Remivsremi

Záhadně okouzlující, poetické, drsné i vtipné, perfektně zahrané i odvyprávěné. Podobně svěží kousek jako Wolf of Wall Street. Na konci zůstane ten blbý pocit, že sviňáci ve finále vždy zvítězí.

Sedmdesátky, barva, reference na The Brady Bunch a The Partridge Family. Třetí epizoda už mě začala celkem unavovat. Laughing track mě vytáčel do nepříčetnosti, nepatrný náznak posunu přinesla až poslední minuta a přestože si to Olsen skutečně užívá, všechny sitcomy před začátkem natáčení poctivě nakoukala a dokáže tak vystihnout ten autentický herecký přednes, jaký se od ní v daný moment očekává. To však nedokáže nahradit prozatím velmi pomalé tempo. Máme za sebou hodinu a půl děje a už se začíná otáčet ta prvotní nadšenost z něčeho nového a dostavuje se otupělost s recyklace stejné mantry. Příště už by to chtělo pořádně šlápnout na plyn.

Přímočarý, akční film, který se ani na minutu nezastaví a jde si jasně za svých cílem. Tvůrci, maskéři a všichni lidi za speciálními efekty se tady činili. Legenda se zrodila a ve dvojce předvedla ještě větší spektákl.

Přemítání postaršího drsňáka nad životem a důležitými věci v něm. Takto poctivou sondu svých myšlenek a úvah nepřevede mnoho tvůrců na filmové plátno. Je tady generační střet, otázka náboženství a víry, zkoumání těch správných povahových rysů a do toho zádumčivý pohled očima člověka, který toho zažil víc než dost. Je to příjemně civilní, pevně vedený snímek, který ví, co chce povědět a za tím cílem si jde s rozvážnou, neotřesitelnou chůzí.

Naprostá ztráta času všech zúčastněných a diváků, kteří se k tomuto paskvilu dostanou.

Nezáživné, mdlé, po většinu času schované ve tmě, aby se zakryl menší rozpočet a nezkušenosti tvůrců. Postavy jsou hrozné, děj neexistuje, je to pouhá vyvražďovačka s co největším body countem. Zcela zaměnitelný film.

Dvě filmové ikony, vydařená vizuální stránka, jednoduchý scénář, průměrná akce. Ač to má pár zajímavých momentů. výsledkem je jen průměrný, akčně laděný snímek.

Začíná zcela nová kapitola celého MCU. Wandavision nám bude v jednotlivých epizodách představovat dobové sitcomy. První epizoda připomíná 50. léta. Seriály, na které se odkazuje by měly být I Love Lucy a I Married Joan. Příběhově se zatím skoro nic neprozradí, pouze závěrečných pár sekund naznačí a to je vše. Je chvályhodné, že se Marvel, potažmo Disney, pokouší o jiný přístup ke svého komiksovému universu a myslím si, že jako diváci z toho bude těžit. Úvod je pozvolný a dost zamrzí pozvolné dávkování a nemožnost pořádného binge. Přesto se těším, co nás ve výsledku čeká.

Přesouváme se do 60. let. Podkladových seriálem by měl být Leave It To Beaver. Tato epizoda fungovala lépe. Olsen si ji náramně užila, bylo to vidět z každého záběru. Humor na mě působil taky více. Prozatím se stále jenom můžeme domnívat, co o se jedná. Je Wanda někde vězněná a mučená? Byl na ní smutek ze smrti Visiona přespříliš a ona se zhroutila a nevědomky si vytvořila umělou realitu? Na odpovědi si budeme super ještě pár týdnů počkat. Je zajímavé, že po Stark Industries, se v této epizodě vyskytla připomínka na Struckera a Hydru.

Šílení vědci, šokující experimenty, hromada upgradovaných Alienů, zábavná banda desperádů a další vlna vyvražďování. Některé prvky se opakují již počtvrté, ale snímek je naštěstí dost zábavný i akční. Někdy hlášky nepadnou na úrodnou půdu, ale to nijak nekazí tempo. Ripley je znovu správně badass a celkově se jedná o kvalitní akční jízdu.