Ilicka

Trikově velice zajímavá skeč.

Hollywoodská 3D verze The Raid. Jednoduchá, oldschoolová a "erkově" zábavná videohra, která trpí nedůstojnou likvidají hlavního padoucha - zjizvené Cersei Lannisterové.

40 minut emocí a písniček na zvednutí nálady. Díky:-)

Na počátku byli tři mladí a chytří doktoři, každý zatížen svým osobním traumatem, příběhem k nevyprávění, do jejichž čela se postavil kulhající cynik, závislák na prášcích, jinak diagnostický génius Gregory House. Vždycky si vedl svou, bojoval proti předpisům, ponižování podřízených ani hazard se životem pacienta mu nebyly cizí. Jeho nadřízená zjistila, že nemá šanci s ním cokoli udělat, proto si Greg užíval svobody. Díly, kdy si dělá co chce jsou sice případ od případu zajímavější, navzdory schématické výstavbě, ovšem jakmile se dostane pod tlak, dějí se neuvěřitelné věci, proto si epizod s Voglerem a Tritterem vážím víc než kterýchkoli jiných. Dr. House si lze vychutnat množstvím způsobů. Jednou za čas se podivit nad tím, čím vším se dá v dnešní době onemocnět, anebo se dát na běh na dlouhou trať a divit se, že tak jako starého psa nelze naučit novým kouskům, House se ke svým zaměstnancům ani přátelům nezačne chovat o nic lépe, a pozorovat vývoj vztahů mezi postavami, který je díky Houseovým zásahům často vypjatý. Emoce všeobecně patří mezi jeden z nejvýraznějších plusů, pacienty, ani jejich doktory, nelze pozorovat bez osobního stanoviska. Můžete si na konci první série myslet, že Chase je slaboch, čtvrtá vás vyvede z omylu, vývoj Cameronové je neméně zajímavý. *** Tento seriál stojí a padá s Hughem Laurie, of course, což ale neznamená, že by vedlejší role byly nekvalitně obsazené. Robert Sean Leonard, Lisa Edelstain, Jennifer Morrison, Jesse Spencer, Omar Epps, Olivia Wilde, každý s rolí napsanou takřka na tělo. První dvě sezóny jsou příjemné, ale fragmentované, jen občas má nějaký příběh přesah na delší dobu. Až ve třetí sezoně je staré známé schéma propojené červenou nití Tritterova vyšetřování, nátlaku a zdánlivé nápravy hříšníka, po němž následuje rozpad původního týmu. A prozatím nejlepší je čtvrtá série, která si vypůjčila koncept Survivora, v němž jediným pravidlem je House. Závěrečný dvojdíl mě dostal naprosto do kolen, neuvěřitelné emocionální vyvrcholení, které se dotklo snad všech hlavních postav. Udivuje mě, že i po čtyřech řadách, bezmála sto dílech, House udržuje laťku kterou si kdysi nastavil. S chutí se pustím do páté, abych ulevila svým očekáváním, jestli se starý známý hazl bude stále chovat jako hajzl. S5-8: House zůstal srdcovkou, i když v osmé sérii ztrácel dech. Ale dostal finále, jaké si zasloužil. Takže sbohem Gregu, Roberte, Liso, Chasi, Cameronová, Foremane, Taube, Třináctko, Amber a i vy všichni, kteří jste byli osm let se mnou.

Po prvním dílu nezaujalo. Uložit k ledu na dobu neurčitou.

Kdyby se ve sféře citové netlačilo "až tak" na pilu a kdybych měla k boxu kladnější vztah, bylo by to za čistých pět hvězd. Ten film je viditelně určen k tomu, aby chytal za srdce a mě za něj chytil, ale co je moc, to je moc - tudíž dávám velmi silné čtyři a doufám, že si chvíle, a to velmi příjemné chvíle, ve společnosti J. Braddocka brzy zopakuji. Už jen kvůli chlapáckému Russelu Croweovi, který podává další ze svých vyrovnaných výkonů, nebo Reneé Zellweger, v roli jeho vždy milující manželky. Zpracování je rovněž velmi působivé, místy probleskují vynikající režisérské nápady, boxerské zápasy jsou nasnímány natolik dynamicky, že se do nich divák může naplno položit. Málokdy se mi stává, že bych "fyzicky" prožívala rány, které hlavní hrdina zinkasoval od soupeřů, tentokrát se mi u "osudného zvedáku" protočily panenky a pořádně jsem si zařvala. Nejen proto silný "pohádkový příběh" z dob Velké hospodářské krize vřele doporučuji.

Strhující souboj slov ostřejších než meče. Loser na poli investigativní žurnalistiky vyzve na souboj prezidenta USA s kostlivci ve skříni. Dvanáct kol se závěrečným knockoutem v podobě omluvy. Na Howarda neobvykle civilní a nepatetická režie, ke které Zimmer přidal hudbu, která pasuje naprosto přesně do atmosféry napětí a politického dusna, největšími zásluhami se můžou pyšnit herci, Michael Sheen, Kevin Bacon (konečně nějaká normální, co normální - vynikající role) a Frank Langella. Jeho Nixon je postava nadmíru odpudivá a prohnaná, se kterou je však možné soucítit, litovat starého zlomeného muže. Přála bych mu Oscara...

Chtěla jsem vidět Toma Wellinga jinak než Clarka Kenta. Viděla jsem Toma Wellinga ve variaci na Clarka Kenta. A když zrovna děti nelikvidovaly cokoli jim přišlo pod ruku nebo Steve Matin neplachtil vzduchem (!!!) tak to bylo celkem příjemné. Což bylo asi 10 minut z celého filmu.

Napodruhé musím o hvězdu zvednout, zápletka je precizní a promyšlená, zoubky jednotlivých koleček do sebe na konci naprosto přesně zapadnou, a přesto zůstane prostor pro divákovy úvahy a pochyby. Bruce Willis přesvědčivý i jako duševně chorý a Brad Pitt si vystřihl ukázkového magora. Opravdu vynikající film.

Teorie noetiky v praxi. Vyjádření: "Je jisté, že se tak stalo!" pozbývá v průběhu rokování dvanáctky mužů význam, konečný verdikt už není podstatný jen pro obžalovaného chlapce, ale pro každého porotce zvlášť. Během hodiny a půl odhalí své charaktery, motivace, konvence, předsudky a jejich jednání je výzvou pro každého. Nebo jste nikdy neprohlásili: "Jsem si naprosto jistý, že to bylo tak!"? Vynikající dvanáctka herců, s malým bonusem, 11 - Jiřím Voskovcem.