kkarx

Spíše nudná revize gialla pozdních 60. let, kde šlo z pravidla o milostný trojúhleník a divák jen čekal na to, kdo ze tří představitelů je hrdina a kdo padouch. Nemám tenhle styl moc rád, protože se možností, jak příběh rozvíjet není zase tolik. SPOILER: Nicméně si dokážu představit, mnohem lepší zakončení a vedení filmu. Zde se vystačilo se základním motivem peněz, ale proč nezakončit film třeba tím, že vrah zabije milenku a zůstane s manželkou, kterou chtěl původně zabít? Nebylo by to mnohem originálnější? Nebo třeba udělat z manželky psycho ženskou, která manžela miluje a získá nějaký inkriminující důkaz o vraždě a tím ho pak vydírá, aby s ní zůstal. A co například, kdyby to všechno byla její představa a ona zabila manžela, který ji chtěl ve skutečnosti pomoci...

Od McBaina jsem přečetl několik knih a mezi nimi právě i Postrach. Při čtení jsem si říkal, že by to byl výborný materiál pro film a hle někoho napadla stejná myšlenka. Kniha je dost drsná a vraždy neobvyklé. Někdo vraždí nadějné mladé atletky. V knize je, jak u McBaina bývá zvykem, současně řešen ještě jeden případ opakovaných znásilnění. Ten ve filmu, a tady bych řekl ku prospěchu věci, není vůbec obsažen. Další motivy si film bere hned z první McBainovy knihy Cop Hater (1956), ve které Carella poznává svoji ženu Teddy a Heat (1981, rovněž jsem četl), kde Kling podezírá svoji ženu z nevěry. Velmi dobrý je výběr herců. Carellu jsem si sice představoval malinko jinak, nicméně Quaid ho hraje tak dobře, že se mi vlastně hodně líbil. Meyer a Kling nemají chybu. Film se předlohy poměrně věrně drží a celé pasáže jsou doslovně citovány z knihy. V tohmle se mi film strašně líbil. Nechybí McBainův humor, jemu vlastní. Monoghan a Monroe se dohadují jestli obět visí nebo je pověšena, z Meyera si kolegové střílí kvůli jeho nové paruce, apod. Malinko mě mrzelo, že oběti nevisely na lampách pouličíního osvětlení tak jako v knize, ale byly nalezeny někde ležet se smyčkou kolem krku. Tento aspekt dával vraždám jakýsi punc mysteriózna, který tu chybí. McBainův styl je také věhlasný jako procedurální, věrný skutečným policejním metodám. To se do filmu se to podařilo přenést tak napůl. Z oněch tří 87th precinct adaptací je tato asi nejlepší a vychází mi jako hezký nadprůměr. // Už aby někdo udělal víc filmů (a plnohodnotných) podle 87. revíru. :)

Velmi svižná hra o čas. Zábavná od začátku do konce. Super.

96 hodin se vrací zpět o 20 let a oživuje tak jeden velmi specifický akční žánr - je to v podstatě modernější kopie Seagalovek z konce 80. a počátku 90. let. Seagal si ovšem ve svých filmech narozdíl od Neesona na nic nehrál. Další inspiraci vidím ve "48 hodin v Paříži" s Harrisonem Fordem. Škoda, že hlavní role nebyla nabídnuta právě Stevenovi. To by byl návrat ve velkém stylu. 3,5*