Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Dokumentárny
  • Akčný

Recenzie (174)

plagát

Pamětnice (2009) 

Takhle zmatený jsem při hodnocení už dlouho nebyl. Dost mě překvapuje místní hodnocení, protože jsem čekal odpadové příčky. Proč? Protože šlo o nízkorozpočtový film a bylo to bohužel hodně znát. Vedlejší postavy nebyli herci. Copak herci, to nebyli ani neherci, to byli doslova antitalenti! Kamera a střih se místy také nevyhl amatérismu. Příběh zdá se býti primitivním, ale to byl asi záměr. Atmosféru to v sobě i celkem mělo a až na některé otřesné neherecké scény se na to dalo koukat. Co mě zaskočilo, bylo hvězdné obsazení místních členů srazu. Tolik českých seniorských ikon už pohromadě jen těžko uvidíme. (Navíc bohužel už 6 postav není mezi námi.) Hlavně kvůli nim mě mrzí, jak film dopadl, protože tohle si nezasloužili. Na druhou stranu pětačtyřicet procent je myslím ještě hodně nahodnoceno, ale hlavně tyto naše herecké legendy zachraňují co se dá, bez nich by to snad nemohlo mít ani 30%. Film mě zaujal jak díky zmiňovaným hercům, tak Tomáši Magnuskovi. Je to sympaťák a byl jsem zvědavý na jeho další počin. Je smutné, že film, který je nabitý osobnostmi nebyl pořádně sponzorován, aby vyměnil část štábu a dřeva za slušnou mladší hereckou generaci. Za tyto zkraty to bylo chvílemi na odpad, za zvučné obsazení na plný počet, proto se tedy rozhodnu pro zlatou střední cestu i když to Pamětnici ještě přidávám. 40%

plagát

Vykoľajení (2005) 

Tohle nebylo vyhozených dva a půl hodiny. Ano, díky oblíbeným reklamám, které Prima servírovala každých 20 minut, se to pěkně protáhlo. Ale co, na chatě jsem rád za každý dobrý film, který náhodou běží v televizi. A tenhle byl hodně dobrý. Kvalitní thriller, kterému nechybělo snad nic. Začátek nenudil a děj se rychle rozbalil. Nebylo nouze o zajímavé zápletky, napětí a vše vyvrcholilo obratem, který překopal všechny skutečnosti vzhůru nohama. Takové filmy uznávám a tohle byl velice slušná podívaná, která by si zasloužila alespoň o deset procent víc. Vše bylo dobře promyšlené, hlavní postavě jsem držel palce a nejzápornější postavu jsem měl chuť rychle odprásknout. K maximálnímu hodnocení mi něco chybělo, ale s výběrem jsem spokojen. 80%

plagát

9/11: Press for Truth (2006) 

