Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenzie (907)

plagát

Thor: Temný svet (2013) 

Nevím, jestli má smysl vytahovat slůvko zklamání, protože už trailery žádnou boží hitparádu nenaznačovaly. Thor: Temný svět je ale i přesto nepříjemným přešlapem, kterým si marvelovští odpůrci nabijí zásobníky nadlouho dopředu. Vezměte veškeré výtky, které k tomuhle filmovému vesmíru často směřují, nacpěte je do dvou hodin a hádejte co vám z toho vyleze? Správně, Thorova víceméně zbytečná výprava do Londýna a na mizerně přefiltrovaný Island (to tu zelenou pustinu vážně nešlo natočit ve studiu?), která má z prstu vycucanou zápletku, nezvládá veledůležitý balanc humoru a dramatu a představuje zatím nejhoršího marveláckého záporáka (a že je docela kumšt toho dosáhnout). Taylor vyloženě zvládá jen prostředek filmu, v němž oslní malými asgardskými Star Wars. Kolem nich se ale rozpíná bolestivě repetitivní první akt a zmatlané finále, jež zajímavý nápad rychle mění v nelogický destruktivní bordel. Pravda, druhý Thor na důkladné vysvětlení čehokoliv kašle už od začátku a jeho superničivou superlátku neospravedlní ani hlas Anthonyho Hopkinse. Jenže i takhle nicotný příběh si zasloužil lepší podání, aby situaci nemusely zachraňovat oblíbené postavy a tradičně skvělý humor (Kat Dennings!), bez kterého by Thor mohl směle konkurovat třeba Green Lanternovi. Takhle je z toho jen (ve 3D doslova) šedivý průměr a nejhorší marvelovka hned po Neuvěřitelném Hulkovi. Kapitán Amerika tak bude mít v dubnu hodně co napravovat. (6/10)

plagát

Krúdovci (2013) 

S výjimkou Ralfa nejlepší animák od Dráčka. A zřejmě není náhoda, že ho točil ten samý režisér... (9/10)

plagát

Enderova hra (2013) 

Asa Butterfield musí dokázat, že je nejchytřejší žák Bitevní školy, aby mohl spasit celé lidstvo. Gavid Hood natočil odměřený protipól Trona, ve kterém mysl poráží hrubou sílu a efektivita ušlapává efektnost. Nevím, jak budou spokojeni milovníci slavné předlohy a sci-fi blockbusterů. Se správnými požadavky si ale s Enderem zahrajete s velkou chutí, jelikož moc podobných partií není a do budoucna asi ani nebude. (7/10)

plagát

The Crazy Ones (2013) (seriál) 

Ale asi musíte zbožňovat Williamse, no.

plagát

Star Trek: Do temnoty (2013) 

Jednou za čas ta umírněnost prostě potěší. Sequelová pravidla sice diktují, že musí mít pokračování všeho víc. Abrams na to ale zvysoka kašle a raději servíruje stejně soustředěnou podívanou jako minule, v níž kloubí humor, drama i výživnou akci v tom správném letním poměru. V kupě trikové lahody se mu tak opět daří cpát dopředu postavy, které jsou právem daleko důležitější než to, kolik lodí se na plátně objeví a jak rozsáhlou destrukci si způsobí. Je to víceméně throwback k tomu nejlepšímu, co nabízely starší filmové Star Treky. Přitom se ale nezapomíná na svižnost moderního blockbusteru a poctivý vesmírně-dobrodružný náboj, kteréžto v pohodě zajištují patřičný tah na branku. Výlet do temnoty tak sice přes půl hodiny hledá přesný způsob, jak navázat na jedničku. Jakmile do sebe ale všechno zaklesne a nová mise nabere řádně osudové obrátky, je z toho stejně dynamická, efektní a emocemi nabitá podívaná jako minule. Ve výsledku tedy znovu spokojenost, ačkoliv Abramsovi stále zůstává prostor pro zlepšení. Snad zmizí u Star Wars. (8/10)

plagát

Gravitácia (2013) 

