FTP

Mrkající Jake Gyllenhaal jako detektiv Loki podle mě ve své nejlepší roli. Film disponuje vynikající atmosférou a skvělou kamerou. Příběh o tom, kam až je člověk schopen zajít v zoufalství. Jak se při tom mění naše psychika a že ve své podstatě neexistují zábrany pro páchání bolesti a utrpení, když jde o život rodiny. Herecky velmi dobře zvládnuté, od Wolverina až po babču. Kvůli četnému dešti dokreslujícímu atmosféru a náladu se nabízí srovnání se Sedm, které ve finále není ani tak úplně mimo, vzhledem k páchané brutalitě, s jediným rozdílem - ve Zmizení je vidět. Zmizení nikdy nedosáhne kultu, který ve svém žánru nastolilo právě Sedm, přesto se však stalo mým velmi oblíbeným filmem.

Po přečtení knížky jsem ještě týž večer v euforii "legálně opatřoval" film a zklamání bylo obrovské.

Klasický Bosák. Srandičky, uvolněnost a hlavně úsměvy, ale aby taky ne, když jde většinou o sportovce krátce po získání medaile. Příjemných pár minut. Vadí mi ale neustálé ČEZácké omílání spotřeby energie sportovců.

Zajímavý film se zajímavými myšlenkami a kamerou, ale hlavně nejzajímavějším hercem - Colinem Farrellem, který už tu byl vychválen až až. Nicméně musím dodat, že jeho vojín Bozz je jednou z mých nejoblíbenějších filmových postav. Svým ztvárněním drsného, téměř vším pohrdajícího, chlapíka se zdravým rozumem a ochotou pomáhat slabším (ven z armády) se dostal na můj list filmů, na které mám vždy náladu. Napínavý, vtipný a hlavně moc pěkný film.

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, který si můžu pustit třeba 5x v týdnu a pořád mě bude bavit. Úžasné postavy a dokonalé herecké výkony, zejména Damona a Williamse. Hodně moc silný film se skvělou atmosférou i hubou. Opěvovat scénář dvou mladíků je tu už zbytečné, proto vyzdvihnu jen nezapomenutelné scény. Damonův geniální monolog v Harvardském baru o životě a vzdělanosti...První sezení u Williamse, kde Damona upoutá obraz, na jehož základě rozebírá Williamsovu osobnost... Monolog Williamse na lavičce v parku, který příjíma Damon se slzami v očích... Nezapomenutelná historka o tom, jak Williams potkal svou ženu v baru před posledním zápasem baseballového utkání a emotivní popis samotného finále...Hádka Damona s Minnie Driver...A na závěr pohled Afflecka, když zjistil, že je Damon pryč, kterým říká, jak je rád, že "konečně vypadl a nebude dál mrhat svými schopnostmi" a zároveň, že si bez něho nedovede představit život...

Chytlavý, ale rozporuplný seriál, který se na každému úplně zalíbí. V Americe 8,2/10, u nás pouhých 68/100 a nahoru už asi nepůjde. Charismatický Simon Baker, kterého v žádné jiné roli nemůžu ani vidět, mě jako Patrick Jane totálně očaroval a můžu otevřeně přiznat, že jsem v určité etapě dospívání chtěl být jako on a obdivoval jsem veškerá jeho gesta, dedukce, způsob oblékání a uvažování, ale i formu konverzace. Seriál, který je jen a pouze o hlavním hrdinovi, kterého když si oblíbíte, oblíbíte si i samotný seriál a naopak. Hlavní zápletkou je prvních šest sérií tajemný seriový vrah, který Patrickovi zavraždil ženu a dceru, Red John, po kterém Mentalista pátrá a souběžně s tím řeší jako konzultant CBI vraždy v Sacramentu svým velmi osobitým přístupem, kterým všem leze na nervy. Ústředními postavami je pětičlená skupina detektivů a přátel. Zajímavý je také velice vřelý vztah mezi ním a jeho šéfkou, který si od začátku do konce říká o něco víc, než přátelství a důvěru, ale kdo ví...

