Recenzie (342)
Mzda strachu (1953)
Dal bych pět, ale ten zdlouhavý a prázdný úvod celkový dojem trochu snížil.. Ovšem to, co se začalo dít potom mě drželo v napětí až do samého konce. Dokonce mi připadalo, že když se pohnu v křesle, tak vyletím do vzduchu...90%.
Okno do dvora (1954)
Atmosféra jednoho pokoje a pohledů z okna mne pohltila plně do své náruče a já dávám plný počet...
Nepravý muž (1956)
Jelikož mám kamaráda, který tohle všechno zažil v reále, byl pro mě film retrospektivou těchto časů, které jsem s ním přes dopisy sdílel. Atmosféra filmu a pocit nespravedlnosti bylo to, co mě donutilo dát si v půlce filmu pauzu. Henry Fonda byl vynikající a přesvědčivý a mne jako vyšetřovatele by rozhodně přesvědčil o své nevině...To, že vlastně film dopadl dobře bylo pro mě velkou úlevou.
2001: Vesmírna odysea (1968)
Najednou nevím, co napsat. Dostalo mě to po všech stránkách a zbyla dokonale naplněná vesmírná prázdnota...
Kozorožec 1 (1977)
Dvě hodinky uběhly jako voda a až na zdlouhavý monolog, kterým se vysvětlovalo, proč museli kosmonauty vytáhnout z rakety, to mělo spád. Přišel jsem si na svoje a jsem spokojen.
451° Fahrenheita (1966)
Se shlédnutím tohoto filmu jsem dlouho váhal. Bradburyho knihu čtu docela často, jako jednu z nejimaginativnějších knih (hned po "Surovosti života a cynismu fantasie" od Vratislava Effenbergera) a tak jsem měl trochu obavu ze zklamání, které by mi mohl film přinést. Právě dnes přišla ta správná chvíle - venku ještě jarní pošmourno a chlad a tmavé mraky nízko nad obzorem.. .V prvé řadě musím napsat, že atmosféru knihy vystihl film dokonale a také exteriéry a interiéry byly dokonalé (hlavně díky nim nebyl film tak virtuální, jako je to popsáno v knize). Trochu mi tam chyběly delší filosofické dialogy mezi kapitánem Beattym a Montagem (ale ne zas tak moc), pak postava profesora Fabera, který ve filmu vůbec nefiguroval a nakonec jsem nechápal, proč se Montagova žena jmenovala Linda, když v knize je to Mildred...Ale i přesto je to dokonalá satisfakce mojí představivosti.
Veľký blondín s čiernou topánkou (1972)
Tohle mě moc nevzalo, fakt. Mám Pierre Richarda rád, ale tady působil nějak vlažně...
Vůně kávy (2011) (TV film)
Ale jó, na nedělní večer ideální odpočinek, kdy může mozek hodit režim spánku a tělo odpočívá v křesle. Vůbec nemyslím, že to bylo špatné, prostě film, kterej nijak neurazil a můžu na něj v klidu zapomenout...
Život plný malérov (1972)
Co lepšího si pustit v neděli večer? Něco, co dokonale odstřihne uplynulý týden a nechá lehký pocit bezčasu a pohody.
Svedok (1981)
Filmová lahůdka, kterou jsem si vychutnal se zatajeným dechem. Nic nechybělo, nic nepřebývalo!