strixa

What?? kdyby mi jednou něco přeskočilo v hlavě a já bych najednou pochopila všechny Lynchovy filmy, asi bych se vznesla nadšením. Takhle jenom lehce levituju, jelikož to sice nechápu, ale aspoň jsem viděla další neuvěřitelný dílo. Co mě velmi potěšilo, byla hudba Mansona a Rammstein + menší obsazení Mansona a Twiggyho do rolí "pornohvězd". Taky mě praštila přes oči hodně velká podobnost s Twin Peaks - ve smyslu červenejch závěsů, podivnýho malýho mužíka bydlícího někde izolovaně v dřevěný chatě (Černý vigvam & Trpaslík), dvojníci, respektive dvojnice...a tak, což se mi líbilo.. Takže i když jsem z toho pořád lehce zmatená, budu muset dát 5 hvězd.

Pro mě nejgeniálnější z geniálních. Ještě nikde jsem neviděla pohromadě tolik dokonalejch věcí - nevim, kde mám začít. Agent Cooper je nejvtipnější a nejšarmantnější agent FBI všech dob, není co dodat, prostě ho žeru. Damn good coffee a Give me a donut pro mě zůstanou nejlepšíma hláškama ever. Celkově tenhle seriál oplývá perlama, který uvíznou v hlavě...a potom se člověku stává, že se nekontrolovaně rozesměje v baru, když si někdo objednává skotskou s ledem - příště už to bude vyšší matematika. Vlastně všichni herci v tomhle seriálu vážně UMĚJ hrát. Je to až s podivem, když v současnejch velkofilmech narazíme na "herce", který stavěj svůj hereckej um na základě toho, že se celou dobu tvářej stejně a mluvěj jako roboti - v Twin Peaks z 90. let jsou všechny postavy naprosto uvěřitelný. Skvělej scénář, podbarvující soundtrack a úžasná atmosféra dotvářej celou tu úchvatnou podívanou. Vážně, ještě nikdy jsem neviděla, aby něco bylo tak.. divnýho, vtipnýho, lehce nepochopitelnýho, mysteriózního, zábavnýho a napínavýho ZÁROVEŇ.

Pro některý možná nerozdejchatelný svojí absurdností, pro některý je to právě díky tomu skvělý. A ano, zřejmě je to určeno pro teenagery, co maj ještě myšlenky otevřený...a co jako? Nemůžu dát míň jak 5 hvězd, protože je to uhrančivý a velmi dobře podaný. - Why are you wearing that stupid man suit?

Film, u kterýho máte pořád chuť na kafe a cigáro. Chápu, že se to někomu líbit nemusí, pokud je ale člověk zastáncem nebo dokonce provozovatelem kavárenskýho povalečství, v tom filmu se uvidí a bude mu to připadat výstižný, zábavný a dejme tomu relaxační. Jak už několikrát zmíněno, některý povídky jsou slabší, některý silnější, jinak by to snad ani nešlo, ale jako celek mi to pořád příjde geniální.

Moje antidepresivum. O úchvatnosti oho filmu už bylo napsáno mnoho, takže se nebudu opakovat... snad jenom dodám, že nechápu, jak někdo zároveň může mít tak geniální nápad a dokáže ho dovýst k totální dokonalosti.

Jeden z mála filmů, u kterých se mi udělalo vyloženě fyzicky špatně. Poprvý jsem to viděla asi v 15, takže mě u toho samozřejmě napadlo něco jako.. Tenhle film ovlivní můj život. Co se nestalo, můj život se nezměnil, snad jenom, že Pink Floyd patří stále mezi moje nejoblíbenější kapely a když poslouchám The Wall, nemůžu zabránit obrazům v hlavě, který mi z filmu uvízly. Něco tak neuvěřitelně drásajícího, pohlcujícího a ... prostě psycho.. a stejně si myslim, že by to měli vidět všichni. I přes to, jak odmítavě reagovaly moje mysl i tělo po prvním shlédnutí, viděla jsem to od tý doby ještě párkrát...a možná to ztratilo na šokujícnosti, ale až příliš sugestivní, silný a ovlivňující je to pořád.

Kdybych nečetla knihu, nevim, kolik bych dala hvězdiček. U toho filmu mě nejvíc štve právě to, že občas naprosto nesmyslně vynechává nejpodstatnější části knihy (i když jinak se jí celkem drží). Takhle to vypadá, že To je klaun - což mi příjde neodpustitelný. Ale vzhledem k tomu, že kniha je dokonalá a neuvěřitelně atmosférická, měla jsem tendenci hledat v tom filmu to samý - a asi platí, že kdo hledá, najde. Kdo nehledá nebo nechce najít, nenajde. Přece jenom, svůj hrnek s klaunem jsem přestala používat až potom, co jsem to viděla, ne už po přečtení.

Nadlehčená, poetická a jemná atmosféra - to je to, co mě totálně uhranulo. Nejsem si jistá, nakolik jde v tomhle filmu o příběh (kterej je totiž mírně přitaženej za vlasy), jako spíš o vizuální stránku filmu - a překvapuje mě, jak moc může udělat správný osvětlení, kamera, hudba a právě ta celková atmosféra. Člověk jako by se provznášel celým filmem...a pak aby se na konci styděl, že mu vůbec není líto pěti zasebevražděnejch děvčat...protože to všechno do sebe tak nějak zapadá a vytváří to lehce nepochopitelnej, ale na pohled krásnej celek.