TunoNegro

V inventáři filmu je: truhla 1x, telefon 1x, zapalovač 1x, baterka 1x, svítící tyčka 2x, nožík 1x + herec 1x. Po prvních sekundách člověk přemýšlí, jak nudná tahle one man show může být, po případě, kam se příběh vyvine z té bedny. Od konce těchto prvních sekund do konce filmu na tyhle myšlenky vtažením do děje úplně zapomenete (a ano, film se odehrává jen a jen v té jedné truhle). Hlavní a zároveň jediný hrdina (Paul Conroy) je členem civilního rekonstrukčního týmu v Iráku, když jeho konvoj přepadnou teroristé. Omráčí ho a pohřbí zaživa do dřevené truhly, kterou zakopou. Film začíná Conroyvým probuzením. Od této chvíle se rozjíždí drama boje o přežití. Conroy brzy zjistí, že jeho svět v truhle je se světem venku oddělen většími bariérami, než jen závalem písku. Jak si objednat pizzu přímo k domovním dveřím je hračka, ale kam volat, když chcete zachránit život z podzemního vězení? Hodnocení mezi 4 až 5. Příkláním se k druhé varientě - abych nalákal. Rozhodně stojí za vidění.

Pardon, ale tohle není seriózní dokument. Pan Moore věděl co chce natočit a tak si za vysněnými fakty a svědky chodil. A nejen to. Takové propojování naprosto nesouvisejících faktů jsem dlouho neviděl. Viz. "Co říkáte na to, že v den masakru v Columbine shodilo americké letectvo na Srbsko do té doby nejvíce pum?". Kdyby alespoň vyvodil příčiny Columbine v militantní tradici USA - ale ne, to on o pár minut později vyhodnotí jako špatné vysvětlení. On vlastně nedává žádné vysvětlení. Pouze skandálním způsobem poukazuje na fakt, který je víceméně každému jasný. Nepochybně je to problém - ale čemu v jeho řešení slouží tento dokument? Nekonečné urážení americké morálky, historie a politiky ve mne vzbuzuje pocit, že tomuto člověku je svoboda zásadní přítěží. Asi by se mu žilo klidněji v nějakém tom Miloševičském Srbsku, Saddámovském Iráku či jiném totalitním státu "jehož jméno američané neumějí ani vyslovit ač ho bombardují". Tam by asi žádné střílení ve školách řešit nemusel. A kdyby jo, tak by byl zastřelen sám. Dávám jednu hvězdičku za zpopulárnění problému ač si nejsem jistý, jak moc tomu v Americe pomohl (v ČR se o tom ale mluví)

Dokument, který sem nesnášel ještě před tím, než jsem ho viděl. Čekal jsem totiž od něho více méně to, co si z něho asi spousta lidí vezme: Nebudu jíst v McDonaldu, protože v něm jedí američané a ti jsou strašně tlustí. Burgery jsou junk food a mají hnusné maso. Seru na Ameriku a skočim si do hospody na pořádnou tláču nebo utopence. Problém je samozřejmě komplexnější a ten fakt, že zde pan Spurlock žere měsíc v McD tvoří pouze zástupnou linii filmu, aby to nebyla nuda a aby o něm spoustu lidí mluvilo (bohužel zejména mimo USA tak, jako jsem nahoře nastínil). Naštěstí dokument opravdu zdaleka není jenom o tom. Nejde samozřejmě pouze o McD, ba ani o fast foody. Problém je ve stylu života, neinformovanosti a ve faktu, že člověk ani po ničem jiném netouží. Stejný humus (možná eště horší) člověk koupí v normálních potravinách v různých formách snacku. Pravdou je, že v Evropě prozatím takový problém s nedostatkem zdravé stravy nemáme. Ve školních jídelnách jsou tvrdé restrikce a o nezdravosti jídel je v populaci poměrně silné povědomí. V USA to tak zatím není, pročež má dokument svůj smysl. Pro nás je možná mementem. ...a příliš nejde o to, že nějaký chlap jedl měsíc hamburgery a potom mu bylo děsně blbě...