Gattolino

Docela příjemný a přehledný strašidelňák, ale nějaká bomba to není, a je zjevně poučený na řadě už natočených horrorů. Trochu vadí nelogičnosti, které snižují věrohodnost, především touha otce bydlet sám v "divném" sklepě, nepochopitelná, ale bohužel v obdobných žánrech často frekventovaná neschopnost členů rodiny, rodičů především, všechno si otevřeně říci a udělat společný závěr, absurdní vychovatelka jako z bordelu, nelogický útěk členů rodiny na střechu, apod. Ale není to zas tak tragické, jsou zde dobré strašidelné momenty (např. démonická změna obličeje ve zlomku vteřiny na promítaném filmu). Nápad s Indiány je dobrý. Dá se to docela vidět, i když existuje více lepších strašidelňáků.

Vynikající. Kdyby člověk chtěl hledat blechy, zejména v historických reáliích a skutečně doložených událostech, určitě by je našel, ale proč to dělat? Není smysl díla jinde? A natočit dobrý historický film ze starověku není zas tak obvyklé. Ben Hur, Spartakus, Kleopatra, Sinuhet, Pád říše římské, Faraon, Boj o Řím, to je naprostá klasika, ale natočená už relativně dávno. Co podobně kvalitního vzniklo od té doby? Alexandr Veliký není špatný, ale mohl by být o dost lepší, Trója má taky své rezervy. Gladiátor se prostě podařil. A jestli se povedlo, abych při odchodu z kina musel vytahovat šnuptychl, pak to rozhodně není díky žádnému "dojemnému hollywoodskému klišé", jak se snaží filmu podsunout ti, co se za ten šnuptychl stydí. První dojem je asi klíčový, a tím bylo naprosté pohlcení do děje. To pak se dají odpustit i ty historické vymyšlenosti.

Nemohu si pomoci, tento snímak vnímám jako trochu zbytečný, nic neříkající a nic neřešíci. Že podobné záhady existují, všichni víme. Že určité procento z nich je nevysvětlitelné, také víme. Tento film se měl brát jako dokument nebo jako fikce? Nevím. Připadal mi jako zbytečně nervy dráždící, (nebo nervy chtějící dráždit) kočkopes. Herecké výkony včetně paní Jovovich nijak úžasné. Hysterické křičení a děsivé náznaky, které se vždy nelogicky zastavily těsně před momentem nějakého možného odhalení, mi přišly vypočítavé a nevěrohodné. Spojení se skutečnými událostmi jsou také fikcí či nikoliv? Nevím. Ani nevím, co bylo na tomto filmu až tak provokativního. Nebyl věrohodný ani za mák, spíš nudný. Bohužel. Chápu, že natočit dobrý strašidelňák je čím dál tím obtížnější, protože témata se vyčerpávají, ale je to možné (Orphan, Siročinec, The Shutter, Sinister), ale tady je to zklamání.

Bylo by to dobré, nebýt neskutečně nelogických nesmyslů, které mne vždy v tomto žánru vytáčejí. Jedná se o toto: dívka jde do domu, kde čeká nějakou zlou věc, jde pomalu a opatrně, ale NEROZSVÍTÍ SI, ačkoliv v domě světlo jde (v pokoji v patře je světlo). Další s prominutím pitomost - propíchne útočícího vraha jehlicí a ten spadne za pohovku, a ona vůbec neřeší, co je zač, jak dalece je či není zneškodněn, případně se nepostará o jeho pacifikaci - ať už spoutáním, praštěním lahví do hlavy, sejmutím masky a probodnutím, nebo alespoň držením jej v šachu nožem a zavoláním policie. Nebo přinejhorším útěkem. Namísto toho straší dál v domě. A snad nejhorší debilita, která celý obstojný film háže do plytkých béček, je scéna, kdy vraha ze skříně nějakým bodnutím zneškodní a ten padne jak široký tak dlouhý na záda, tedy je buď těžce zraněn, mrtev nebo minimálně dost nemohoucí. Každopádně jej opět nezajistí nějakým způsobem výše uvedeným, ale ZEVLUJE U DVEŘÍ ZÁDY K NĚMU!!! a vůbec se nestará, co se s ním děje. Ten se samozřejmě zvedne jako po výměně baterek a místo toho, aby se potácel a ploužil celý zakrvácený, z plných sil útočí a hloupá madam u dveří neslyší ani šustnutí. Je tedy otázkou, kdo je větší magor, zda vrah nebo oběť. Škoda, tohle jsou školácké chyby, jaké jsem od tvůrce Carpenterova kalibru rozhodně nečekal.

Naprosto dokonalé dílo, díky tvůrcům a všem účastníkům. Vzácný a vzrušující obří dokument!

