strixa

Epizoda II je pro mě nejslabší díl SW. On sám už ten název naznačuje, co se tam bude dít, ale nechápu, proč nepřehledný a chaotický bitky zabíraj půlku filmu. Druhou půlku vyplňuje Christensen s rádoby uhrančivym pohledem a moje neoblíbenkyně Portman. Naopak se mi zalíbila soustava Kamino (kdo by nechtěl žít na planetě, kterou tvoří oceán a neustále tam prší) a vážně dojem zanechávající množství klonů, ale zase mě vytáčel lítající Boba Fett a jeho arogantní syn. Co pro mě zachraňuje celej film je skvělej McGregor, bitka Yody a Dooku a vyhlídky na epizodu III.

Ne, nejsou to ty starý Hvězdný války, na který byl člověk zvyklej, ale na to snad museli bejt všichni připravený. Takže na přehršel triků se rozhodně nedá nadávat, tomu se řiká pokrok, a naopak by zas Lucase všichni zavrhli, kdyby se tam neobjevilo to nejmodernější, co jde. Mám pár výhrad, například k otravnejm Gunganům, Natalii Portman, a ehm midichlorianům. Ale i přes to všechno to furt považuju za velmi dobrej počátek celý ságy, herecký obsazení je až na výše zmíněnou super, velmi mě nadchla postava Darth Maula (trošku jsem si zapřemejšlela o podivnosti svýho vkusu) a některý vyloženě úchvatný scény, jako je právě bitkovačka s Darth Maulem, závod kluzáků nebo již zdomácnělá konverzace Qui-Gona a Watta o kreditech. A už tady se ukazuje, kdo bude ve všech dílech nejschopnější, nejpotřebnější a nejužitečnější postavou - a to R2D2.

Jsem překvapena. Obzvlášť tim, že jsem to poprvý viděla teď těsně po Prometheovi, tak mi najednou došlo, co tenhle film má a P. ne - a to je napětí. A i přes občasný zdlouhavý pasáže jsem se teda rozhodně nenudila, při závěrečný bitkovačce Harrisona s replikantem jsem byla napnutá jak malý gatě, ta temná atmosféra tomu dodávala dostatečně beznadějnej pocit, takže mi to všechno přišlo takový děsivě reálný...potěšilo mě to, že i v roce 2019 všichni (replikantů nevyjímaje) kouřej a pijou, a potěšil mě vlastně i ten blonďatej replikant svejma dobrejma hláškama, který způsobily to, že se na to člověk (nebo aspoň teda já) přestal koukat černobíle a najednou nic nebylo tak jednoznačný. No prostě mě to velmi příjemně překvapilo. Jediný, co se mi nelíbilo, a proto strhávám hvězdu, byla hudba (Vangelis mi nevadí, ale nějak mi to k tomu filmu nesedlo) a ten romantickej konec, kterej mi přišel zbytečnej.

Vůbec nevim, co si o tom filmu mám myslet. Za prvý - nic jinýho jsem zatim od Snydera neviděla, takže nemám srovnání. Za druhý - nikdy jsem nehrála počítačový hry toho ražení, který mi to často připomínalo. A za třetí - jsem holka, takže ani nedokážu dostatečně zhodnotit, jestli hlavní hrdinky byly vážně sexy nebo vůbec (ale popravdě, příjde mi už trochu moc, že maj na sobě všechny takovou vrstvu líčidel, že svojí oblíbenkyni z Donnieho Darka a Světa podle Lelanda poznám až v půlce filmu). No, ale jinak mi to nepříjde zas tak špatný. Líbilo se mi to, jak byl celej film vlastně tříúrovňovej a nebylo to bezúčelný, ty fantazijní scény do toho nebyly debilně našroubovaný, ale bylo to jakžtakž smysldávající. Taky se mi líbila hudba, občas mi teda přišlo, že se do toho filmu zas tak úplně nehodí, ale kdybych měla hodnotit soundtrack samostatně, tak super. A taky mi to z mojí perspektivy přišlo vlastně dost dívčí. Ale nevim, možná se před sebou jen snažim obhájit fakt, že jsem 2 hodiny čuměla na něco, co je úplně ujetý a snažim se v tom vidět víc, než tam doopravdy je. Prostě rozporuplnost.

