Mudbound

Podobných příběhů jsme tady měli už nespočet. Dvě rodiny, mnoho osudů, žádný ovšem nejde úplně do hloubky. Některé postavy jsou odfláknuté, k jiným nás tvůrci prostě nepustí. Nikdy nejdeme úplně na dřeň, ani v závěru ve stodole režisérka (samozřejmě černošská) nevymáčkne pořádné emoce. Řešíme postavení žen ve společnosti, rasismus, hluboce zakořeněné poměry, démony z válečných bojů. 40. léta. Hitler dává všem jasně najevo, jak velká je jeho moc. Japonci nečekaně udeřují. A kdesi v Mississippi dvě rodiny farmaří. Jedna bílá, druhá barevná, jak je tehdy titulovali. Férově se k ní nechovají ani poté, co jejich syn pomůže osvobodit nejen Evropu od fašistické nadvlády, dál je tím špinavým negrem, který nemá co dělat na místě spolujezdce a nedej bože, aby měl poměr s bílou dívkou. Stopáž je přepálená, mnohé scény bych zhutnil, jiné vynechal. Herecky velmi slušné. Možná to může zapůsobit na nějaké akademiky, jsem ale přesvědčený, že bez přidané hodnoty tohle dílko brzy upadne v zapomnění. (27.12.2017)

Výborné, chce se říci, že až Oscarově střižené drama, které svým syrovým a realistickým pojetím rasismu v jeho plné síle velmi věrohodně ilustruje mentalitu a pohnutky lidí, jak bílých, tak černých. Mudbound v sobě snoubí dvě "černobílé" životní linie, které jsou si vzájemně velmi podobné, ale přesto by nemohli být rozdílnější, což vyústí v postupně dávkovanou agresivní interakci s místními obyvateli a překvapivé a pevné přátelství mezi oběma válečnými veterány s mimikrami výborných herců Garretta Hedlunda a Jasona Mitchella. Snímek se rovněž může pochlubit skvělými hereckými výkony ve vedlejších rolích, což výborně vykresluje onu vcelku depresivní atmosféru poválečných let na americkém středozápadě. Snímek Mudbound bych tedy s klidným svědomím nominoval na Oscara minimálně v kategorii "Nejlepší Film", čímž rozhodně je i přes vcelku rozvláčný start. Avšak i přes tento drobný detail se jedná o výborné a komorní drama, které mohu s klidným svědomím jen doporučit. Skvělá práce! „Over there, I was a liberator. People lined up in the streets waiting for us. Throwing flowers and cheering. And here, I'm just another nigger pushing a plow.“ (08.12.2017)

Netflix vystrkuje drápky a za Mudbound dokonce shrábl i několik nominací na Oscary. Pro akademiky se jedná o atraktivní látku popisující nelehký život afroameričanů v cca polovině dvacátého století. Zároveň to, jak se vyrovnávají vojáci s návratem z Druhé světové války domů a tento pohled je také zpracován ze dvou stran. Té černošské a bělošské. Atmosfericky zajímavě zpracované, ale celkově mi nepřijde, že by šlo o něco výjimečného. Pouze kvalitně zpracované téma, které jsme kvalitně zpracované viděli už mnohokrát. (11.02.2018)

Typická past na akademiky, u které bych čekal větší úspěch v nominacích, ale prosím, Netflixu to přeju. Nemyslím si, že je to režijně úplně zvládnuté. Taková sága by se možná hodila více na seriál, protože je to roztahané a ještě k tomu je tam tolik postav, že málokterá z nich má takový prostor, aby nebyla načtrtnutá jen povrchově. Herecky se to daří, vizuál výborný. Jen se prostě neubráníte pocitu, kolikrát jste něco takového viděli, a to u filmu rád nemám. (24.01.2018)

Ne, že bych se nudil - Mudbound je zručně napsané a natočené drama, a v tom je paradoxně jeho problém. Je to prostě dílo, které bylo formou i obsahem vykalkulováno na Oscary a tohle mazlíčci nemají rádi. Takových už bylo, takových ještě bude - za měsíc si z těch dvou hodin budu pamatovat tak akorát tu brutální scénu lynče. Trochu málo. (14.10.2018)