oslotron

Tento film mi navždy utkví v paměti. Na pultu naší videopůjčovny se tvářil nevinně, ale po dokoukání jsem usínal s rozsvícenou lampičkou a pocitem, že se nemusím dočkat rána a VĚC mě dostane. A to více dnů po sobě. Tak hutnou atmosféru se může pochlubiti málokterý horor. Možná žádný. Parta polárníků na stanici bez kontaktu s okolním světem a mimozemský tvor- zabiják, který na sebe může vzít jakoukoliv podobu. Začíná koncert strachu, paranoii a zoufalství. Napětí mezi gore scénami je Carpenterem budováno opravdu mistrovsky, k čemuž mohutně přispívá hudba, která je zkrátka vynikající. Strohá, klaustrofobická, monotónní. Výborně podtrhuje prostředí, kde vládne nedůvěra a ponorková nemoc. Konec je otevřený pro pokračování, po kterém naštěstí nikdo nesáhnul, protože laťku v tomto případě už nelze nastavit výš.

Pomalu tříhodinovej film o kamionech?? Na první pohled nevábné. Ale kamiony jsou po uši naložený nitroglycerinem, kterej má nepříjemný tendence vybuchnout při sebemenších otřesech. Za volantem trůní Yves Montand a kvalita "silnic" ve střední Americe je hodně nízká... Budete sledovat každičkej kamýnek na cestě, tomu věřte. A ten šokantní konec...

Ano, podlehl jsem kdysi v dětství týhle nindžovský sérii. Špatně nadabovaná kazeta s obraz tak kvalitním, že nebylo pomalu poznat, kdo je nindža a kdo se jenom neumí oblékat. Postupně přichází pro zpestření různé barevné kombinace. Souboje s modrými, žlutými, i červenými nindži. V devíti letech to uspokojí. Ještě že nás tehdy nenapadlo zkoušet chytání letících šípů do rukou a do násady od lopaty. S odstupem času dvě hvězdičky. Jedna z nostalgie a druhá za nindží pestrost. Dudikoff je tragickej.