Tak tohle bylo hodně silné. Dokument o tom, že všechno nemusí být takové, jaké se to na první pohled zdá. Teroristické útoky si živě pamatuji. Náraz do druhé budovy jsem sledoval živě. Prakticky se dlouho nemluvilo o ničem jiném. Ani nevím proč, ale hodně jsem soucítil se všemi, které to zasáhlo. Když se o tom mluvilo, často mě z toho i po letech mrazilo. Viděl jsem řadu pořadů o 11.září, ale tento je jiný. Ten poslední byl o faktech, že budovy se nemohly zřítit pouhým nárazem letadel a na realizaci hrůzostrašného scénáře byly potřeba připravených výbušnin. Připadalo mi to jako blbost. Ťukal jsem si na hlavu, když někdo mluvil o tom, že to byla práce samotných Američanů. Připadalo mi, že lidé, vymýšlející konspirační teorie jsou jen nudící se magoři. Tento dokument mě ale šokoval a ukázal, že je to možná přesně naopak, než to prezentují média. Je zde tolik faktů, že snad ani nejde tomu nevěřit. Je jasné, že vysoce postavení v čele se slavným Bushem o tom věděli. Jinak by 1) Neignorovali opakovaná varování s hrozbou na konkrétní místa 2) Nelhali by v tom, co poté jasně vyšlo na povrch (důkazy, že se chystají útoky na WTC a další budovy) 3) Nechovali by se rozpačitě při vyšetřováních 4) Nemlžili by a nepokoušeli se to zakecávat 5) Nesnažili se to za každou cenu ututlat 6) Nekladli si sami nesmyslné podmínky pozdějšího vyšetřování, ke kterému byli dotlačeni tlakem médií 7) Nevarovali se sami navzájem 8) Nedělali by proti tomu opatření jen pro svoji bezpečnost (Bush na lodi, Bush v domě s protiletadlovým zabezpečením, přepravování svých lidí pouze soukromými letadli) 9) Nenechali všemu volný průběh. Ani bezprostředně po prvním nárazu nepřišly ze shora jakékoliv příkazy, aby se spustila bezpečnostní opatření (např. evakuace všech ohrožených budov včetně druhé věže.) 10) Nezavrhli možnost sestřelení letounů, (dlouhé dvě hodiny ve vzduchu) než dojde ještě k větší tragédii. Zkrátka je tutové, že vedení o všem vědělo a tyto skutečnosti to jen potvrzují. Otázkou zůstává proč vláda neudělala vůbec nic. Odpověď se možná nachází zhruba v půlce, kde Bush rozpačitě reaguje, že Bin Ládin má zbraně hromadněho ničení. Existovala mezi nimi tajná dohoda? Vyhrožovala All-kaida slovy typu: "Jestli nám zabráníte provést připravené útoky na konkrétní budovy, rozpoutáme s vámi světovou válku?" Ono to tak na mě působí a také by to do sebe zapadalo. Jak jinak si vysvětlit rezignovanost vůdčích postav USA. Jestli ano, opravdu jsou takoví zbabělci? Jak se potom mají cítit samotní obyvatelé? Na tyto události už nikdy nebudu nahlížet jako dřív. Je zde stále mnoho otazníků. Respekt Jersey Girls a všem, kteří se tomu snaží přijít na kloub, když se pro veřejnost tají vše, co by vyšetřování viníků posunulo dál. Američané si to asi sami nezpůsobili, ale evidentně v tom měli prsty. Však podívejte se sami. První polovina mě nenechala vydechnout, druhá už mi přišla trochu zbytečná, nebo spíše zdlouhavá a stačilo z ní vytáhnout pár minut. Celý dokument ale nemůžu hodnotit jinak než za plný počet, vzhledem k tomu, co všechno jsem se dozvěděl o tomto možná největším skandálu za poslední stovky let. Tak mě to zase rozpálilo, že tu mám svůj nový rekordně dlouhý komentář. 90%

plagát

Talk show Jana Krausa (2010) (relácia) 

Talk show jsem dlouho moc nevyhledával, ale Jan Kraus mě donutil změnit názor. Ať už Uvolněte se prosím, nebo Show Jana Krause, je na velmi vysoké úrovni. Jeho pohotovost, připravenost a reakce jsou obdivuhodné. Pozvání k němu si snad nedovolí nikdo odmítnout.Ve svém pořadu přivítal snad všechny československé osobnosti i zajímavé postavy. Krause jsem si hodně oblíbil a jeho humor je mi blízký. Škoda, že už se nevysílá v tradiční dobu pátek večer, takže ho sleduji už spíš na youtube. Pro mě osobně nejlepší talk show, která u nás existuje. Jeho formát se drží na českých obrazovkách už 11 let, to snad mluví za vše. Je to frajer! 85%

plagát

Věřte nevěřte (1997) (seriál) 

Seriál, na kterém jsem vyrůstal. Mohl jsem ho vidět v pěti, deseti, patnácti i dvaceti a pořád ho tzv. "žeru." Těžko bych dnes našel díl, který mi unikl pokaždé, kdy ho nějaká televize vysílala. Věřte-nevěřte dokázalo přilákat k obrazovce všechny. Pamatuji si, jak jsme všichni soutěžili a malovali jsme tabulky, kde se udělovaly body pro toho, kdo uhádl, jestli to byla pravda, nebo fikce. I babička a oba dědové se párkrát zapojili. Byla to zábava pro všechny. Nikdy jsem moc nevyhrával, ale patřilo to k mým nejoblíbenějším pořadům vůbec. Tajemno a záhadné příběhy mě vždycky lákaly, takže tohle bylo opravdu něco pro mě. Úvodní znělku a strašidelnou hudbu vidím živě před očima do teď. 95%

plagát

Český slavík Mattoni 2012 (2012) (relácia) 

