Speck

Velice poctivý policejní/detektivní thriller, chytrý, ucelený a zasazený do přitažlivého prostředí, vyvedený do nejmenších detailů. Představitel Chacala? K sežrání. A pan detektiv? Špica. 4* jenom za délku.

Oslnivé.

Netradičně natočený thriller, nepostrádá inovativní nápady, hravost ani vtip, vše pak nabaluje na konzervativní kostru. Bohužel se nevyhne mnohým logickým fackám či kopancům, což je docela problém, jedná-li se o film o pilulce geniality.

Šílená morbidní zábava v neutuchajícím vražedném tempu.

Nejemotivnější dokument, který jsem za dlouhou dobu viděl, díky reportérům DVB jsem mohl vidět všechny události tak živě...O to je bolestnější a víc frustrující fakt, že k něčemu jako změna se ani v nejmenším neschyluje. Nepřikrášlené záběry z ulic a rozhovory mezi reportéry, prožitky zainteresovaných lidí, kteří v oněch událostech dávají všanc svou budoucnost, zkrátka autenticita a lidskost, to vše podtrhuje vážnost barmské situace a vyvolává tolik potřebnou solidaritu, a upřímný soucit. A to bez cíleného tahu na citovou stránku. Velice obdivuji nasazení všech reportérů, samotnou Su Ťij a zejména všechny ty odvážné mnichy, kteří se nebáli vyjít do ulic i po těch strašných raziích a stáli tak strachem zlomenému národu oporou.

Spousta neočekávaných zvratů činí film záživným a přirozeně nepředvídatelným (což je děs běs zvlášť pro mě, který se o předvídání pokouším a tím se snažím dokazovat si svou genialitu a slaboduchost tvůrců) Dle mého několik zkombinovaných žánrů navozuje ve mě pocit nedotaženosti a skicovitosti (např. přechod začátek, tzn. pohodová drug party, sranda, shánění drog a následně propad do těch deep shitz mi přišel neplynulý až kontrastní.) Co narušuje kontinuitu (mě vyrušuje) a dynamiku jsou patetické flashbacky. Naopak oceňuji množství krásných slov a neukotvenou poetičnost Kilmerových monologů podkreslenou scénami (poněkud lacinými) s nádechem obrazového umění...Hodnocení táhli nahoru zejména herci a režisér, Dave Caruso, jehož jmenovec hrával v CSI: Miami toho zrzka.

Spousta faktů a velice podnětná debata na téma svoboda jednotlivce x bezpečnost společenství.

Takový zajímavý námět. Číslem posedlý Jim Carrey, ztracený pes coby posel smrti, postupná découverage identity... Jenže pak se stane to, že snímek sklouzne k šílené sterilitě, kdesi vyklopí veškerou logiku a hlavně zabrzdí rozvoj konspirace. Naopak oceňuji synka, který se otcovy mánie chopí s velikou vervou a ve všem ho ochotně utvrzuje a ony snové momenty, které Walter prožívá při čtení knihy. To je, myslím, zásadní prvek, který měl být rozvinut šířeji, jelikož ty sekvence by náplní vydaly (jaké klišé) na samostatný film. Bohužel, několik dobrých nápadu v prázdném prostoru, bez synapsí, kvalitní podívanou nedělá.

Doopravdy povedená biografie mé osobě do shlédnutí tohoto filmu neznámého umělce JM Basquiata, plná nejlepších herců amerického nezávislého filmu. Opravdu hezky je zde vykreslena dobová avantgarda srocená okolo Warhola, všechny její nešvary, její nespoutanost...Basquiat z tohoto snímku vyšel (dle mého mínění) jako průměrně inteligentní zástupce art brute, a to i přes určitou předpojatost tvůrce. Přesto: skvělá práce.

Naprosto úchvatná mozaika grotesknosti, poetičnosti, zasněnosti, symboličnosti, radosti, melancholie... Skvělí herci a hlavně dokonalá hudba Gorana Bregoviće. Nadpozemsky pozemská bouře.