariéra. Herecké výkony slušné.

Zkusil jsem to ale nešlo to. Pištěk hraje, Korbelář také, ostatní říkají nějaké texty. Kohouta jsem se nedočkal. Možná to lidi sledovali v r. 1938, mě to ale v r. 2012 vážně nejde.

Kupodivu velmi milý, vtipný příběh. Mitchun profesionální jako vždy a Deborah Kerr překvapivě září. Vůbec jsem to nečekal, r.v. je 1957. Velmi legrační je, že si stále říkají madam a pane Allisone. Pozor Spoiler: Výborný je konec, nikdy se vlastně nedozvíme, zda jeptiška učinila ten rozhodující druhý krok.

Z tohoto filmu, natočeného s pověstnou americkou naivitou na mě lehl především smutek. Slavný kapitalismus, ten nejlepší možný ekonomický řád světa postaví proti sobě železničáře a bezdomovce ( to je silné slovo-lidi, co si hledají práci daleko od domova). Skvělý americký kapitalismus postaví proti sobě chudáky v uniformách proti chudákům bez uniforem. Skvělí herci Lee Marvin a Ernest Borgnine tu vytvářejí zábavné vzrůšo o cestě vlakem č. 19. Nějak je ale sráno na podstatu problému. Americký úžasný kapitalismus nebyl funkční za krize a není funkční ani dnes (krize nemovitostní a posléze finanční k nám nepřišla z Běloruska). Vytváří pouze kastu zbohatlíků s hlavami velmi prázdnými a obyvatelstvem, které si namlouvá, jak je šťastno. Čeká se to od nich.