Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Animovaný
  • Romantický

Obľúbené seriály (10)

Ve znamení raka

Ve znamení raka (2010)

Zvráceně zábavný seriál. Jeden z mála, který se nedá považovat za oddechovku a který má skutečně reálné téma, kvůli kterému stojí za to produkovat seriál. Nevím, co je v tom za smysl, trávit půl dne sledováním třiačtyřicetileté blondýny, která má rakovinu a úplně z toho blbne. Nevím, ale zábavné a poučné to prostě je. Čekala jsem, že si oblíbím hlavní hrdinku (Laura Linney hraje neskutečně!), ale nenapadlo by mě, že mi během několika dílů přirostou k srdci i její prapodivný bratr a ještě trhlejší sousedka. Stalo se. A závěry první série, druhé i čtvrté série (třetí jsem nesehnala, ale co jsem slyšela, tak stejně nestojí za moc a ta mezera mému zážitku nijak neublížila) jsou vybroušené drahokamy ve světě epizod, které dokonale balancují mezi dojemností, sílou a upřímností, jako jsem to nikdy neviděla (a já už viděla seriálů...). U většiny z nich jsem dokonce dobrovolně brečela. A to já nedělám. Vážně.

Ajťáci

Ajťáci (2006)

"I have a problem with my computer." "Did you try turn it off and on again?" Jsem naprosto nemožná na počítače a to myslím vážně. (Důkazem budiž fakt, že jsem si teprve před nedávnem založila gmail a zatím jsem se nedostala z fáze: "Bojím se tě, nech mě žít!") Navíc žádného pořádného ajťáka neznám, ale je mi to srdečně jedno. Tahle trojice mě totiž vyléčila ze všech mých depresí. Oni jsou tak dokonale nemožní a neschopní začlenit se do normálního života, přitom si to ani pořádně neuvědomují a když už na něco přijdou a řeknou to nahlas, řeknou to s nenapodobitelným a nenahraditelným britským přízvukem. Paradoxní taky je, že jedny z nejvtipnějších sekvencí jsou ty, kde Moss jenom zvedá hlavu od počítače bez jediného slova. Akorát jim nikdy neodpustím, že nechali zmizet Richmonda... P.S. 01189998819991197253 - jo, umim to nazpaměť...

Moje rodina

Moje rodina (2000)

Miluju Mojí rodinu! Já mám totiž tak nějak obecně dost slabost pro Brity, jejich humor i jejich sitcomy. Oni je dělají tak nějak jinak než Američané, možná i o něco jednodušeji, ale tenhle seriál je tak jednoduchý, jako je nabitý vtipy. Věrnější popis rodinných situací, tak dobře známých z každodenního života (a někdy tak akorát přehnaných), v televizi prakticky nevídáme. Bravo!

Pomsta

Pomsta (2011)

Seznamte se - Revenge, moje nejnovější seriálová posedlost. Nikdy mě seriálová dramata moc nebrala, ale poslední dobou měním názor. Revenge je dokonale napínavá podívaná, nikdy přesně nevím, co se bude dít, protože to, co scénáristé (Amanda/Emily) vymyslí nemám šanci předpovědět. Z počátku mi úplně neseděla Emily VanCamp, znala jsem ji jenom jako tu hodnou holku z Everwoodu, ale postupem času uznávám, že důvod, proč mi připadá, že hraje nepřirozeně, spočívá v komplikovanosti její postavy. Jak by se mi mohlo zdát přirozené chování herečky, která hraje, že je někdo jiný už přímo v seriálu? Takže ve skutečnosti je Emily VanCamp jenom o poznání lepší herečka, než sama věřím.

Záměna

Záměna (2011)

Dva originální náměty v jednom seriálu? A není to trochu plýtvání? Už dlouho jsem na něco podobného nenarazila - seriál, ve kterém není to, co už jste milionkrát viděli, který přitom netlačí na pilu, působí realisticky a je dobře zahraný. Menšinám nebo hendikepovaným se věnuje víc seriálů (někdy až moc - Glee), ale tady je navíc skvělé, že když už v seriálu někdo neslyší - tak neslyší ani v reálném životě; když už má někdo vypadat jako člověk, který umí znakový jazyk (Regina), tak ho umí - je to konečně něco upřímného, postaveného na příběhu. Zatím mi nějak chybí výtky.

