Freemind

Víc hlav víc zmastí. Dosud jsem nevěděl, co je horší - hollywoodská klišé nebo prdlá čínská bezuzdnost, kterou jsem s otevřenou hubou obdivoval u "Velké čínské zdi". Tož včíl mám jasno, soudruzi, vítězí retardovaný kříženec, transkulturní šašlik idiotských nápadů. The Meg je vlastně Sharknado, které se bere vážně - céčko s hroznými herci, ulítlým scénářem, prkennými dialogy, odfláknutým CGI a hlavně tunou totálních čípovin, které nelze odpustit ani v rámci sci-fi akčních horrorů. Mám chuť sjet skleněnou ponorkou do hloubky 12 tisíc metrů.

Typicky Wanovský festival kýče, mizerného řemesla a pubertálních kravin. Vzdal jsem to po scéně s chobotnicí bušící do perkusí.

Čtyři v rámci horrorového žánru. Syrová, provokativní, sebestředná póza. A Trierovi to přesto znovu prošlo.

Oblačno, místy zataženo, pozorování hvězd se nekoná. Obávám se, že úspěch tohohle dokonale standardního, předvídatelného a neinvenčního filmu může do budoucna pohřbít Copperovu režijní kariéru. Tohle fakt není "good enough", Bradley.

Takhle to dopadne vždycky, když se produkce biografického snímku chopí samotní aktéři. Přeživší Queeni zajistili, že Bohemian Rhapsody je vykleštěná, přesládlá, technicky nezvládnutá óda, kterou ze smetiště průměrnosti zachraňuje opravdu jen hudba samotná.

Coenovci mě těntokrát trochu vylekali, protože po první povídce jsem si myslel, že najeli na podobně krutopřísně nevtipnou westernovou stezku jako Seth MacFarlane. Už druhá historka ale jemně proplula z pitoreskní parodie do vytlumené, černohumorné balady a nasadila klasicky coenovský balanc mezi zábavnou banalitou a mdlou artovostí. Mám rád povídkové filmy, které ve mně zanechávají pocit neúplnosti, smutku po tom, že jsem nemohl postavy jednotlivých příběhu poznat déle. A tohle je přesně ten případ - Waitsův zlatokop, dobrosrdečná dívčina z Oregonské stezky nebo lovci padouchů a jejich tajuplný vozataj se ke mě vracejí ještě týden po zhlédnutí. A to mají mazlíčci rádi.

"Diváci omdlévají strachy". "Podívaná i pro ty, kdo nemají rádi duchařiny". "Interstellar mezi horrory". Ale hovnajs. The Haunting je dokonalou esencí všech nádorů, které sžírají tenhle bubužánr. Stupidní lekačky, dřevěné dialogy, kostrbatý scénář a hlavně tuny, tuny klišé. Dlouhovlasé ženštiny v potemnělých chodbách, bílé kontaktní čočky, vyskakování z postele, ječící děcka, staré zámkoidní domy, arogantní racionalisté čekající na drsné prozření, a hlavně naprostá absence nadhledu a sebeironie, která zachránila podobně zastřešující sérii "Stranger Things". Plus smutný fakt, že Mike Flanagan je režisérskej břídil. Vydržel jsem to do druhé epizody.

Ne, že bych se nudil - Mudbound je zručně napsané a natočené drama, a v tom je paradoxně jeho problém. Je to prostě dílo, které bylo formou i obsahem vykalkulováno na Oscary a tohle mazlíčci nemají rádi. Takových už bylo, takových ještě bude - za měsíc si z těch dvou hodin budu pamatovat tak akorát tu brutální scénu lynče. Trochu málo.

Pekelná nálož! Sex, drugs and charleston! Babylon Berlin je nejdražší evropský seriál všech dob a je to sakra vidět - nabídl perfektní kostýmy a scénografii, vybroušený scénář a nabušený soundtrack, u kterého se mi párkrát zježily chlupy. Paráda.

Vysoké hodnocení dávám jen první sérii, druhou jsem v polovině vzdal.