BoXBe

Temný případ (1. série) snese měřítko jen a pouze takového kalibru, jako je například Sedm, Mlčení jehňátek nebo Zodiac. A největší jeho přednost spočívá v tom, že toto měřítko vytrvale udrží osm hodin, aniž by se jednou zadýchal a to včetně absolutně nadčasového a dechberoucího závěru čtvrtého dílu. Takhle se snad točilo jen to Bratrstvo neohrožených nebo M.A.S.H. a takové perly, že se přemýšlelo o všech dostupných technikách a prostředcích, které má televizní vypravěč k ruce a pro žánr se vybíralo pokud možno to nejlepší a lidi co to dělali do toho dávali víc, než svou pracovní dobu. V televizi tak právě dobíhá velká revoluce započatá svého času seriálem Lost nebo Bratrstvem neohrožených, která definitivně odpovídá na klíčovou otázku v době velkých televizorů a blue-ray systémů s digital soundem - zda vůbec je ještě na co chodit do kina. Říkám ano - do klubových kin na osmihodinové maratony třeba s Pravými detektivy :-) P.S.: Druhá série málem nedokoukána. Na kvality první řady ani nedohlédne a nabídne něco, o čem se dá mluvit nahlas až v druhé polovině celé řady a pořád jen s obrovskou rezervou a s pořádnou trpělivostí na straně diváka.

Asi bych Redfordovi vytknul jediné. Že z profesionality dělá rutinu a tudíž neexperimentuje, takže nepřekvapí, ale taky nemůže nic pokazit, tudíž nemůže zklamat. Podle mě natočil film o moudrosti. O tom, jaké hodnoty člověk může ztratit a získat po třiceti letech dospělého života a ty odpovědi nejsou kdovíjaké zemětřesení. Jenže Robert Redford asi cítí potřebu tuhle moudrost předat, prostřednictvím Shii LaBeoufa, i nám. A díky za to, z možnosti přemýšlet mám častěji větší zážitek než z možnosti nechat si mozek vymazávat. Byl to více než příjemně strávený večer u filmu, u kterého dialogy zkušených herců rozplétají jednoduchý příběh o ideálech a realitě. Takové už dnes dělá snad jen Redford, pár dalších statečných a televizní produkce. Quo Vadis Hollywood?

Is there like any harmony in this world? Could be? Bez katarze, bez podbízení, film s chlapy a s tím, co ještě unesou. Clint dělá film. Obraz, zvuk, hudba, herci, scénář, kulisy, režie, nesleví na jediném detailu. Tomu se říká stará škola. 2021: Po 18 letech jen velmi málo konkurence v tomhle žánru a na tomhle poli. Jistota. Pozn. Monolog ženy Seana Penna na závěr filmu je ďábelský.

Stylová jízda. Tony Scott v Nezastavitelném hezky opisoval, ale atmosféru Aljašky a zvířecího běsu s Jonem Voightem dorovnat nemohl. Super mrazivá jízda. A vězeňský začátek má atmosféru, o které si současná nažehlená produkce může nechat zdát.

V tom filmu slova vůbec nesouvisejí s obrazem. Tam pořád někdo něco plácá a ve výsledku je z toho břečka. Ještě že First Class vrátil tuhle licenci do normálu.

Taková růžová knihovna přetřená trochu na modrozeleno a do detektivního hábu. Ale jako ... - celkem klid, srozumitelný příběh, nějaký vývoj, rozuzlení a hlavně, neurážela mě žádná prvoplánová imbecilita. Byl to prostě normální film, ovšem ničím taky nijak zvláštní. Ale i to není někdy na škodu s dobrými herci na place.

Z dětství dochované guilty pleasure :-)

Supr film s těžkými momenty, které nejsou běžně na očích. Ve střižně by určitě ještě bylo co dělat, chvíli to je až příliš dlouhé. Nicméně sonda je to hluboká.

Vyzkoušeno, anarchistickým pnutím se zabránit nedá, prostor pro ně může občas přinést i nový pohled na to jak žijeme, ale pro společenské uspořádání to fakt není nejlepší cesta.

Pokud je dnešní stav Aleppa několikrát horší, potom je shlédnutí tohoto filmu hotová tryzna. Něco tak pusobivého v devadesátiminutovém rozsahu se nevidí často.