Chicago Fire

Chicago Fire (2012)

Je zřejmě trochu brzo hodnotit seriál po pilotu, ale já se na Chicago Fire těšila hezkých pár měsíců, takže si to neodpustím. Zatím to rozhodně naplňuje moje (vysoká) očekávání, je to dramatické, na začátek dali tragédii, od které se bude zřejmě děj odvíjet (EDIT: no, dobře, neodvíjel), všude tam pobíhá spousta sexy amerických hasičů... Není to nic pro extra-náročného diváka, ale mně to bohatě stačí. Jenom by mě zajímalo, kdo sakra strčil Jessemu Spencerovi do smlouvy, že má mluvit s americkým přízvukem...taková škoda. EDIT: Nepřestává mě fascinovat, že i když bylo od začátku jasné, kdo na ten seriál bude koukat především a za jakým účelem (napovím vám: ženy, které se těší na sexy hasiče), tak se tvůrci stejně (a úplně zbytečně) snaží držet něco jako dramatický příběh a nečekané záběry. Což je na druhou stranu možná dobrá zpráva pro ty, co to chtěli z výše uvedených důvodů v závorkách vzdát předem.

Kravaťáci

Kravaťáci (2011)

Nesnášim právníky. Moment...dobře. Nesnášim některý právníky.

Kancl

Kancl (2005)

Ono se to trošku špatně vysvětluje, proč mě to tolik baví. Miluju tu ruční kameru, osobní proslovy postav přímo do ní a že v seriálu zcela chybí umělý smích i hudba. Celé to tak dostává jakýsi dokumentární charakter, většinou zapomínám, že se koukám na seriál, protože mám pocit, že se bavím mezilidskými vztahy na prapodivném, ale skutečném pracovišti. Trochu jako reality show. Přidrzlý a mírně drsný humor mi dokonale sedí. (Poznámka: britskou verzi jsem zatím stále ještě neviděla, ale jako britofilka se to chystám brzo napravit.)

Everwood

Everwood (2002)

Seriálová kategorie "rodinný" a ještě k tomu "drama", není z mého pohledu nijak lákavá. Pak jsem si ale náhodou pustila ČT1 ve správný den a čas a poznala se s doktorem Brownem a doktorem Abbotem, Ephramem, Amy a Deliou a objevila zábavný svět malého města uprostřed hor. Není to prvoplánově zábavné, ani vtipné a nesnaží se to být napínavé za každou cenu. Vzhledem k mým ostatním oblíbeným seriálům je to něco úplně jiného. Je to poučný, lidský a přemýšlivý seriál, u kterého nemám pocit, že jsou všechny situace vyhrocené, nebo nerealistické a po dlouhé době po zhlédnuté epizodě mám o čem přemýšlet.

Ženy z rodu Gilmorovcov

Ženy z rodu Gilmorovcov (2000)

Co dialog, to perla. Co zápletka, to menší perla. Charaktery hlavních postav jsou kouzelné. Lorelai je fascinující, jak balancuje mezi naivností, dětinskostí a přitom oddanou mateřskostí. A její spory s rodiči jsou tak opravdové a realistické, že se alespoň v jedné jejich rozepři najde každý. Rory se nejvíc vyvýjí, naprosto přirozeně s tím, jak roste celých těch sedm let. Není strnulá a to je skvělé. Luke (moje nejoblíbenější postava) je mi z nich zřejmě nejbližší. Strašně mě baví, jak odmítá jakékoliv změny a on a Lorelai patří k mým největším seriálovým slabostem. Jenom mi někdy některé zápletky nebyly jasné, když už se objevila nějaká vážně úžasná (6x21 - Sookie a Jackson), tak skončí hned s jednou epizodou. Objevilo se i pár dílů, které mě nudily, i tak je to ale bezpochyby jeden z nejzábavnějších a nejoriginálnějších seriálů.