Tak tohle se konečně povedlo! Vedle Sirotka a Sirotčince další excelentní strašidelňák. Je to náhoda, že všechny tři se točí okolo dětí? Umanutost toho šíleného spisovatele - detektiva byla tedy neuvěřitelná, ale asi se to děje. Sice jen magor by lezl v takovém domě a v takové atmosféře v noci na půdu, ale magor on byl velký, a vcelku věrohodný. Obdivuhodné, jak silný potenciál děsu s minimem prostředků šel vyvolat. Pár fotek, náznaků ve tmě, skřípot, vše na svém místě. Nečekaný pohyb "bubáka" v notebooku, to stálo za to, i ty duchovité pacičky na rameni. Onen Mr. Boogie někde v pozadí v houští, zvětšované fotky, dost dobré. Krásně pozvolna a nenásilně vršený děs "po špetkách", bál jsem se jít na záchod, že se za okýnkem objeví ten děsivý nelidský obličej. Drásavá hudba naprosto vzorná, industriál jak prase, jedna z nejpekelnějších, už jen z těch zvuků by mohl mít divák slušné bobky. Závěr příjemně překvapivý a dotažený. Srovnám-li s nedávno viděným Insidious, je rozdíl právě v důvěryhodnosti. Tento film daleko více vtáhne a přesvědčí. Mystický Mr.Boogie straší a vraždí dál, děste se!

Dobré dílčí momenty, ale celkově trochu nedopečené. Když se hmotno moc míchá s duchařinou, tak důvěryhodnost klesá. Trochu se mi nezdá, že by onen děsivý démon podnikal všechny své podvratné akce v tělech svých obětí jen proto, aby se s otcem na jeho výpravě do zásvětí popral na pěsti jak někde v hospodě v podobě pomalovaného čerta. Scenérie s "loutkařskou dílnou" by byla děsivá, být v jiném kontextu. Závěr s fotkou byl působivý, ale vše už tu někdy bylo. Natočit dobrý strašidelňák je asi čím dál tím obtížnější, aby měl svou, třebas "nelogickou" logiku, aby byl dotažen a nespotřebovával mnoho zbytečných efektů na strašení. Nelogické lezení po půdách už také klade otázku po zdravém rozumu, případně když je žena a děti v maléru, zůstávat ve škole do noci kvůli nějakým "testům". Normální člověk by byl doma, nebo lépe - odstěhoval by se i s rodinou pryč, a včas. Závěr byl slibný, ale ta falešná "Bellatrix Lestrange" na poslední moment převtělená do otce nebyl asi nejlepší nápad. Možná to šlo udělat méně lapidárně. Ale jo, drásavá hudba, lekačky, bál jsem se, ovšem po filmu to rychle vyprchá. Viděl jsem už lepší strašidelňáky, konkrétně Sirotka, Sirotčinec nebo Sinister.

Skoro lepší než zbytečně vyexaltovaná dvojka, byť z pera páně Spielberga, ale tady je to všechno trochu věrohodnější, není zde ta protivná armáda kreténů, kterým divák přeje chtě nechtě sežrání od první vteřiny, sympatický kontrast předsudky spoutaných dospěláků vůči logice přemýšlivého teenagera, pár vtípků (mobil v břiše a posléze v lejnu Spinosaura), prostě dá se to docela vidět.

Po slibném začátku a navnadivém trajleru bohužel zklamání. Mám rád strašidelňáky, nejradši ty náznakové s atmosférou, ale i třeba takové "Stáhni mne do pekla" mne svou teatrálností pobavilo. Ale tady, je mi to líto, se dostavila i nuda. Kýbly krve a zdeformované tváře to už nemohly spasit. Nelogičnost také hraje svou roli - jen blázen by se obíral zadrátovanou satanskou knihou, plnou varování, navíc nalezenou v páchnoucím děsivém suterénu plném mumifikovaných koček visících ze stropu. Lekačky a děsivé momenty byly tak laciné, že mne až fascinuje ten amatérismus, v době kdy se lze poučit na mnoha veledílech žánru. Ve filmech například "Sirotek - Orphan", "Sirotčinec" nebo "The Shutter" jde o opačný postup - navození stísněného ovzduší, které stále houstne a diváka natahuje na skřipec. A kýble krvavých rekvizit a armády zombíků nejsou nutné, stačí herecké výkony, drobné náznaky, zachová se věrohodnost i třeba k neuvěřitelnosti, kterou divák lépe stráví. Dobrým příkladem je i hodně skvělý strašidelňák "Skeleton Key - nebo Klíč". Těšil jsem se na film, pak už jen na to, až skončí a budu moci jít spát. Ani se mi nic hrozného potom nezdálo.

Strhující, děsivé, gradující, perfektně zahrané. Nejděsivější je po obludách, jejich záhadném vniknutí do našeho světa a posléze pronikání do supermarketu, také úchylná fanatička, jejíž zastřelení je úlevou. Děsivé je na ní zejména to, že nachází posluchače, že ji všichni hned od začátku nevyfakují. Ale neúnavnost a drzost těchto duševně chorých šmejdů má své záhadné, nesporně temné zdroje energií, s Bohem to souvisí opravdu asi jako lejno se slavnostním pohoštěním. Obludy v přiměřených náznacích jsou vzorné, zejména ta finální vysoká jako mnohapatrový dům, ale stále napůl neviditelná díky mlze. Škoda ukvapenosti prchající skupinky (tedy asi ne filmová - korunuje děsivost celého snímku), ale logická a lidská. Kdyby počkali a nenechali se unést, což by možná asi udělal kdokoliv jiný, dočkali by se záchrany. Možná i pokus o přetankování trochy paliva z některého opuštěného vozidla pod hrozbou ataku obludy z mlhy by stál za určité riziko, než hromadná sebevražda, která se vrátit nedá. Prý jsou ale natočeny dvě verze závěru. Zajímala by mne také Carpenterova původní verze, bude zase mít své osobní kvality.