Od Shakespera k akčnímu agentovi je hodně daleko. (Branagh natočil doposud čtyři Shakespearovy hry). Průměrný akční TV film s hvězdným obsazením. Ukvapený a nepromyšlený Jason Bourne. Nesmyslné prvky (zmrzačení, které Ryana v konečném důsledku nikterak neomezuje, okamžité domyšlení ruského synáčka jakožto TOHO devítiletého chlapce, který kdysi emigroval, fakt, že Jack Ryan je "that guy", který všechno musí udělat sám, ikdyž je na schůzce se záporákem, musí se vytratit a navštívit jeho kancelář, nemůže to přeci udělat nikdo jiný, zatímco oni dva spolu budou večeřet, zlatý retrívr na tajné schůzce už je jen nepochopená maličkost:D) Křivozubá až strašidelná stíhačka Keira neplní romantickou funkci a Costner v úloze ostříleného agenta s nadhledem mohl také nabídnout více humoru. Mám rád akční filmy všeho druhu, a proto ani tento kousek přes všechny jeho nedostatky nijak neodsuzuji a poněkud kostrbatou akci jsem si užil.

Britský scénarista irského původu, držitel Oscara za svůj první krátkometrážní film, Martin McDonagh nás zavedl do, Vánocemi vyzdobených, belgických Brugg, které tu zobrazuje v celé své historické kráse. Spoustu nádherných kanálů, gotických kostelů, soch i jiných osvětlených památek ocení snad každý, krom havního hrdiny Raye, nájemného zabijáka z Irska, jenž zpackal kšeft, když nedopatřením připravil o život malého chlapce a byl se svým přítelem poslán do Brugg. To nás přivádí na začátek dramatického příběhu plného černého humoru, kdy nás Ray, coby vypravěč příběhu uvede do situace, ve které se s parťákem nachází a ocitovanou větou svého šéfa "Vypadněte z Londýna, vy debilové, jeďte do Brugg" startuje jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Pomalá kamera nás, za doprovodu poklidné melancholické hudby, nechává vychutnat detail promrzlého a znuděného Colina Farrella v roli Raye, kterému kontrastuje, krásou Brugg učarovaný parťák, Brendan Gleeson v roli "mírumilovného zabijáka" Kena. Film se odehrává ve velmi poklidném tempu, dokumentární záběry belgických památek se starají o gotickou atmosféru a přátelské neshody, tarantinovské dialogy ústředního dua a Rayova hloupost nás baví po celou délku filmu. Romantickou část příběhu vyplňuje vztah Raye s francouzkou Clémence Poésy (známou jako většina herců zde z Harryho Pottera), a jejich večeře proložená vynikajícím divadelním dialogem o ničem Colina Farrella s "Kanaďanem" v restauraci, kdy jejich dohady o kouření v kuřáckém podniku a Rayových všudypřítomných vietnamcích ukončí Farrel pěstmi, jak s Kanaďanem, tak jeho manželkou, která na něho šla s "vražednou zbraní" – lahví a celou scénu končí kultovní hláškou "Za Johna Lennona, ty zasranej Amíku". (Slovo fuck se ve filmu objeví 126 krát, což je více než jednou za minutu – zajímavosti csfd.cz) Zlom přichází ve chvíli, kdy se Ken po telefonu dozví od, nám dosud neznámého, šéfa, že má Raye zabít za to, že zabil malého chlapce a zpackal tak kšeft, protože morální zásady se musí ctít. Ken to však Rayovi řekne a nechá to utéct neznámo kám, načež příjíždí do Brugg sám šéf Lord Voldemort Ralph Fiennes, aby vyřešil nastalou situaci. Ken se ke všemu staví jako muž s tím, že přijme jakýkoli trest, naneštěstí se Fiennes doví, že Ray je stále v Bruggách a střelí Kena do krku ve chvíli, kdy už jdou jako přátelé dolů z věže a uteče za Rayem, Ken se vyšplhá zpět na věž a skočí doli vstříc jisté smrti, kde ho uvidí Ray a následuje honička mezi Farrellem a Finnesem, kdo s koho. Nakonec Fiennes prostřelí Farrella kulkou "Dum Dum" tak, že střelí za ním stojícího liliputa, všem známého z americké komediální serie Prci prci prcičky, a roztrhne mu hlavu. Protože si myslí, že zabil dítě, a protože morální zásady se musí ctít, na místě si strčí hlaveň do úst a zabije se. Film končí tak, že Colin Farrell odjíždí v sanitce s úvahou o tom, zda "zůstat v těch zasranejch Bruggách navždycky je jeho trest". Film vyhrál cenu BAFTA za nejlepší scénář, sám Colin Farrell o něm řekl, že to bylo to nejlepší, co kdy četl, ale nominaci na Oscara v této kategorii v sošku neproměnil. Po vizuální stránce mi film dokonale seděl, pomalá kamera s temným, s gotickým městem korespondujícím, světlem mi velmi vyhovovala a střih byl také perfektní, bez jediné chyby pro oko obyčejného diváka (mě). Celý film také provázela klidná hudba s občasnými velmi hlasitými irskými písněmi ve zlomových scénách, které se mi velmi líbily. Myslím si, že film stojí na vynikajících výkonech Farrella, Gleesona a Fiennese a moc si ho nedokážu představit s jinými tvářemi. Celkově nemám filmu co vytknout a divadelního režiséra McDonagha bych pro tento film chtěl velmi ocenit. Jakási dvojka v podobě loňských sedmi psychopatů už mě tolik nedostala, zřejmě pro tuctovou holywoodskou atmosféru, která film nedělala ničím zvláštním.