Spousta lidí říká, že na Slavíka nemá cenu koukat, protože každý rok vyhrávají ti stejní. Pro člověka, který se ale o hudbu zajímá a sleduje českou scénu, je to více než o tom, kdo si odnese prvenství. Tento ročník se ale zapsal do paměti dvěmi věcmi. Někteří si vybaví ostrý výstup Daniela Landy, bylo to sice přehnané, ale z většiny pravdivé. To, co následovalo o pár minut později, přepsalo historii. Zdálo se, že neporazitelný Karel bude sbírat slavíky až do smrti, ale opak byl pravdou. Nepředstavitelné se stalo skutečností a mistr byl sesazen. "Zlatým slavíkem pro rok 2012 se stává Tomáš Klus!" Tento výsledek mnohé šokoval. Jsem nesmírně rád, že se to povedlo právě skromnému klukovi s kytarou, kterému fandím prakticky od začátku kariéry. Dokázal něco, co se dlouhé období nepovedlo nikomu jinému. I po letech mě to dojalo a běhal mi mráz po zádech. A nezmění na tom nic, ani vaše hodnocení. Nechápu, proč se na to někteří musí dívat, když je naše hudební scéna nezajímá.

plagát

Tajemství Michala Davida (2012) (TV film) 

Zvláštní, první komentář píšu poprvé. Dokument o kontroverzní postavě české hudební scény. Nepochopil jsem pořádně proč. Ach tak, každý úspěšný člověk má svoje kritiky a čím více fanoušků, tím více odpůrců. Pro mě osobně je to dokument nejen o výborném českém skladateli, jakých je velmi málo. Ano, hádáte správně, pokud ho nemáte rádi, následující řádky číst nemusíte. Michal David je sice generace mých rodičů, ale jeho písně tu ještě budou dlouho. Českou scénu poslouchám hodně a v playlistu mám i výběr jeho skladeb. Písně jako Největší z nálezů a ztrát, Pár přátel a Každý mi tě lásko závidí, patří mezi moje srdcovky. Kdo by neznal Nonstop, Céčka, Discopříběh, Poupata a další. Možná byste se divili, kolik českých písní vzniklo jen díky němu. Napsal řadu hitů pro přední interprety od let minulých až do současných a o skladby ho žádala taková jména jako Karel Gott, Lucie Bílá, nebo Helena Vondráčková, které složil Dlouhou noc. Když jsem zjistil, co všechno má na svědomí, zasloužil by si větší uznání, podobně jako Karel Svoboda. O to smutnější je, že si ho někteří dovolí kritizovat. Na jeho koncertu k 50.narozeninám v O2 Areně bylo beznadějně vyprodáno a přišlo publikum snad všech věkových skupin. Jako hokejového fanouška mě také zaujala slova Dominika Haška, který prozradil, že v Naganu Davida poslouchali čeští hokejisté každý den a hráči odcházeli z kabin právě za znějících Pár přátel. Michal pak byl požádán aby pro olympijské vítěze napsal speciální skladbu a tak na rychlo za neuvěřitelně krátkou dobu, necelé 4 dny, složil hotovou píseň My jsme ten správnej tým. Tu si pak zazpívalo na Staroměstském náměstí údajně přes 140 000 lidí. Došlo i na dojemné chvíle. Když do jeho života krutě zasáhl osud a přišel o svojí malou dceru, uvažoval o nejhorším. Tuto tragickou událost však dokázal překonat a díky ní se pustil do skládání muzikálových melodií v čele s veleúspěšnou Kleopatrou. Místy celého pořadu mě až mrazilo. Škoda, že jeho umění bude doceněno až už nebude mezi námi, ostatně tak to většinou bývá u těch, co něco dokázali. Perlička na závěr. Samotný mistr a rekordman v počtu slavíků mu složil takovou poklonu, že mu po přepsáním jména jednoho slavíka ze své cenné sbírky daroval.

plagát

Tú starú treba zabiť! (2003) 

Film, ke kterému mě přitáhla Drew Barrymore nakonec dopadl celkem tak, jak jsem mohl očekávat. Vtipné momenty se najdou, někdy je to na hraně, ale opět se tvůrci neobešli bez nechutností, na kterých to bylo hlavně postaveno. Je takový problém natočit komedii, která nebude o zvracení, slintání, prdění a dalších "humorných" prvcích pro mateřskou školku? Mám pocit, že čím dál tím větší. Babka opravdu byla opravdu na zabití a jako jednorázovka to bylo jako celek docela snesitelné. Rozpačité tři hvězdičky. 45%

plagát

Requiem za sen (2000) 