No.... technologická špička dorazila. Osobně bych sice hnidopišsky dloubl do pár ohnivých záběrů, ale jinak se Cuarón opět vydal rozsévat vizuální dokonalost. O mrazivých vesmírných sekvencích se nicméně bude psát úplně všude, takže bych raději rychle uhnul k tomu, že Gravitace díky bohu funguje i po stránce příběhové. Sice vykoukne pár otravných scenáristických kliček a chvílemi si budete říkat, že se tu na to, že někomu dochází kyslík, nějak moc kecá. Mexický mistr ale svůj příběh o boji s tichou prázdnotou zvládá roztočit do takových otáček, že za těch 90 minut prakticky nevydechnete. Má možná až příliš klasický mustr? Jistě. Neutuchající napětí se tu ale ladně snoubí s příjemným charakterním obloukem, takže těch pár hollywoodských momentů není problém odpustit. V krajním případě je tu pak Clooney, který dostává své pověsti ultimátního sympaťáka a prodá prakticky cokoliv. A neselhává kupodivu ani Sandra, která má kliku v tom, že ji Cuarón nenechá herecky rozjímat víc než pár minut. Zbytek času musí překonávat jednu zákeřnou překážku za druhou, a věřte, že to je na IMAXovém plátně zatraceně intenzivní podívaná. Jestli jste zvažovali cestu na Floru... pouhé zvažování by mělo být u konce. (8/10)

plagát

Pot a krv (2013) 

Docela zklámání. Ne že by to nemělo kopec výbornejch fórů, ale celkově to jsou takový neakční Mizerové 2 s postavama, na kterejch člověku vůbec nezáleží. Banda kokotů prostě dělá dvě hodiny kokotiny a má to cool vizuál, toť vše. (6/10)

plagát

Wolverine (2013) 

"Vždycky jsme se starali jen o náš film, který stojí na vlastních nohách. Loganova cesta tak ve Wolverineovi dospěje k jasnému konci," hlásal ještě před měsícem režisér James Mangold. V tu dobu bylo ale dávno jasné, že něco takového nehrozí, a teď konečně známe pravdu. A tou je, že si Wolvie střihl další víceméně zbytečnou štaci, která neviděla samostatnost ani v japonského rychlíku. Příjemně komorní eastwoodovska totiž pozvolna krystalizuje v plochou comicsovou báchorku, která víc než co jiného slouží jako dovětek ke třetím X-Menům. Logan se tu celou dobu vyrovnává se skonem Jean Grey a mezitím pokrájí pár jakuzáků, což v tom lepším případě znamená slušnou, avšak skrz naskrz PG-čkovou akci. V tom horším pak musí člověk přetrpět naprosto tragické finále, ze kterého navíc zmizela ta nejočekávanější bitka (Mangold ji slibuje až na blůčku v eRku - fail!), pročež musí dojmy zachraňovat až avizovaný potitulkový comeback. Ten naopak ale ještě víc potvrzuje, že je Wolverine jen nedůležitou předehrou před Days of Future Past, která bude brzy známá pod přízviskem Quantum of Solace x-menovské série. Je to koukatelná comicsová jednohubka? Ano. Pořádná Loganova sólovka z toho ale není ani na podruhé, tak doufejme, že se jí vůbec někdy dočkáme. Jackman tu roli totiž nemůže hrát věčně. (6/10)

plagát

Útok na Biely dom (2013) 

Nahláškované letní potěšení, kterým se Emmerich ladně vrací k nejzručnějším blockbusterovým režisérům. Správně šmrncovní a napínavé, s únosnou dávkou patosu, hlavně ale s tunou nadhledu a nejzábavnější partou záporáků za hodně dlouhou dobu. Chyběl jsi mi, Rolande! (8/10)