Byl pro mě velkej problém tenhle film nějak aspoň trochu objektivně ohodnotit. Četla jsem původní trilogii, která mě pohltila, zvlášť ten první díl se mi líbil extrémně a původní švédskou verzi jsem už taky zkoukla, takže se srovnání vyhnout prostě nemůžu, i kdybych chtěla. Ten film není špatnej, mně se to líbilo, ale pořád nedokážu pochopit, proč ho museli natočit tak brzo po výbornym švédskym zpracování. Taky mě teda zklamal ten konec, kterej se knižní předlohy nedrží vůbec (Harriet) a kterej udělal z Lisbeth tak trochu citlivku. Oproti jeho skandinávskýmu dvojčeti bych ale vyzdvihla výstižnější postavu Eriky a hudbu (ale uznávám svojí zaslepenost Trentem), jinak je většina věcí víceméně srovnatelná nebo lehce horší, z mýho úhlu pohledu. Na druhou stranu, když se aspoň trochu pokusim se na ten film koukat jako na nezávislou a samostatnou jednotku, vůbec to nebyla špatná podívaná, takže ty 4* mi příjdou adekvátní.

Omylem jsem jednou viděla asi tak 5 minut s dabingem a poněkud mě to znechutilo, originál je u tohohle nutností...Ale mimo to se stal South Park mojí lehkou závislostí. Neexistuje nic dostatečně vážnýho, aby se z toho nedala dělat sranda - a pokud si to někdo nemyslí, neměl by se na to koukat. Cartman se nezastaví před ničim a právě on tvoří 90% celýho seriálu. Asi neexistuje nic tak dlouhýho a udržujícího si pořád neuvěřitelně vtipnou úroveň jako South Park..

Nejsem velkym znalcem Sherlocka. V dětství jsem určitě pár knih četla, ale přílišný stopy to na mě nezanechalo...ale když jsem zhlídla tuhle sérii, budu se muset vrátit ke kořenům a přečíst si originály. Je to jednoduše skvělý! Konkrétně 1. díl celý série bych označila za nejlepší, asi především tim, že nevíme, co máme čekat, modernizace klasickejch děl většinou nedopadaj vyloženě dobře. Ale tohle? Dokonalý herci a interaktivní záběry vtáhnou diváka do děje a chudák pohlcenej člověk se potom už nedočkavě třese na další scény, kdy bude Sherlock buď s neuvěřitelnou rychlostí dedukovat průběh života člověka z nepatrnejch střípků, který vidí jenom on, nebo kde hýří cynickejma a zároveň odbourávajícíma poznámkama. To se zase jednou něco nečekaně vydařilo!

Připadá mi, že jsem viděla jinej film než ostatní. Ačkoli Aronofskyho řadim mezi svoje nejoblíbenější režiséry, tohle mě poněkud překvapilo. Ano, vizuální stránka je velmi propracovaná, ale v tomhletom případě mě to nějak..minulo. Nějak nedokážu pochopit, CO proboha všichni viděj na tak v základě primitivním příběhu, kterej se snaží tvářit děsně filozoficky a sofistikovaně. Možná jsem si taky měla přečíst oficiální text distributora před shlédnutím filmu a ne až potom - pak bych možná byla trochu víc v obraze, takhle jsem prostě jenom koukala a pořád očekávala to NĚCO, co tady všichni opěvujou.. a pak byl najednou konec, kterej mi přišel vyloženě hroznej a poněkud nedotaženej. Jak tady již někdo trefně zmínil, kdyby podobnej námět natočil asijskej režisér, teprve potom by to bylo koukatelný. Jo a taky už mě nebavěj ty stejný typy ženskejch postav - velmi nápadná podobnost mezi Rachel Weisz, Natalie Portman a Keirou Knightley, který momentálně hrajou snad už ve všem. Ne že by byly špatný herečky, ale chtělo by to něco novýho.

Nečekala bych, že ve mně animovanej film kdy může vyvolat tolik emocí. Ovce tupě opakující hesla, který vymyslely prasata, mi způsobily lehkou nevolnost, ostnatý dráty s nápisem Halt a hlídací psi u brány zvířecí farmy už to jenom prohloubily; Boxerův osud mě málem rozplakal. Ano, tohle zpracování Orwellovy knihy mi přišlo výborný - až na ten konec.. Na svojí dobu úžasně zpracovaný a velmi nadčasový.

Naprosto delikátní podívaná. Už po úvodních titulcích si člověk vědomí, že ho čeká něco výtvarně dokonalýho - a taky že jo. Jelikož jsem právě na vizuální stránku dost ulítlá, tak bych dala 5 hvězd snad jenom za tohle. Ale vzhledem k tomu, co probíhalo na hlavní koleji jakožto "příběh", nejradši bych jich dala 7, kdybych mohla, protože to bylo vyloženě zábavný, poetický a absurdní, podobný prvky jako v Amélii (a vlastně i jako v Městě ztracených dětí), ale zasazený do úplně jinýho prostředí. Plus ta stále mě dostávající francouzština a troglodyti. No prostě po všech stránkách úchvatný..