Celých 13 let mi tento film unikal. Slavný soundtrack ale znám hodně dlouho, také kdo by ho neznal. Nevěděl jsem do čeho jdu, jen podle hudby jsem očekával něco hororového. V podstatě jsem ale nebyl daleko. Snímek popisující, co všechno je člověk schopný udělat pro pár vteřin euforie. Jasně, jen to zkusím, o nic nejde. Jenže potom se to zkusí zase a znovu a už v tom jedete a pravděpodobně se z toho nevyhrabete. Tohle by měli pouštět na školách jako povinnou školní filmografii. Oni by si pak dvakrát rozmysleli, jestli skutečně dokážou přijmout riziko, že se jednou budou svíjet v křečích jako absolutní trosky. Nejde však jen o drogy, stačí neuvážené dávkování léků a máte nepředstavitelně halucinace. Každý máme nějakou závislost. Je jen na nás, jak ji dokážeme krotit. Někdy nás totiž může dohnat až k sebevraždě. Ale zpět k filmu. Tohle bylo tak mimořádné, tak jiné. Mám problém s tím, že se musím obvykle překonávat, abych přešel úvodní nudné filmové rozjezdy. Už si ani nepamatuji, kdy mě něco tak připoutalo k obrazovce od prvních sekund. Kdyby mě nevolala příroda, věřím, že u toho zůstanu přibitý po celou dobu. První polovina utekla jako voda, že jsem se nestačil divit. Něco takového jsem snad nikdy neviděl. Příběh sice nic převratného, ale bylo to tak intenzivní a originálně zpracované, až jsem se nestačil divit. Hereckým výkonům snad nejde nic vytknout. Jako by všichni svoji závislost doopravdy prožívali. O drogovém prostředí jsem viděl jen jeden počin a to My děti ze stanice ZOO, samozřejmě nesrovnatelné. Režie a scénář také na výbornou. A to nejlepší na konec - střih! Ten byl tak dokonalý, že jsem asi lepší neviděl. Možná je to proto, že byl tak výrazný. Dočetl jsem se, že bylo použito celkem asi 2000 střihů, což je trojnásobně víc, než bývá obvykle. Vše to přitom do sebe tak perfektně zapadalo. Tak mi to vyrazilo dech, že je z toho na světě asi zatím můj nejdelší komentář tady. Nevšední, nápadité, mistrovské. 92%

plagát

Mimoni (2015) 

Tohle nebyl dobrý nápad přidávat volné pokračování touto cestou. V Já padouch měli mimoni vedlejší roli a myslel jsem, že kdyby to bylo víc o nich, může to být ještě lepší. Mýlil jsem se. Jak už se tu mnohokrát skloňovalo, nejlepší jsou jako "přicmrndávači." Postavit na nich celovečerní film, nebyla šťastná volba. Začátek byl rozpačitý, ale po rozjezdu jsem se dobře bavil prvních 52 minut. Resp. Do okamžiku, kdy jeden z mimoňů dostane na hlavu korunu. Dál už mi to přišlo je fantasmagorické natahování stopáže, na kterou byla dlouhá i hodina a 20 minut. Může za to jednoduchý příběh, který místy může nudit. Poslední půlhodina už byla vážně přes čáru. Rozzuzlení s Gruem bylo také hodně primitivní. Nevím, proč se to tedy tolik točilo kolem padouchové. Jakoby tvůrcům došly nápady, jinak si nedovedu vysvětlit tak zmatlaný konec. Tento film ždímá z úspěšnosti a celkového boom kolem mimoňů, což si nezaslouží, protože s Já padouch se to nedá srovnávat. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale zůstanu u tří za nastavovanou třetí třetinu filmu. Jako fanoušek Já padouch nemůžu dát víc. Doufám, že trojka bude stejně dobrá, jako první dva díly. Za toto bych nechtěl vyhodit peníze do kina. Po hodině filmu bych se snad styděl, že jsem na to šel. Ale lidé na to půjdou minimálně ze zvědavosti, protože je to zkrátka fenomén posledních let. Myslím si, že kdyby tohle byl s nimi první film, má to alespoň o deset procent méně. 60%