Martin Scorsese, jeden z nejznámějších a nejoceňovanějších režisérů současného Hollywoodu, se konečně rozhodl natočit film, jehož scénář mu Leonardo DiCaprio dal do rukou již před deseti lety. Vlk z Wall Street je natočen podle knižní předlohy samotného „vlka z Wall street“ Jordana Belforta, kterého ve filmu ztvárnil právě Dicaprio. Jedná se o příběh podle skutečné události z newyorské Wall Street na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Dicaprio je burzovní makléř, který vydělává na tom, že dokáže po telefonu navnadit klienty na závratné zisky z akcií malých, neznámých podniků, z kterých následně profituje jen on sám. Zakládá firmu, ve které zaměstná jen pár svých nejbližších přátel, kterým vysvětlí, že vše je jen o tom přemluvit klienta, a stává se miliardářem. Celý film popisuje opulentní párty, vyvinuté prostitutky, honosné obleky, hodinky, auta, jachty, známé i neznámé drogy a nejrůznější hýření penězi. DiCaprio, navzdory tomu, že ztvárňuje zloděje, který okrádá lidi o peníze a náramně se při tom baví, je zde vykreslen „neutrálně“, ale tak, že mu prostě od začátku až do konce fandíte. Bere nejrůznější drogy, podvádí manželku, mluví sprostě, jako ještě nikdy nikdo v historii kinematografie (506x slovo fuck – nový rekord), obírá o peníze o sto šest a myslí jen na sebe. Takový byl život Jordana Belforta (Dicaprio) dokud se o jeho ilegálních technikách nedoslechla FBI a dokud nenašla způsob, jak ho dostat za mříže. Konečně dostává možnost vykoupit se z vězení tím, že nahlásí všechny jeho kolegy a bude nosit nahrávací zařízení. Všechny kolegy skutečně práskne a to, že má mikrofon, neznačí jen svému nejlepšímu příteli (Jonah Hill). To však poté FBI zjistí a DiCaprio míří po třech hodinách do vězení. Dicaprio už má doma za svůj výkon Zlatý globus. Jen zde potvrzuje, že v současnosti absolutně nemá konkurenci, je opravdu skvělý. Pánem prstenů kovaný skladatel Howard Shore se chopil svého řemesla tak, jak umí a ukázal, že fantasy svět není jediný, kterému ušije hudbu na míru. Z morálního hlediska byl život Belforta jen jednou nechutnou kapitolou v poslední čtvrtině dvacátého století, na druhou stranu z toho filmového se jedná o výjimečný zážitek a nekonečnou zábavu, samozřejmě za předpokladu, že to budete brát s nadhledem.

Bez Jirky Mádla bych si to absolutně nedokázal představit, scény bez něho jsou nudný jak ksicht režisérova synáčka. Vorel mladší prostě není herec, a svýmu multifunkčnímu taťkovi jenom škodí, mladej si holt musí nějak vydělávat. Pan Kraus svými gesty a ksichty pobavil, a moc příjemná Josefíková dělala scény s Vorlátkem aspoň trošku zajímavé. Hodně jsem se smál a bavil (Mádl, Kraus, Bydžovská), a hodina a půl utekla jako voda. Čili jediným, leč velikým, záporem mi byl hlavní "herec". Čtyři hvězdičky pro českou komedii, kterou hodnotím a oceňuji úplně jinak než zahraniční filmy.