Recenzie (35)
Kdo je... Jiří Králík (1997) (TV film)
Pyča?
Kinobox (1993) (relácia)
Čtvrtníček !!!
Ľúbostný príbeh, alebo tragédia pracovníčky pôšt a telekomunikácií (1967)
Film střídá dvě zdánlivě nesouvisející linie, které se před koncem filmu spojí do jednoho jednoduchého příběhu. Makavejev zde poprvé používá své metody koláže – příběh se střídá s přednáškami o sexuologii, krimnologii, vyhlazování krys a s fragmenty ze starých sovětských propagandistických filmů - ale nevzdává se atmosféry "černého filmu".
Milionár z chatrče (2008)
Zlo! Špatně vyprávěné (proč mě film napíná minutou dlouhými záběry u otázek za pár tisíc, když vím, že se přes ně hrdina dostane?) samoúčelně natočené (proč je tam půlka záběrů nakřivo? jestli to má vypadat cool, tak jo, vypadá - když to vidím poprvé; ne když takdle křivě vidím půl filmu). Nebrat!
Moje 20. století (2005)
Lenka Reinerová. Proto. Jinak je to kekel.
My Fair Lady (1964)
Dobrý film, ale ne moc dobrá adaptace.
Naděje (2009) (študentský film)
Profesionálně udělaný film, který je neuvěřitelně špatně vyprávěný. Chyby nevyplývají jen ze špatného scénáře (scénář je nakonec "pouze" technická záležitost a dá se opravit), jsou hlouběji zakořeněné (v přístupu režiséra ke světu a k médiu). Jan Kobler bude točit filmy podobné Haggisově Crash, což nemyslím jako pochvalu, ale on to tak pravděpodobně bude brát.
Paříž patří nám (1961)
První Rivettův celovečerák není moc podobný těm, které jsem od něj dosud viděl. Už tady se pravda objevují motivy pro Rivetta typické (herci zkoušející divadelní hru, ženská hlavní hrdinka, záhada), ale zbytek je úplně odlišný. Rivette se v mnou dosud viděných filmech snaží potlačit autora: natočený materiál příliš neupravuje (dlouhé záběry ve kterých jsou postavy vidět skoro celé), nechává "zmizet" vypravěče a dává divákovi film volně k dispozici. V Paříž patří nám je ale ještě pod vlivem auteurismu a snaží se film (a diváka) "ovládat". Existenciální krizi mladých lidí zobrazuje pomocí avantgardních prostředků, ale Godard nebo Resnais to udělali dřív a líp. Pro mě zklamání.
Pred dažďom (1994)
Film se na balkánský konflikt dívá očima "civilizovaného" člověka. Jedinou normální postavou je fotograf vracející se z emigrace zpět do Makedonie (a tedy už ne-balkánec). Ostatní obyvatelé balkánského poloostrova jsou buď krvelačné zarostlé a zpocené zrůdy nebo excentričtí dobráci. Plno kýčovitých obrazů (viz plakát) a doslovnosti (aby to, že jsme v zakletém kruhu, došlo úplně všem).
RoboCop (1987)
Oproti Pěchotě tenhle film zestárl.